Cílem cestovní medicíny není cestovatele vystrašit, jak si někteří myslí. Naopak. Když zná cestovatel hrozící zdravotní rizika a možnosti jak jim předcházet, může si svůj pobyt bez zdravotních problémů užít mnohem víc. Máte dotazy? Ptejte se v diskusi.
Z vakcín je základem virová hepatitida A a to i pro Evropu a kontrola proočkovanosti proti tetanu. Do rozvojových zemí by se měla aplikovat i vakcína proti břišnímu tyfu a ideálně i proti virové hepatitidě B. Zbytek očkovacích látek je na individuální domluvě s cestovatelem. Meningokoková meningitida, vzteklina, cholera a cestovatelské průjmy, japonská encefalitida, záškrt, přenosná dětská obrna ….to všechno jsou nemoci, proti kterým je možné se chránit očkováním.
Zmrzlina z rezavé nádoby, Keňa
Je potřebné si uvědomit, že vakcíny jsou k dispozici jen proti závažným nemocem ohrožujícím zdraví a život člověka. Žádný producent očkovacích látek by neriskoval stovky miliónů dolarů do klinického zkoušení s nejistým výsledkem u vakcíny proti banální nemoci. Vakcinace není žádnou mimořádnou zátěží organismu, jak se traduje. Podání antigenu aktivuje v těle člověka normální fyziologické procesy, které jsou na to určeny. Stejný mechanismus se aktivuje, když se vám zadře pod kůži tříska. Očkování je vlastně simulací přirozené infekce, avšak kontrolovanou formou aplikace bezpečného antigenu – tj. částice, která navodí aktivaci buněčné a/nebo protilátkové imunity. Riziko závažnější postvakcinační reakce je tak nízké, že drtivá většina očkujících lékařů ji nezažije ani jednou za svůj profesní život. Pravděpodobnost ohrožení našeho zdraví je mnohem větší při tak běžných činnostech jako řízení auta nebo práce v domácnosti.
Samozřejmě je potřeba respektovat kontraindikace, např. osoba se silnou alergií na vajíčka nesmí být očkována proti žluté zimnici. Pokud se cestovatel nakazí přenosnou nemocí, ohrožuje tím nejenom sebe, ale i své blízké po návratu domů a dokonce i úplně cizí osoby. Stačí jeden kontakt s infekčním člověkem, dokonce i před nástupem prvních příznaků, a váš život se může na několik týdnů změnit. Budete muset opakovaně absolvovat laboratorní vyšetření různých biologických materiálů (krev, moč, stolice apod.) a navíc to pro vás může znamenat dočasné omezení výkonu povolání.
Přiměřeně zaplněný očkovací průkaz prostě ke každému rozumnému cestovateli patří. Navíc jednoznačně platí, že i pozdní očkování je lepší než žádné. Nikdy nevíte, kolik dnů po příjezdu do dané oblasti se s původcem infekce potkáte. I kdyby to bylo ihned po příjezdu dejme tomu po třech dnech od vakcinace, díky jisté (i když zatím ne úplně ochranné) hladině protilátek onemocnění pravděpodobně proběhne v mírnější formě. Navíc nakazit se můžeme nejen v průběhu pobytu, ale i samotné cesty. Vzpomeňte si, kolikrát jste po návštěvě toalety v letadle zavřel/a za sebou dveře sáhnutím na kliku a následně zkonzumoval/a z ruky housku běžně podávanou k jídlu na palubě. K nákaze žloutenkou typu A to úplně stačí. Navíc přelidněné prostory na letištích a v prostředcích hromadné dopravy vytvářejí podmínky i k přenosu nákaz vzdušnou cestou.
Restaurace, Indie
Pokud jde o prevenci průjmů, v žádném případě neplatí, že v Egyptě, Indii nebo jiných rizikových zemích se jim nelze vyhnout. Stačí si vytvořit automatizmy, které člověk na cestách dodržuje bez toho, aby nad tím musel přemýšlet. Mezi nejrizikovější faktory patří syrová zelenina, ovocné džusy ředěné vodou z vodovodu, cizím člověkem oloupané nebo nakrájené ovoce a led v nápojích (včetně alkoholu). Samozřejmostí by měla být pečlivá hygiena rukou a pití výlučně balené pitné vody.
Rozhodně není možné, aby našinec zkoušel bez následků jíst a pít přesně to co běžná místní populace. Takové experimenty končí nejednou opakovanou dlouhodobou hospitalizací po návratu domů. Musíme si uvědomit, že místní obyvatelé mohli závažné onemocnění prodělat v dětství a mají již imunitu, nebo jsou bezpříznakovými nosiči anebo jsou prostě přirozeně rezistentnější než my Evropané.
Máte dotazy? Zeptejte se v diskusi pod tímto článkem.
Docent MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D. se specializuje v oborech epidemiologie, prevence a kontrola infekčních nemocí, cestovní a tropická medicína. Je vedoucím lékařem Očkovacího centra v Ostravě-Hrabůvce a odborným garantem největší sítě očkovacích center (jenž jsou současně i ambulancemi cestovní medicíny) v České republice. Od roku 2004 vede neziskovou mezinárodní humanitární organizaci International Humanity a o dva roky později byl zvolen prezidentem Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny. Je autorem více než 350 vědeckých a odborných publikací, včetně vysokoškolských učebnic a skript. Je aktivním cestovatelem, navštívil 70 zemí na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Je také autorem 10 cestopisů publikovaných v časopisech Cestovatel, Diastyl a Cestopisy.
Podrobnější informace o vážných nemocech a očkování naleznete na adrese www.ockovacicentrum.cz. Své dotazy ohledně očkování a cestovní medicíny můžete zasílat na adresu info@ockovacicentrum
cz.
