Obyvatelé Lesotha se nazývají Basotho, v jednotném čísle Mosotho a mluví jazykem Sesotho. Basotho je kmen, který do Dračích hor přivedl Moshoeshoe I. v 19. století. Úplně původními obyvateli byli Křováci, kteří zde na několika místech zanechali skalní kresby.
Jak se oblékají
Typickým oblečením Basothů je deka. Deka, nazývaná v sesothu kobu má různé vzory a barvy. Nosí se nejen kvůli velmi studeným zimám, ale i při slavnostních příležitost, které dle hesla vždy je co slavit nastávají celkem často. Muži nosí deku bokem, (cena deky je pro tamější obyvatele vysoká, pohybuje se od 80 do 500 randů) Na hlavu Lesoťhanů, hlavně v létě patří klobouk mokorotlo s nápisem Lesotho, vyrobený z trávy. Stejný klobouk se nachází i na lesothské vlajce. Mokorotlo stojí okolo 80 – 120 randů. Dalším typickým prvkem v oblečení jsou šaty seshweshwe [sešvešve], stejně se nazývá i pevná látka, z níž si ženy šijí šaty, sukně či pokrývky na hlavy. Seshweshwe jsou nejčastěji hnědé, modré, červené a žluté barvy, jsou jednobarevné, s jemnými vzory. Nechat si ušít takové šaty je nejen získáním pěkného, praktického a nositelného suvenýru, ale navíc je i podpořením jedné z mnoha švadlenek, které takové služby ve stáncích na ulici nabízejí. Ceny se domlouvají přímo na místě, záleží na střihu a složitosti a také na tom, zda máte svoji vlastní látku zakoupenou třeba v supermarketu. Buďte připraveni za takovou ruční práci zaplatit od 200 do 600 kč. Basotho lidé vám nic neřeknou, pokud na sobě budete mít jako žena příliš krátké kraťasy a tílko, nebo si, jako muž, sundáte tričko úplně, ale pravděpodobně si o vás udělají svoji vlastní představu a pro vás bude těžší k nim proniknout a bavit se s nimi.
Děti před školou, Lesotho
V horách, Lesotho
Doučování matematiky, Lesotho
Hudba a tanec
Ženy tančí v kleče rameny, nebo ve stoje za doprovodu bubnů a zpívání. Muži tančí válečné tance s klackem v ruce a třepou při tom rameny. Velmi působivý je tanec liphota, který tančí větší skupina mužů oblečených do kombinéz a holínek. Tanec má původ v jihoafrických dolech a spočívá v rytmickém plácání do holínek, dupání a tleskání, má spoustu obměn a variant a když ho někdo tančí dobře, dá se sledovat se zatajeným dechem. Basotho mají rádi i moderní jihoafrickou a lesothskou hudbu, vydrží jeden hit sledovat a pouštět celý den pořád dokola a tam, kde to jen jde mají na ulicích hlasitě zapnuté radio. Nutno ale podoknout, že Basotho při tanci nezapojují celé tělo a nekroutí boky tolik jako afričané ze severnějších zemí.
Brzy si zvyknete na jiné, trojfázové, potřesení rukou, kdokoli z Lesotha vám jej ochotně vysvětlí. Pak si, při běžné mluvě, všimnete řeči těla. (Pokud vám někdo nevěří, bude si přejíždět ukazováčkem po rtu, pokud je něčeho hodně, pak ten, kdo s vámi mluví bude tlouct dlaní jedné ruky do zatnuté pěsti ruky druhé…)
Maputsoe, Lesotho
Jídlo
Nejtypičtějším jídlem je papa, kaše připravovaná z kukuřičné mouky s vodou, má tužší konzistenci než třeba nshima v Zambii nebo Bukari v Kongu, a jí se buď samotná, nebo se zelenou zeleninou (moroho), s fazolemi, vyjímečně s masem. Sváteční jídlo je: rýže, kuřecí maso, červená řepa, mrkev, dýně.
Tak jako v mnoha dalších zemích jižní Afriky, nehodí se smrkat při jídle, nebo k jídlu čichat.
Zvyky a rituály
I když jsou Basotho z 80 procent křesťané, věří mnoha tradičním pověrám, funguje zde čarodějnictví.
V Lesothu se před svatbou platí lobola rodině nevěsty, většinou je to okolo 10 krav.
Basotho mají bohatou kulturu, pro důležité životní události mají oslavu s různými rituály a zvyky.
Zajímavostí může být pojetí dvojčat. Dvojčata se v Lesothu považují za jednu osobu, když se například ožení jeden, nic se neděje, jen se vyřídí formality, až když se ožení druhý, následuje velká hostina pro oba páry. Když jeden z nich zemře, nikdo nesmutní, jeho dvojče jej brzy ráno pochová, stará se o rodinu a život pokračuje dál, až když zemře i druhý, udělá se velký pohřeb pro oba.
Jazyk
Tak jako všude jinde na světě i v Lesothu domorodce potěší, pokud k nim člověk promluví pár slov v jejich jazyce. Zde je pár základních slovíček. Zajímavostí je mlaskání, které reprezentuje písmeno q. Takže se nelekejte, pokud uslyšíte jinak vyslovaná místa jako Quaqua, Quachas Nek,… :
Lumela (čti dumela) je dobrý den a podle toho, koho zdravíme můžeme dál přidávat:
Lumela me – dobrý den, paní
Lumela ntate – dobrý den, pane
Lumela ausi – ahoj děvče
Lumela abuti – ahoj chlapče
Lumelang bome – dobrý den, paní (množné číslo)
Lumelang bontate – dobrý den, pánové
Lumelang boausi – ahoj holky
Lumelang boabuti – hoj kluci
Ae [áááe] – ne
Ea [ééja] – ano
jak je vidět, množné číslo se tvoří přidáváním předpon před podstatné (i přídavné) jméno a ta se pak podle toho dělí do sedmi tříd.
O phela joang? [o pela žoang] – jak máš/máte?
Ke phela hantle. – Mám se dobře.
Ha ke phele hantle. – Nemám se dobře.
Ke phela hampe. – Mám se špatně.
Sala hantle – nashledanou (doslova zůstaňte v dobrém)
Tsamaea hantle – nashledanou (doslova odejděte v dobrém)
Sala – zůstat
Tsamaea – chodit
Phela – žít
Ho ja – jíst
Ho batla – chtít
Ho bua – mluvit
Ho bona – vidět
Ho mamela – slyšet
Ho lula [ho dula] – sedět
lula fatse – sedni si
Ho tseba – vědět, znát
(ho tvoří infinitiv)
Já chci – ke batla…
Já prosím/žádám – ke kopa…
metsi – voda
dijo – jídlo
kde je…? … ho kae?
Sharp [šap] – OK, vztyčený palec nahoru, souhlas…používají hlavně děti
Khotso – mír
Pula – děšť
Nala – blahobyt
Khotso Pula Nala je národním heslem.
Katse dam, Lesotho
Hodina výtvarné výchovy, Lesotho
V horách, Lesotho
HedvabnouStezku.cz založili cestovatelé pro cestovatele, o velkých horách píšeme na Velehory.cz. Své zážitky cest můžete sdílet s přáteli také v Klubech cestovatelů. Nejlepší outdoorové filmy pak uvidíte na festivalu Expediční kamera možná i ve vašem městě. Nejširší výběr map a knih najdete v našem eshopu. Z příjmů z těchto aktivit podporujeme Expediční fond – i vy můžete přihlásit svůj projekt.
