Sleeper Class

Neklimatizované vozy s otevíratelnými zamřížovanými okny a větráky ve stropě jsou podobně jako 3A rozděleny na otevřená kupé bez jakéhokoliv oddělení od uličky. V každém „kupé“ jsou nad sebou 2 x 3 lůžka, v chodbičce pak nad sebou 2 lůžka. Rozměr lůžek je menší jak ve třídě 3A. Lůžka v chodbičce jsou však ještě menší a díky umístění pevné stěny, kde nelze natáhnout nohy, jsou nejméně pohodlné pro větší osoby.

V rámci několika vagónů třídy SL je možné se volně pohybovat, průchozí jsou i některé vyšší třídy. Projít do vozů nejnižší třídy 2S však možný není.

Lůžka

Jednotlivá lůžka jsou buď složená v průběhu dne nebo rozložená a připravená na spaní v noci. Vstává se brzo (kolem 6:00) a místní se dožadují okamžitého sklopení lůžek do polohy na sezení a to i v případě, že je celé kupé obsazeno turisty. Naopak večer (kole 22:00) se jde spát a je nutné rozložit jednotlivé postele. Proto pozor při rezervaci, jaké lůžko je zakoupeno:

Upper Berth – UB

Horní lůžko v rámci kupé, která se neskládá a je jak v noci tak i ve dne určeno k ležení. Velmi výhodné místo pro odpočinek v průběhu dne, pro umístění zavazadel apod. Navíc je zde nejvíce soukromí, ideální pro delší osoby. Na postel je však nutné vyšplhat po malých schůdkách, nic pro osoby s nějakým tělesným omezením. Z lůžka není vidět ven z okna, i v průběhu dne je poměrně málo světla.

Rozměry: 189 x 57cm, 81cm mezi lůžkem a stropu vagónu (v nejvyšším bodě), strop je zakulacený, u stěny je výška pouze 33cm.

Middle Berth – MB

Prostřední sklápěcí lůžku v rámci kupé. V průběhu dne je složené a slouží jako opěradlo na záda pro sedící, večer se zavěsí pod horní palandu a vznikne tak lůžko. Brzo ráno se opět vratí zpět. Výrazně méně komfortu, místa i soukromí, v průběhu dne nepoužitelné stejně jako na zavadla. Na lůžko je nutné se nasoukat. Lůžko je v půlce okna, přes noc tedy dost táhne.

Rozměry: 192 x 58cm, 59cm mezi prostředním a horním lůžkem.

Lower Berth – LB

Spodní lůžko v rámci kupé. Přes den slouží jako sedadlo pro 3 cestující (ze spodního, prostředního i hodního lůžka, většinou však obsazena dalšími lidmi, kteří např. nemají vůbec místo (rezervace RAC). Indové jsou velmi „skladní“, dokáží pohodlně sedět v 6ti i více lidech. Někdy je místo využíváno i v průběhu spaní, pochopitelně pouze roh lůžka, ale i tak je to nepříjmené. Režim sklápění a rozklápění stejný jak na prostředním lůžku, bez soukromí, bez možnosti uložení zavazadel, výhodou je, že postel je nízko a není třeba šplhat nahoru. Lůžko je pod oknem, tedy v noci celkem táhne. Přes den jde o místo u okna s dobrým výhledem ven.

Rozměry: 189,5 x 56cm, 45cm nad podlahou, 58cm mezi spodním a prostředním lůžkem.

Side Upper – SU

Horní lůžko v uličce. V průběhu dne i noci je stále rozložené a určené ke spánku. Výhodné pro relax v průběhu dne nebo velké spáče. Lůžko je ale rozměrově menší, hlavně kratší, z obou stran s pevnou stěnou, tedy bez možnosti vystrčit nohy ven. Nevhodné pro delší osoby. Soukromí také moc není, v chodbičce neustále někdo chodí a to i v noci, na zavazadla, která nejsou nějak připevněna zcela nevhodné, stovky procházejících mohou velmi rychle uzmout batoh. Lůžko je nad oknem, není vidět ven.

Rozměry: 166,5 x 57,5cm, 87cm mezi lůžkem a stropu vagónu (v nejvyšším bodě), strop je zakulacený, u stěny je výška výrazně nižší.

Side Lower – SL

Spodní lůžko v uličce. Přes den je místo rozloženo na dvě sedadla proti sobě pro cestující na SU a SL. V noci se sedadla sklopí a vznikne krátké lůžko v půlce s mezerou. Pravděpodobně nejhorší místo v třídě SL. Soukromí žádné, místo pro batožinu také ne. Ráno se brzy stává na místo si neustále nekdo sedá a to i v noci. Lůžko je pod oknem, přes den perfektní výhled, v noci dost táhne. Pokud je možné se domluvit s cestujícím na SU a vagón není úplně plný, je možné mít lůžko i přes den rozložené. Pak je výborné sezení s perfektním výhledem ven.

Rozměry: 166,5 x 55cm, 57cm nad podlahou, 90cm mezi spodním a hodním lůžkem.