HedvabnouStezku.cz založili cestovatelé pro cestovatele, o velkých horách píšeme na Velehory.cz. Své zážitky cest můžete sdílet s přáteli také v Klubech cestovatelů. Nejlepší outdoorové filmy pak uvidíte na festivalu Expediční kamera možná i ve vašem městě. Nejširší výběr map a knih najdete v našem eshopu. Z příjmů z těchto aktivit podporujeme Expediční fond – i vy můžete přihlásit svůj projekt.
Hezký den,
Cestuji aktivně již 20 po celém světě, po všech kontinentech, často několik měsíců v roce. Při prvních cestách jsem obvykle dostával různé střevní choroby (průjmy a zvracení s horečkami, ale nic opravdu vážného) a to i když jsme si dávali velký pozor a dodržovali všemožná zdravotní „přikázání“.
V posledních letech jsem ale na žádné cestě už žádný takový problém neměl, a to ani v Indii, Bangladši apod., i když tam teď úplně běžně jím u stánků apod.
Je možné, že jsem si za tu dobu postupně vypěstoval částečnou imunitu?
Díky za článek
David
Mám úplně stejnou zkušenost, ale nevím, do jaké míry mi pomohla jedna dávná vakcína proti choleře + cestovateslkému průjmu. Je to možné?
Vakcína Dukoral, která je jedinou svého druhu v ČR poskytuje ochranu jak proti choleře, tak proti průjmům způsobeným bakterií ETEC, jenž způsobuje většinu bakteriálních cestovatelských průjmů. Dvě dávky ve formě nápoje v odstupu 1 až 6 týdnů chrání 2 roky. V případě jedné dávky se předpokládá ochranný účinek řádově několik týdnů. Vakcína však nechrání proti všem původcům průjmů a proto v žádném případě nenahrazuje preventivní opatření.
Dobrý den, je to přirozený proces postupné kolonizace zažívacího systému místní bakteriální flórou, která cestovateli poskytuje částečnou slizniční imunitu před neinvazivními kmeny. Navíc si zažívací systém postupně zvyká i na jiné složení stravy. I nadále je potřebné dodržovat základní zásady prevence, při velké chybě by Vám totiž tato částečná imunita nestačila. Významně navíc nechrání ani před toxiny nebo parazity v potravě. Přeji Vám štastné cesty bez zdravotních problémů.
Dobrý den pane doktore,
máte zkušenosti s léčbou tzv. indického ekzému (tinea cruris)? Mám to na tříslech a na kožním se toho pokouším zbavit už půl roku bezůspěšně. Doporučil byste na to nějaký přípravek? Děkuji.
Dobrý den, tinea cruris dokáže být dlouhodobým a úporným problémem. V případech, kdy na tuto fungální infekci nestačí lokální léčba je potřebné ji kombinovat i s antimykotickými tabletami. Užíváte i systémovou léčbu? Obecně mohu doporučit např. Lamisil. Pokud máte zájem o podrobnější osobní konzultaci, napište mi na
os**************@oc*************.cz
Dobrý den,
Chtěl bych se zeptat na filtraci a ošetření vody v Indii. Zajímá mě,jestli nátěr nekdo zkušenost s různými filtry na vodu jako katadyn atd. Pokud použiju tento filtr a ptefiltruju si vodu z kohoutku, MUSÍM POTOM POUŽIT JEŠTĚ JÓDOVÉ NBO CHLOROVÉ TABLETY a nebo tyto filtry odstraní veškeré nežádouci bakterie a viry z vody?
Děkuji
Dobrý den,
jedu s vnukem 12 let do Egypta a potřebovala bych vědět, jestli se dá koupit v České republiec Antinal, nebo by byla jistější prevence např. Dukoralu. Vnuk je očkován proti žloutence typu A i B.
Děkuji za odpověď. Ivana
Pokud jedete s CK, tak ani žloutenku nepotřebujete. Co se týká léků – nic předem doma nemá význam. Tak si kupte Antinal, je za pár „babek“ a můžete užívat hned po příjezdu – preventivně. Většinou pomůže, ale jsou výjimky. Platí hlevně něpít jejich vodu – led, a ovoce jen loupat !! ne omývané jejich vodou. Vodu jen balenou. I tak můžeš průjem dostat. je to Egypt.
ako nic proti ale uz len od cloveka co sa zivi tym ze sa snazi predat ludom ockovanie sa isto dockame objektivnych rad
Zdravím,
docent Maďar je především odborníkem v oblasti cestovní medicíny. Vybrali jsme si ho mimo jiné i proto, že může hovořit z vlastní zkušenosti, protože je velmi zkušeným cestovatelem. Účelem tohoto článku je odpovídat na dotazy čtenářů. Tedy se ptejte a sam/a uvidíte, zda Vám jeho rada pomůže.
A od koho bys chtel objektivni rady?od prodejce ojetych automobilu?Ja osobne sem od clanku cekal trochu vetsi informativni hodnotu,ale tech par ockovani ktere tam napsal jsou naprosty zaklad a naprosto nic nenasvedcuje nejake medicinske lobby.
Očkovacie centrá vakcíny nevyrábajú, pri ich aplikácii na seba ako lekári berieme veškerů zodpovednosť a preto máme na vakcíny a ich výrobcov tie najvyššie nároky. Sme však presvedčení, že očkovanie je nejistejšou formou prevencie. Moj medzinárodný očkovací preukaz je toho jasným dokazom. Očkovanie chráni ako samotného cestovateľa, tak aj jeho blízkych po jeho návrate domov a v širšom kontexte aj celú domovskú populáciu. Na import exotickej infekčnej choroby do Európy a jej následnú endemizáciu stačí niekedy málo.
