Na jihu provincie Ávila, v západní části autonomního regionu Castilla y León, se zvedá horský svět, kde se zrcadlí ledovcová jezera. Sierra de Gredos není jen kulisou pro turistické fotografie. Je to kraj vytesaný ledovci, s ostrými hřebeny, kamennými kotli a jezery tak průzračnými, že se v nich odráží samotné nebe.
Venezuelský kmen Hoti patří k nejméně dotčeným komunitám Jižní Ameriky. Žijí v odlehlém pohoří, kam vede jen několikadenní cesta pralesem – a přesto i jejich svět dnes ohrožuje těžba zlata a misionářské tlaky. Cestovatel a filmař Miroslav Haluza byl součástí jediné české expedice, která se vydala zaznamenat jejich život, jazyk a tradice dřív, než se nevratně promění. Jeho připravovaný film Poslední kmen tak není jen dobrodružným svědectvím, ale i výzvou k odpovědnosti.
„Are you happy?“ vítá nás na letišti v Paru náš průvodce Cee Tshewang a na krk nám věší obřadní malované šály. Svou otázku opakuje tak dlouho, dokud mu všichni nepotvrdíme, že jsme neskonale šťastní. „Vítejte v Bhútánu, zemi hřmícího draka a nekonečného štěstí!“ pokračuje Tshewang. Nádherná země ostře zaříznutých zelených údolí posetých vesnicemi a kláštery, za nimiž se tyčí sedmitisícový hraniční hřeben s Tibetem, si pečlivě střeží svoje tradiční hodnoty.
Nejde o název země, jak by se na první pohled zdálo, ale o město položené na soutoku řek Varty a Cybiny – polskou Poznaň. Vydejte se se mnou na procházku po zajímavých místech Poznaně a já vám prozradím, kde se vzalo její netradiční označení.
Sárí všech barev, vůně aromatických olejů a zvuk šplouchající vody posvátných řek. Milionové zástupy hinduistů se tlačí při největším poutním svátku světa. Nazí sádhuové meditují, učitelé diskutují filosofickou víru a věřící v euforii očišťují svou karmu. Jsou součástí největšího náboženského setkání na Zemi.
Téměř dokonalý půlměsíc široké zátoky lemuje necelých devět kilometrů dlouhá pláž a oba její konce stráží strmé útesy a malé skalnaté ostrůvky s dalšími zátokami. Tržiště jsou plná bezpočtu druhů místního ovoce, zeleniny, ryb a plodů moře, které můžete čerstvě připravené ochutnat večer na nábřeží ve městě nezkaženém masovým turismem.
Aneb to nejlepší, co byste měli navštívit.
Ano normalne se tam i ted cestuje, jezdi tam pravidelne i Cech, leteli tam Slovaci a ted i dalsi kluk z Nizozemi.
Naopak ted jsou uvolnene viza, takze o proti drivejsku, je idealni cas vyrazit na vylet a trekovani po Rusku.
Muze se tam na delsi dobu nez driv.
A o smyslech, to si muze udelat kazdy svuj nazor, to je jen nactene nekde z medii, je dobre si zjistit opravdu informace, nez psat o tom zda je nekdo pri smyslech a nebo neni.
Letos tam jedu.
Dobrý den,
ano naprosto s vámi souhlasím, jsou to kundy zlodějský a skončí špatně až je někdo omylem přejede :)
Dobrý den,
rád bych se podělil o svou zkušenost s touto agenturou.
Do Německa jsme jeli s kamarádem s tím, že tam zkusíme půl roku pracovat. V inzerátu bylo uvedeno, že není potřeba němčina, že budeme pracovat v kolektivu s angličtinou, bude tam slovenský koordinátor a i čeští pracovníci. Bohužel ani jedno z toho nebyla pravda.
Byli jsme přiděleni na velmi náročnou pozici, kde se téměř nikdo nedomluvil anglicky. Jediný mistr, který uměl alespoň částečně anglicky, byl Ilja z Ruska – bez něj bychom měli velký problém se vůbec zorientovat. Zaškolení probíhalo tak, že nás rozdělili každého k jinému pracovníkovi, který mluvil směsí němčiny a arabsky ( prostě hloupý 60iq muslim ), takže jsme vůbec nevěděli, co máme dělat.
