Většina cestovatelů míří do jihovýchodní Afriky spíše na safari, Šebestián Bok to ale vzal z úplně jiné strany. Během dvou měsíců prošel Tanzanii, Malawi, Zambii a Botswanu, urazil stovky kilometrů po svých a další tisíce kilometrů stopem. Setkával se s lidmi, kteří bělocha viděli vůbec poprvé, dobrovolničil a poznával Afriku z perspektivy, kterou běžný turista nezažije. V rozhovoru vypráví, proč ho přitahuje nejistota, co všechno člověka naučí cestování mimo komfortní zónu a proč za dobrodružstvím nemusíme vyrážet nutně až na vrcholky hor.

Když se řekne Ibiza, většině lidí se vybaví především slavné kluby, elektronická hudba, noční život a nekonečné večírky. Jenže to je jen jedna z mnoha tváří tohoto středomořského ostrova. Stačí se vzdálit od rušných letovisek a objeví se úplně jiná Ibiza – ostrov bílých vesnic, starobylých hradeb, venkovských usedlostí, tradičních slavností, hippie trhů a receptů, které se zde předávají z generace na generaci.

Na mapě jsou Falklandské ostrovy jen pár teček v jižním Atlantiku. Přiletíte sem a zjistíte, že mapa pěkně lže. Před vámi jsou stovky ostrovů, dlouhé bílé pláže bez lidí, větrem bičované útesy a krajina, ve které se silnice ztrácí kdesi za obzorem. Po pláži kráčejí tučňáci, nad hlavou vám na třímetrových křídlech proplouvají albatrosi a občas se vedle člunu objeví delfíni, protože si vás jednoduše přišli prohlédnout. A hlavně je tu prostor. Prostor sednout si na útes a nikam nepospíchat. Hodinu pozorovat kolonii tučňáků. Jít po pláži a nepotkat jediného člověka. Nebo změnit plán, protože fouká z opačné strany, než jste doufali. Právě v tom spočívá kouzlo Falkland.

Největší švýcarský kanton nabízí ledovce, čtyřtisícové vrcholy, historické vodní kanály, horská kola, nekonečné turistické stezky i tradice, které jsou tu stále živé. Tentokrát se vydáme do tří oblastí, z nichž každá ukazuje Wallis trochu jinak: Aletsch Arena pro milovníky ledovců a hor, Saas-Fee pro ty, kteří chtějí vystoupat opravdu vysoko, a Nendaz, kde se adrenalin dá snadno spojit s pohodovou procházkou podél historických zavlažovacích kanálů.

Rušné centrum s velmi autentickými obyvateli, klasickými indiánkami v nařasených sukních s buřinkou – cholitas, a hlavně nekonečné možnosti radovánek v horách a divoké přírodě hned za humny činí z této jinak poměrně komplikované metropole zatím nedoceněný klenot.

Když se řekne Bern, většině lidí se vybaví švýcarské hlavní město s podloubími, historickými kašnami a středověkým centrem zapsaným na seznamu UNESCO. Jenže stačí sednout na vlak a za necelou hodinu se ocitnete v úplně jiném světě. Místo městských ulic vás obklopí horská údolí, ledovce a trojice vrcholů Eiger, Mönch a Jungfrau, které patří k nejslavnějším v celých Alpách.