Měl bych jednu připomínku k „balené vodě“ – stejně efektivní, levnější a ekologičtější je použít nějaký kvalitní filtr na vodu, třeba v česku už dostupný Katadyn. Bohužel v chudých zemích se plastové obaly od pet láhví obvykle jednoduše zahodí a válejí se pak v přírodě.
Dobrý den, souhlasím s tim, ze PET lahve, igelitové sáčky a plasty obecně jsou v rozvojových zemích problémem. Naštěstí čím dál tím víc zemí si uvědomuje negativní renomé, které z toho pro ně plyne a snaží se to řešit. Některé země například vykupují PET lahve a pro chudou místní populaci je to relativně dobrá motivací k jejich sběru.
Mám dotaz k očkování, takový všeobecný. Do mnoha zemí se doporučuje celá řada očkování, ale jak moc je to nutné, když tam jedu jen na pár dní třeba do hlavního města?
Zajímalo by mě obecně, podle čeho posoudit, které očkování je nutné, nebo kde se takovou informaci dozvím.
Většinou mají doktoři jen tabulku, kde je například u Thajska vypsána celá řada doporučených očkování, ovšem pokud tam člověk je tři dny na konferenci v Bangkoku, tak to asi nemá smysl, ne?
Existuje nějaká detailnější databáze rizikových oblastí a třeba i údaje o počtu onemocnění v těch oblastech, aby si pacienti mohli riziko sami trochu zvážit? Je přece rozdíl, jestli se třeba meningitidou nakazí v nějaké zemi ročně 100 lidí anebo 10 000 lidí.
Díky předem za radu
Já osobně nejsem zástancem nadbytečného očkování. Pro přesnou radu (a to nejen ohledně očkování) proto potřebujeme mít od cestovatele co nejpřesnější informace o jeho pobytu. Je rozhodně rozdíl, jestli jedete na konferenci do kvalitního hotelu v Bangkoku nebo improvizovaně poznávat krásy severního thajského pohraničí. Pro všechny je však před cestou do Thajska základem vakcína proti virové hepatitidě A a břišnímu tyfu. Souhlasím s tím, že poskytování rad podle knížek není ideální a proto je dobré, když specialista na cestovní medicínu sám cestuje. Jedním z možných zdrojů aktuálních informací pro cestovatele je bezplatná linka 800 123 321 nebo E-mail:
in**@oc*************.cz
U meningokokové meningitidy není problémem vysoká frekvence výskytu, ale závažnost následků infekce. Třetina lidí s invazivní infekcí umírá a velká část přeživších má trvalé následky (obrna, hluchota, mentální retardace apod.). Do půl hodiny od podezření na tuto diagnózu by mely být podány do žíly antibiotika, což při nástupu příznaků nemoci někde v terénu není možné. Navíc na cestách každý z nás potká mnoho bezpříznakových nosičů těchto bakterií, kterě se vylučují z krku a přenáší vzdušnou cestou.
ak ides do zahranicia kratkodobe je ockovanie totalny nezmysel, vyhodene penaize pre ockovacie centra, ak by si totiz aj ochorel dojdes domov a tu ta zadarmo tunajsie zdravotnictvo vylieci, kdezto za ockvoanie si musis zacvakat zo svojho, hmmm, to je tazka volba platena prevencia alebo bezplatne liecenie, co si asi vybrat…
Vážený NN, to čo píšete je podstata spoločenského parazitizmu. Keď dá štát na Vašu liečbu niekedy aj niekoľko stotisíc korún, tie peniaze budú niekde chýbať, možno na liečbu závažných stavov, u ktorých sú možnosti prevencie obmedzené, napr. onkologické ochorenia. Možno raz nastane doba, kedy budú zdravotné poistovne vymáhať od pacienta časť nákladov za liečbu stavov, ktoré vznikli v dosledku hrubej ignorancie prevencie zo strany cestovateľa pred odjazdom do rizikovej oblasti alebo v priebehu pobytu.
Chtěl bych připomenout, že zdravotnictví neplatí nějaký imaginární Ježíšek, ale platíme si ho všichni formou pojištění, které je automaticky strháváno z platu. Společenskými parazity jsou potom i všichni kuřáci, kteří si svojí drogovou závislostí poškozují zdraví a nakonec i všichni vrcholoví sportovci.
Cestovateli NN doporucuji , aby si pripadnou nakazu lecil v zemi , kde se nakazi,treba v indicke nemocnici by mohl pozadat o lecbu malarie.Urcite tam maji vetsi zkusenoti nez treba Terchove.
Velmi dekuji za diskuzi s panem docentem Dr.Madarem.
Jaroslava
Děkuji za Vaši reakci. Statní nemocnice jsou v chudých zemích často v katastrofálním stavu, jak je nakonec vidět i z mé uvodní fotografie k článku a soukromé nemocnice nebo kliniky nezřídka požadují hotovost, i když máte vyborné pojištění na cesty. Navíc si za ošetření učtují přehnané částky. Existuje i možnost konzultace svého zdravotního stavu v místní lékárně, která vydá prakticky jakékoliv léky i bez receptu, ty nejlevnější léky jsou však často padělky. Navíc v případě, že budete mít akutní zdravotní problémy se budou snažit prodat vám co nejvíc léků za co nejvyšší cenu. Nakonec vás to může stát mnohem víc, než prevence doma před odjezdem. A to nemluvíme o závažných zdravotních problémech kdy jde doslova o život. Ani v takové situaci vám soukromé zařízení např. ve zmíněné Indii nebude chtít bez dostatečné hotovosti poskytnout potřebnou akutní péči.