Práce byla fyzicky extrémně náročná. Jednalo se o obsluhu lisů, kde výrobky vážily až 60 kg a vyráběly se každých pár minut. Stroje byly staré a práce s nimi velmi intenzivní. Díl byl z tvrdoplatů, takže jsme to vyřezávali olamovacím nožem a to byl masakr strašně fyzicky náročné to uřiznout. Pak jsme to museli oškrabat, aby to bylo hladké a hezké. Bylo tam dost výběžků, takže jsme si u toho skoro ukroutili ruku. Kromě toho nástroje byly rychle opotřebované a často nám nebyly poskytnuty nové. Pokud někdo chcete mám video z práce, tak jsem ochoten poslat ( email [email protected])
Pracovní tempo bylo vysoké – mezi jednotlivými cykly byl minimální čas- u každého stroje jinak, někdy třeba 5 sekund a někdy 50s) často nebyl prostor ani na základní potřeby, jako je návštěva toalety. Pokud jsem chtěl na velkou nemohl jsem, musel sem počkat až na pauzu na oběd. Standardně měly být na stroji tři osoby, ale kvůli nedostatku lidí jsme pracovali jen ve dvou. Vysrat jsme se mohli jít až o pauze na jídlo, jindy nebyl čas. Pokud jsme se u nějakého dílu zdrželi déle další jsme skoro nestíhali.
Dalším problémem byla organizace práce. Často jsme pracovali i během přestávek a ty byly posouvány podle potřeby výroby. házeli nás ze stroje na stroj, páč tam dělali tupý maďaři a muslimové co to nedávali, tak jsme to museli dělat my. Směna začínala oficiálně v 6:00, ale museli jsme být na pracovišti už v 5:45, přičemž těchto 15 minut nebylo placených.
Výplata neodpovídala odpracovaným hodinám -po 140h měsíčně se zbytek hodin převedlo na tzv. konto, ke kterému jsme neměli přístup. Srážky ze mzdy byly vysoké a reálný příjem byl srovnatelný s prací v ČR, přestože jsme pracovali v zahraničí. Příspěvek na dopravu byl nižší, než bylo slíbeno. První měsíc nám sebrali 43 procent na daních a druhý měsíc asi 35 což nám pak zbylo 30 000 kč. Agentura, hrozné ubytko a daně sebrali 70 % výplaty. Domu jsme jeli s holou prdelí :)
Velmi špatná byla také kvalita ubytování. Dům byl ve špatném technickém stavu – zatékalo do něj, byly tam průvany, nefungovalo dostatečně topení a hygienické podmínky byly nevyhovující. Na pokojích nebyly zámky, takže jsme neměli pocit bezpečí o naše drahé věci ( pc a notebooky). V objektu se navíc vyskytovali krysy. Všude byly hovna od nich a běhaly nám ve zdech, takže jsme nemohli spát. majitel nám vypl topení, takže jsme měli na ubytku 10 stupňů. v noci jsem se klepal zimou i ustrojený, páč byla díra ve zdi a foukalo tam. Okna netěsnila byla stará. Počet lidí na pokojích byl vyšší, než by odpovídalo komfortu, a cena za ubytování byla neúměrně vysoká. Byli jsme pak v pokoji ve třech ( 4x4 m) aby nám majitel nedal vyšší cenu. Platili jsme každý 300 e ( 900 za pokoj). Dole Slováci byli ve třech taky v malé místnosti , ale ty do měsíce všichni skončili. Schody vrzaly tak hodně , že jsme se navzájem budili. Kolega vedle měl jinak směny než my, takže jak jsme přišli po odpolední v 22:30 h on spal a my ho tím pádem budili, i když jsme chodili potichu. Barák naprosto nezateplený a neopravený, prostě ruina. Před námi tam byli Mohamedi, takže všechno rozjebaný po nich.
Komunikace s koordinátorkou byla nedostatečná – problémy se řešily pomalu nebo vůbec. Například topení bylo dlouhodobě nefunkční, přestože nám bylo tvrzeno, že je vše v pořádku. to samý odpady, který nám nevyváželi popeláři.
Administrativu, včetně zdravotního pojištění, jsme si z velké části museli vyřídit sami. Po ukončení práce jsme od agentury neobdrželi dostatečné podklady, což nám způsobilo komplikace i po návratu do ČR.
Celkově hodnotím tuto zkušenost velmi negativně. Pokud někdo zvažuje práci v Německu, doporučuji si vše důkladně prověřit a ideálně se vyhnout zprostředkování přes podobné agentury. Lepší variantou může být přímé zaměstnání u firmy nebo práce na živnost. Jinak vás daně sežerou jak nás. 40 procent je kvůli vysoké nezaměstnanosti ( muslimové a negři ) a velké míře důchodců.
Jako jediné pozitivum hodnotím ceny a kvalitu potravin a celkovou infrastrukturu, například silnice.
Moje celkové hodnocení: 1/10.