Pane doktore,ja jsem panu NN radila jakoby ˇvtipneˇ,nezlobte se na mne,vase vysvetleni o nemocnicich je presne.Jeste jednou se omlouvam.Jaroslava
Dobrý den Jaroslavo, není vůbec zač se omlouvat. Rovněž děkuji za Váš vstup do diskuze.
Dobrý den.
V říjnu jedeme na 10 dnů toulat se ve po Indii / Dilí-Varanasi/ – individuálně. Máme naočkovánou žloutenku A a B, břišní tyfus a meningokoky. Doporučil by jste ještě jiné oškování?
Chtěl jsem se ještě zeptat: mají smysl v této oblasti brat preventivně Antimalarika, nebo je pro „tělo“ lepší léčit následky ? Pomohou proti drobným střevním potížím léky se „severoafrickým “ složením – Antinal,Encefuril?
Díky za reakci Vláďa
Dobrý den, v samotnám Delhi by bylo možné zvládnout pobyt i bez antimalarik jen s použitím repelentu, do Varanasi bych však v říjnu antimalarika raději doporučil. Podívejte se na interaktivní mapu malárie na http://www.cdc.gov/malaria/map/ – cervene vyznacene oblasti jsou s vysokym rizikem infekce. První příznaky malárie nemusíte včas identifikovat, někdy to může být jen průjem dokonce i bez horečky. Nebo naopak, kvůli horečce z jiných příčin můžete zase například užít zbytečně vysokou dávku antimalarik za krákou dobu v rámci tzv. pohotovostní samoléčby.
Pokud jde o očkování, máte vše potřebné ze základního očkování pro tuto oblast. Jako vyšší stupeň ochrany existuje ještě vakcína Dukoral, která po vypití dvou dávek poskytuje na 2 roky ochranu proti choleře a cestovatelským průjmům způsobeným bakterií ETEC (enterotoxigenní E.coli). Vzhledem k rizikovosti oblasti – v Indii má zdravotní problémy spojené s průjmem asi nejvíc cestovatelů – toto očkování určité zvažte. Léky Antinal a Ercefuryl mohu rozhodně doporučit, patří mezi to nejlepší, co můžete v případě střevních problémů použít.
Dobrý den, mohu poprosit o info o očkování do Kazachstánu? Budu se pohybovat v září cca. 3 týdny ve střední a severní části Kz, většinou s pobytem u místních, tzn. včetně stravy. Předpokládám, že nutná je žloutenka, tyfus. Vzhledem k stravování a obecné špatné kvalitě vody by asi nebylo od věci očkování na cestovatelský průjem? Mohu poprosit o doporučení na některý kvalitní příprvek na čištění vody, pokud máte zkušenost? Dík moc! Petr Toman
Dobrý den, pokud plánujete i trekking, při fyzické zátěži doporučujeme také očkování proti meningokokovému zánětu mozkových blan. Jedna dávka poskytuje ochranu na 3 roky. Je to neživá a dobře tolerovaná vakcína, která se vám může hodit i doma v ČR. Hepatitida (žloutenka) i břišní tyfus jsou skutečně základem, tak jak píšete. Osobně mám dobrou zkušenost s purifikačním přípravkem Aquasteril extreme. Vakcínu Dukoral proti průjmům mohu rozhodně doporučit. Vzhledem k tomu, že není levná (každá ze dvou dávek stojí cca 1200 Kč), je potřeba individuálně zvážit, kolikrát z ní budete za ty 2 roky ochranného účinku profitovat. Samozřejmě jsou i takoví, kteří tuto částku neřeší.
dobrý den a dík moc za Vaši odpověď! Nejedná se o trek (hory, atd.), ale o dokumentární cestu do oblastí bývalé jaderné střelnice. Tedy cestování vlak+bus+auto, bydlení převážně u lidí. Zvažuju očkování (i vzhledem k dalším cestám do budoucna) na žloutenku, tyfus, meningitidu, Dukoral a vzteklinu (nešvar Kazachstánu – toulaví psi). Peníze neřeším, zdraví je mi přednější. Do cesty mám zhruba 2 mesíce, chtěl bych se ještě zaptat: je potřeba takové množství vakcín nějak rozložit v čase, nebo leze vše aplikovat najednou? Není to přílišný zápřah na organismus? Předem dík moc za Váš čas a rady! Petr
Dobrý den, vakcíny proti všem uvedeným nemocem jsou neživé, je proto možné aplikovat dvě současně, každou do jiného ramena. Další očkování (kromě vztekliny) je možné za 2 týdny. Po očkování je potřeba počítat s klidem od fyzické zátěže po dobu 3 dnů. Jinak by to mělo proběhnout bez problému, máme s tím bohaté zkušenosti. Doporučoval bych začít se žloutenkou A+B a vzteklinou. Za 7 dnů se aplikuje druhá dávka vakcíny proti vzteklině samostatně. Měsíc po první dávce sa současně aplikuje druhá dávka žloutenky A+B a třetí dávka vztekliny. Za další 2 týdny se mohou aplikovat současně vakcíny proti meningokokové meningitidě a břišnímu tyfu. Takto je budete mít všechny včas před odjezdem. Dukoral (vakcína proti choleře a části bakteriálních průjmů) se může vypít u kterékoliv návštěvy tak, aby odstup mezi první a druhou dávkou byl minimálně 1 a maximálně 6 týdnů. V případě nejasností se informujte na http://www.ockovacicentrum.cz
Rozhodně není možné, aby našinec zkoušel bez následků jíst a pít přesně to co běžná místní populace.
Jenže co (a kde) má našinec zkoušet jíst? Tyto rady se mi v terénu zdají poněkud knížecí. Někdy mám pocit, že mnozí lékaři cestovní medicíny byli nejdále v Chorvatsku. Protože sám cestujete, chtěl bych se zeptat, jak to řešíte Vy?
Místní kuchyně totiž k cestování neodmyslitelně patří. S manželkou zatím navštěvujeme jen arabské země a Írán. V Indii ani v jihovýchodní Asii jsme dosud nebyli, protože si myslím, že kultury by se měly poznávat, z geografického hlediska, postupně. Cestovatel se tak lépe připraví na změny kultur a lépe je i vnímá.
Jsme očkováni jen proti hepatitidě A a břišnímu tyfu. Stravujeme se v jídelnách, kde jí hodně lidí. Vycházím z toho, že mají rychlý obrat surovin a nemusí je tak dlouho skladovat. Průjem jsem měl jen jednou, v Sýrii. Manželku bohužel potká při každé dovolené. Může to být tím, že má méně protilátky IgA (což ji zjistili v úplné jiné souvislosti)?
Dle Vašeho článku příště očkování rozšířím o Choleru, netušil jsem totiž, že chrání také proti E.coli. Přiznám se, že toto je pro mě, bohužel, nová informace. Choleru mi v našem krajském očkovacím centru sice nabízeli (do Íránu), ale o E.coli mi neřekli, tak jsem ji po zvážení rizik nákazy cholerou odmítl.
Ale jestli už jste leccos projezdil a snědl, asi už se Escherichií nemusíte zabývat, ne? (Vaše manželka tedy možná ano.) Člověk přece získá nějakou odolnost.
Pane doktore, zajímalo by mě, do jaké míry odolnost můžou zmenšit silná antibiotika jako Tinidazol, Entizol, Doxybene, Norfloxacin a Secnil, která jsem někdy chtě nechtě musel brát např. kvůli prvokům jako Lamblia…
(Po čase zdráhání jsem v Indii nakonec stejně někdy pil i vodu z otevřených studní…)
Dobrý den, pít vodu z otevřených studní v rozvojových zemích bych rozhodně nedoporučoval. Mnoho cestovatelů si neuvědomuje, že kromě akutní infekce (dokonce i bez ní) mohou získat parazita, např. améby, které se zavrtají přes střevní stěnu do krevních cév a časem usadí ve vnitřních orgánech. A to i bez předchozího průjmu. Následně se infekce může projevit za několik měsíců nebo i let abscesem v mozku, játrech nebo jinde a ohrozit život daného člověka. Tinidazol a Entizol jsou poměrně silná antiparazitika (antiprotozoika), jejich eliminace z organizmu po ukočení užívání je maximálně několik dnů. To stejné platí i o běžné antibiotické léčbě. Léčba Vaší odolnost určitě nesnížila.
Pokud jde o E. coli, existuje velké množství variant této bakterie: enterotoxigenní, enteroinvazivní, enteropatogenní atd. s různými profily rezistence. Tato bakterie může způsobit i život ohrožující sepse. Získání odolnosti vůči všem typům této bakterie je nereálné. Nelze se na ní proto spoléhat.
Hezký den,
procestoval jsem mnoho tropických a subtropických zemí na všech kontinentech. Trochu mě znervózňují třeba ty améby nebo další paraziti, kteří se nemusí projevit hned, ale až za delší dobu, kdy už může být pozdě a následky mohou být nepříjemné.
Jaké testy si mohu nechat udělat, které by důkladně zkontrolovaly možný výskyt třeba i těch málo pravděpodobných cizopasníků?
Děkuji
Aleš Krátký
Základem je vyšetření stolice, ale tím se při menším množství těch prvoků nemusí vždycky všechno zjistit. Na některé se asi dělají i testy na protilátky.
Jinak, když člověk ví, že améby a spol. má, může si na cestách vzít třeba Tinidazol + Norfloxacin (asi 5 dní se to bere). Samotný Tinidazol nebo samotný Entizol někdy nezabere, bohužel už je tam dost rezistencí. Účinná věc je Secnil (indická výroba), bere se jen jedna tableta (1000 mg účinné látky). Secnil je „výborný“ právě proto, že na něj těžko můžou vznikat rezistence. Léků, které se berou několik dní (a platí se za ně), si totiž hodně lidí koupí jen trochu a po ústupu nejhorších příznaků se na to vykašlou.
Dobrý den Aleši, diagnostika parazitárních infekcí je poměrně komplikovaná. Zejména u tkáňových parazitů v různých orgánech, kteří vylučují vajička do stolice jen občas nebo vůbec. Klidně se může stát, že budete mít 3 krát po sobě negativní výsledek vyšetření stolice, přesto vsak parazita budete mít. Základem pro každého cestovatele do exotických zemí je absolvovat doma pravidelně vyšetření u lékaře s kompletní analýzou krve. Prvním signálem parazitární infekce (i když nespecifickým) je zvýšení jednoho druhu bílých krvinek s názvem eosinofily. Absces v játrech by se zase poznal podle zvýšení hladiny jaterních enzymů v krvi (séru) na základě čeho by měl lékař indikovat SONO příslušné oblasti.
Dobrý den, pane doktore, kdo takovou kompletní analýzu krve předepíše bez objektivních příznaků, jenom na základě cestovatelské anamnézy z „hypochondrických“ důvodů co by kdyby? Hradila by to pojišťovna, popř. kolik by to stálo? Děkuji.
Dobrý den, není to až tak nákladná zaležitost, navíc zdravotní pojišťovny nemají problém s hrazením pravidelných preventivních kontrol. Ty by nakonec měl absolvovat jednou za čas každý. Při včasném záchytu nemoci je pro ně pacient většinou levnější než když už se k tomu přidruží komplikace. Pokud by chtěl cestovatel kontroly častěji než 1-2 krát ročně a výlučně z preventivních důvodů, šikovný praktický lékař to dokáže obhájit i tak. V případě, že se u cestovatele nejaké problémy objevily, tam je indikace základních diagnostických testů naprosto jasná. Správně by tedy měl pacient navštívít svého praktického lékaře. Pokud by tudy cesta nevedla, v případě zdravotních problémů je zálohou ambulance nejbližší Infekční kliniky případně někde i Kliniky nemocí z povolání. Tam se to také vykáže na zdravotní pojišťovnu.
To hlavní, co pro klid svého zažívacího systému mužete udělat je konzumovat dostatečně tepelně upravené jídlo. Jíst se může prakticky cokoliv, včetně hmyzu nebo jiných členovců, musí to však být dostatečně horké, alespoň smažené. Zasolení, uzení, marinování apod. rozhodně nestačí. Existují sice i termostabilní toxiny, které mohou být v jídle, ale to už by člověk fakt nemohl v chudých zemích asi nic jíst. Jisté riziko bude prostě vždy. Při střevních potižích doporučuji kromě jiného i šťávu z kokosových ořechů. Obsahuje hodně draslíku a enzymy uklidňující zažívací systém. Tady je pro Vás malá pomůcka: Pokud nastanou zažívací potíže řádově v hodinách po konzumaci rizikové potravy, dominuje zvracení a není zvýšená tělesná teplota, jedná se pravděpodobne o intoxikaci a doporučuji užít tzv. živočišné uhlí. Pokud se problémy objeví po delší době (samozřejmě ne vždy je možné říct od kterého jídla), dominuje průjem a tělesná teplota je zvýšená, je to pravděpodobně infekce a v tom případě je potřeba užít např. Ercefuryl (nebo Antinal). Antibiotika jen pokud se situace nelepší, nebo je ve stolici krev a hlen, případně se objeví vyšší horečka. Vaší manželce bych doporučil preventivně užívat probiotika, např. Enterol.
Do které skupiny patří přípravek Endiaron, který mi před dovolenou v lékárně pokaždé doporučí? A doporučujete ho i Vy?
Dobrý den, Endiaron zjednodušeně funguje na principu dezinfekce střevního obsahu. Zkušenost mnoha cestovatelů včetně mé osobní je, že na původce střevních potíží v exotických oblastech funguje méně spolehlivě než například Ercefuryl. Ten je sice na předpis, ale je levný a složením podobný známému egyptskému Antinalu.
Ráda bych zdůraznila, že vynikající a naprosto neškodnou prevencí průjmu je probiotikum obsahující velké množství Lactobacilu Acidophilu. Je ho třeba začít užívat hned první den, ještě v letadle (kde se podává také velmi riziková strava) a důsledně denně pokračovat. Preparátů existuje celá řada, takže dávkování konkrétního je nutno zjistit v příbalovém letáku. Při prvních, i mírných zažívacích potížích se dávka okamžitě zvyšuje, jak, to také najdete v příbalovém letáku. Laicky lze mechanismus účinku vysvětlit tak, že Lactobacilus (bakterie pro střevo příznivá) obsadí střevní sliznici a pro potenciální patogeny a jejich množení zde nezbyde dostatek prostoru. Mé zkušenosti s ním (ve velmi exotických zemích a při stravování na ulici) jsou úžasné – a to včetně nadšení mnoha známých, kterým jsem tuto prevenci doporučila. Překvapuje mě, jak málo je o tomto způsobu prevence veřejnost (včetně lékařské) informována. V lékárně je přitom k dispozici celá řada preparátů, některé už dokonce speciálně vyvinuté pro prevenci cestovatelského průjmu (kombinace bakterií).
Dobrý den, souhlasím s tím, jak jsem již i psal, že probiotika jsou vhodnou formou prevence průjmů u cestovatelů. I tak však platí, že pokud cestovatel udělá větší chybu, problémům se i přesto nevyhne. Proto je při jejich užívání rovněž potřebné dodržovat základní preventivní opatření zmíněna v článku. Některé probiotika jsou doporučovány i k léčbě průjmů, tady je však jejich role jen doplňková k jiným lékům.
Dobry den,zajimalo by me,jestli se da veskere ockovani potrebne do Nepalu(prosim opravte mne ,pokud nemam zpravne info: hep.A,B,tetan,tyfus,meningitida a take uvazuji Dukoral) zvladnout behem 4-5 tydnu a jestli to vlastne bude okamzite fungovat,kdyz za tyden odjedu. Dekuji za odpoved.
Dobrý den, uvedené očkování do Nepálu jako základ postačuje, tedy pokud plánujete trekking do hor a budete výlučně v turistických oblastech Za jistých okolností (delší pobyt, pohyb mimo turistické oblasti) doporučujeme ještě vzteklinu a při pobytu v jižních oblastech země v létě i vakcínu proti Japonské encefalitidě. Stihnout se to za 4 týdny dá (např. 1. návštěva VHA+B s tetanem, za 2 týdny meningitida plus břišní tyfus a za další 2 týdny 2. dávka VHA+B; dvě dávky Dukoralu lze podat formou nápoje v rámci kterékoliv návštěvy – minimální odstup je 1 týden a maximální 6 týdnů). Protilátky se po očkování tvoří od prvního dne, spolehlivá ochranná hladina nastupuje většinou za 10-14 dnů. Pokud se náhodou nakazíte např. týden po očkování, nemoc proběhne pravděpodobně mnohem mírnější formou.
Dobrý den. Chtěla bych se zeptat za jaké časové období se přibližně dají stihnout základní doporučená očkování pro pobyt v Indii. Myslím, že mezi ně patří očkování proti břišnímu tyfu, virové hepatitidě typu A, B, japonské encefalitidě.
Případně jaká očkování byste doporučil Vy osobně. A také zda má výraznější vliv na možnost nákazy nějakými onemocněními roční období (měsíc) návštěvy dané země.
(Konkrétně plánuji měsíční pobyt na jihu Indie, spíše venkovské oblasti, stát Tamil Nadu)
Děkuji
Dobrý den Helen, uvedená očkování představují základ. Zvládnout se to dá standardně za 6 týdnů. Pokud budete žít s místní populací, doporučil bych ještě vakcínu proti meningitidě a nápoj proti choleře+průjmům (Dukoral). Trvalo by to stejně dlouho – tj. 6 týdnů: 3 návštěvy co 2 týdny, vždy 2 vpichy najednou: např. VHA+B s JE, za 2 týdny břišní tyfus s meningitidou a za další 2 týdny znovu VHA+B s JE. Dve dávky Dukoralu ve formě nápoje lze aplikovat u kterýchkoliv 2 návštěv.
Zdravím.
Odeslala jsem již jeden příspěvek, ale zdá se, že se smazal. Pokud ne a budu se opakovat, tak se omlouvám. Ale pro jistotu napíšu znovu.
Je to pár dnů co jsem tu četla (v nějaké diskuzi), bohužel už to nemohu najít, že dobré na cesty do rizikových oblastí může být předepsání imunoglobulinu. Na internetu jsem našla, že existují nějaké tabletkové formy. Ptala jsem se v lékárně a tam mi k tomu nedokázali vůbec nic říct a tvářili se jakoby ani toto slovo v životě neslyšeli (přitom minimálně při studiu se s tím setkat museli), což se mi zdálo uplně absurdní.
Můžete mi Vy k tomu poskytnout nějaké informace? Jestli víte o nějakém takovém přípravku? Předem velice děkuji.
Dobrý den, existuje několik tzv. doplňků stavy, které mají v názvu „imunoglobulin“. To však nejsou klasické léky, neprocházejí povinně studiemi tzv. klinickým zkoušením ani nejsou registrovány Státním ústavem pro kontrolu léčiv a já osobně silně pochybuji, že dokážou všechno, co deklaruje jejich výrobce. Producent může v tomto případě deklarovat v podstatě cokoliv a nelze to ověřit. U některých tzv. imunoglobulínů výráběných z rostlin se deklaruje účinek dokonce u onkologických pacientů. Můj osobní názor je, že mají maximálně lokální účinek na zažívací trakt, pokud vůbec. Klasické imunoglobuliny jsou například protilátky, které se aplikují injekčně. Lépe odzkoušené na prevenci zažívacích potíží a podporu imunity jsou probiotika.
Dekuji Vam za cenne poznatky. Nemohl byste doporucit primo nejaky konkretni produkt z rad probiotik? Odhaduji ze co se tyce tech zazivacich potizi asi se bude jednat, jak uz tu take nekdo zminoval, o pripravek s obsahem lactobacilu. Ale co na podporu imunity nevim.
Dobrý den, ja doporučuji svým pacientům jako prevenci většinou Enterol a i osobně s ním mám na cestách dobré zkušenosti. Bere se 1 tobolka denně. Jsou to kvasinky obsazující ve střevním systému receptory, na které se jinak vážou patogenní „průjmové“ bakterie. Samozřejmě pokud člověk udělá moc velkou chybu problémům se nevyhne ani tak. Proto by součástí lékárničky mělo být i nějaké střevní dezinficiens např. Ercefuryl a do nejvíc rizikových oblastí například i Normix. Oba posledně uvedené léky jsou však na předpis. Kromě praktického lékaře Vám je může předepsat i lékař očkovacího centra – tam se dá objednat na přesný termín a nemusí se čekat s nemocnými pacienty v čekárně.
Dekuji Vam za rady, urcite je vyuziji.
Dobrý den,
moc rád bych se zeptal na doporučení ohledně očkování proti choleře při výjezdu do Dominikánské republiky. Tato nemoc se tam sice do současnosti nevyskytovala, ale protože se teď šíří v sousedním Haiti, zvažuju proti ní očkování. Do Dominikánské republiky jedu za dva týdny (9.11.) na cca 11 dní, bydlet budu normálně v turist. hotelu u Puerto Plata, ale rád bych to tam i trochu individuálně procestoval a navštívil místa, kde žijí výhradně místní.
Mohl byste mi prosím poradit (resp. napsat, jak byste se asi zachoval vy)? Moc děkuji.
Petr N.
Dobrý den, omlouvám se za pozdější reakci. Vy už jste v Dominikáně, protože se nám ale na Očkovacích centrech množí podobné dotazy, odpovím i tak. Když člověk dodržuje uvedené zásady bezpečnosti týkající se pitné vody a nápojů, je riziko nákazy původcem cholery nízké. Nicméně já osobně jsem investoval i do vakcíny proti choleře a cestovatelským průjmům s názvem Dukoral. Dvě dávky tohoto nápoje chrání až 2 roky a podle mého názoru se to člověku, který víc cestuje mimo vyspělý svět rozhodně vyplatí.
Nevím jestli to píšu zprávně zrovna sem, ale nemůžu najít vhodnější diskuzi. Mám trošku prolém při cestování v letadle. Když letadlo klesá, tak mě začně píchat na čele a v oblasti nad očima. Je to neskutečně bodavá a silná bolest, která mě neopouští i několik hodin po přistání. Nepomáhá mi žvýkání ani podobný věci. Ovšem při vzlétání žádný problém nemám, jen při přistávání. Někde jsem uaslechl, že na to existuje nějaký lék, který se užije před letem. Můžete mi prosím někdo poradit. Děkuju. Létání miluju, jen kdyby mě při přistávání nemučila tak brutální bolest.
Přesně tohle se mi taky někdy stává, ale jen krátce, takže to neřeším.
Taky sem myslel, že to další let bude v pohodě, ale stává se mi to každý přistání. Snad na něco přijdu, co pomůže. Každopádně díky za reakci
Vygooglil jsem toto, v závěru je tam i zmíněná možnost léků:
http://www.cnbc.com/id/47226552
Dobrý večer, chtěl jsem se zeptat zda při cestě do Thajska na měsíc je potřeba nějaké jiné něž základní očkování. Hepatitýda, žloutenka… Poletíme mimo Evropu s přítelkyní poprvé aona vřdycky dost protrpí co se týká zažívání, nepije jiné vody než balené, nadává si pití s ledem a když něco jiného tak čaje s převařené vody, k tomu vždy vozíme láhvinku pálenky, kterou si ráno dáváme, ale nevím zda je to do této země vůbec možné…
Dobrý večer Patriku. Musím podotknout, že mám scestovanou poměrně velkou část našeho krásného světa, ale když vzpomenu na časy, kdy jsem s cestováním začínala a neměla zkušenosti, také jsem si prožila své co se týká zažívání. Nejhorší byla ale salmonela kterou jsem si kdysy přivezla z Egypta. No a to je vlastně jedna s těch méně závažnýých nemocí. Dnes už chodím před každou cestou na radu do očkovacího centra Avenier. Toto bych doporučila i vám, zajděte si tam a nebo se podívejte na jejich stránky http://www.ockovacicentrum.cz/cz
Dobry den,
chystam se do namibie, jsou pro tuto oblast doporucena antimalarika, eventuelne jaka ?
Diky, Martin
http://www.vakciny.net/CIZINA/DESTINACE/namibie.htm
Dobrý večer, páni po přečtení tohoto článku a ředevším shlédnutí fotek u článku si asi opravdu ještě rozmyslím svůj sen o cestě do Thajska…Každopádně to je můj sen dobudoucna až mi odrostou děti, mám totiž 2 leté dvojčata a tak se můžu na nějaký čas s větším cestováním rozloučit….Ale letos vyrážíme letecky s oběma na Krétu a jsem zvědavá jak to všechno zvládneme. Nejvíce se bojím toho, že jeden z nich chytne nějakou chorobu, proto sebou potáhneme snad všechny léky které máme doma. A taky mi kamarádka doporučila,ať si všichni dáme už tak týden před dovolenou biopron fotre, probiotika pro cestovaltele, jsou prý vhodné i pro děti, tak doufám, že nevyhodím 600 zbytečně a že se nám střevní potíže vyhnou obloukem. Děti už jsou sice bez plínek, ale průjem by asi ještě neudrželi!!!KAždopádně díky za článek!
Ten si určitě kup, já ho při průjmu kohokoli v rodině kupuji. A na dovolenou ho beru vždy zásobu, protože ás to chytne vždy všechny.
Jedu na dovolenou teď a nevím co si koupit na průjem.
Na trhu je toho spoustu, ale nám se nejvíc osvědčil http://www.enterol.cz
Ahoj, chystáme se do Tunisu, takže bysme se rádi vyhly problémům, které tam můžou nastat (průjem). Je něco, co se dá brát preventivně před odjezdem a opravdu to účinkuje ?
A už máte něco vyzkoušeného ? Mně třeba jen tak něco nesedne, loni jsme s sebou brali endiaron, ale vůbec nám nepomohl.
Slivovice kazdy den rano pred odjezdem aspon tyden a behem cestovani. Sezen si ale domaci – aspon 52%.
Muj deda je doktor, je mu pres 85 a porad to dela a nikam nejezdi. Je zdravejsi nez cela nase rodina…
Michael
A to není na předpis ?
Pěkný den, nevíte, co nejlépe zlikviduje salmonelu ?
Pravidelně užívám probiotika a mám lkid se zažíváním při cestování.
A jaká konkrétní probiotika uýíváte?
Nakupuji na http://www.pharmaagency.cz, mají probiotika pro všechny věkové kategorie.
Mě se osvědčil Colon Dophilus.
Probiotika od pharmaagency znám, využívám je při cestování pravidelně. Trpím dráždivým tračníkem tak užívám Probio C+D.
Podívala jsem se na stránky pharmaagency. Pro mě je důležité, že jejich probiotika jsou přírodní.
Je pravda, že kvaitní probiotika jsou dobré vždy, a pro cestovatele obzvlášť.
Jenom doufám, že probiotika od pharmaagency budou účinná, hodně se o nich píše, tak doufám, že jsou opravdu funkční.
Tip měsíce: Etiopie
Mezi vlky a vrcholy: výprava do jedinečné přírody Bale Mountains
Cesta časem: Kmeny a tradice Údolí řeky Omo
Prořezané rty, skarifikace i deformování lebek. Význam tělesných modifikací u etiopských Mursiů
Knižní tipy
SOUTĚŽ: Co je nového v JOTA, aneb cestování s knihou. UKONČENO
Časopis Travel Life píší cestovatelé pro cestovatele, tak CESTUJ!
Nové články
Neznámá Mauritánie
Vánoční trhy od Brém až po Berlín.. a mnohem dál
Playa del Carmen
Vybavení na cesty
Darn Tough BEAR TOWN MICRO CREW
Turistická ponožka s neotřelým designem a doživotní zárukou, na každou štreku.
NEJLEPŠÍ TREKOVÉ BOTY A POHORY
Výběr testerů Světa outdooru