Okna

Každé „kupé“, stejně tak i spodní lůžko v uličce, má 2 menší okna.
Všechna ona až na Emergency windows jsou z vnější strany zamřížovaná. To je z praktických důvodů, aby nebylo možné z a do vagónu lézt přes okno. Což by se mohlo dít např. na nádraží, kdy se do vlaku snaží dostat velké množství lidí ať se děje co se děje.

Emergency windows, tedy záchranná okna v případě nouze jsou zamřížovaná odnímatelnou mříží, případně mříž zcela chybí. Kromě dveří je to pak jediný způsob jak se dostat z havarovaného vagónu.

Zamřížování v zásadě nijak nevadí používání okna, a opravdu se hodí na nádražích už minimálně proti (místy) otravným prodavačům a žebrákům.

Okna jsou většinou otevřena, ve vagónu není klimatizace a tak je to jedno z mála možností jak trochu větrat. Lze je však zavřít pomocí zasouvacího kusu se sklem. Zasouvat nebo vysouvat okno lze většinou dost těžce, okna jsou hodně špinavá. Zasouvají se hlavně na noc, kdy je celkem chladno.

Ještě je možné zasunout plechové stínění s malými průduchy, které slouží opět v noci na zastínění a zmírnění profukování okna.

Stejně tak jako celý vagón tak i okna jsou většinou zašlá a špinavá, resp. hodně zaprášená. Citlivější osoby nechť si připraví ubrousek, pokud se chtějí z okénka kochat okolní krajinou.

V průběhu dne neslouží okno jen na pozorování indické krajiny a nasávání čerstvého vzduchu do vagónu, ale také na „uklízení“. Tedy na vyhazování čehokoliv ven z vagónu. Okna jsou stále otevřena, jejich zavření nesou ostatní cestující s nelibostí.

Protože i zavřená okna moc nedoléhají a míst, kudy proudí chladnější noční vzduch je opravdu hodně, je dobré s tímto počítat a na noc si nachystat teplejší oblečení. Opravdu hodně táhne a zvlášť na severu a v zimně (kdy se do Indii jezdí nejvíce) je v noci hodně chladno. Pomůže i deka, šátek nebo sárong přes hlavu apod. Pozor na to!

Toalety a voda

Na každé straně vagónu jsou k dispozici 2 toalety a malé umyvadlo. Na jedné straně vagónu jsou pouze toalety typu Indian, tedy turecký záchod. Na straně druhé je jeden Indian a druhý Western, tedy klasický „náš“ záchod.

Kupodivu jsou toalety i na delší cestě použitelné, jen nesmí dojít voda. Každý vagón má svůj barel s vodou, který se na stanicích doplňuje. Pokud ale vlak jede opravdu dlouho (desítky hodin) často se stane, že voda dojde a personál jí nemá nebo nechce doplnit. Pak je čístota toalet tatam stejně tak i tekoucí voda v umyvadélku. Pochopitelně je voda pouze užitková a zcela nevhodná k pití.

Protože Indové neumí moc používat náš klasický záchod, je Western výrazně špinavější. Proto je vhodné vždy směrovat na Indian. Navíc je to poměrně zážitek za jízdy operovat na tureckým záchodem a nespadnout do něj 🙂 Pak jen stačí zatáhnout za páku a opláchnout vše vodou a toaleta je opět použitelná i pro ostatní cestující.

Je to tedy trochu dobrodružnější, ale kolikrát výrazně lepší jak v našich „čistých“ vlacích.

V chodbičce před toaletou je umístěno umyvadélko a někdy i zrcadlo, kde je možné se opláchnout, zvlášť pokud je na toaletě použita indická metoda utírání zadnice levou rukou. Pokud tedy nedojde voda, kdy se vše výrazně komplikuje.

Indové jsou velmi čistotní, proto většinou před spánkem, ale skoro vždy ráno po spánku provádí základní očistu. Kdo nechce čekat ve frontě, až na něj přijde řada, je dobré ráno vstát trochu dřív a umýt se dopředu. Pak je nával.

Sleeper Class, Indie

Sleeper Class, Indie

Sleeper Class, Indie

Klimatizace a teplota

Ve vagónech Sleeper Class není klimatizace. Proto je zde poměrně teplo a dusno, zvlášť když je vagón plný lidí.

Teplota a kvalita vzduchu se zlepšuje v průběhu dne permanentně otevřenými okny, kde pěkně profukuje, dále jsou občas otevřené i dveře (i za jízdy!) a posledním regulátorem teploty jsou velké větráky napevno zabudované ve střeše.

Zda je větrák zapnutý nebo ne lze regulovat spínačem vždy v rámci kupé, je tedy nutné se domluvit s ostatními cestujícícmi, zda bude používán.

Cestující na horních lůžkách mohou vetráky použít jako odkládací plochu na boty.

Ale pozor na zimu!. Jak je před den vedro může být v noci zima. Zvlášť v zimním období (kdy se do Indie cestuje nejčastěji) klesá znatelně teplota přes noc. Spolu s faktem, že všechny otvory ve vagónu profukují a nejdou úplně uzavřít, je pokles teplot opravdu znát. Proto je vhodné být připraven nějakým teplejším oblečením, kusem deky, látky, sárongem, čímkoliv.

S výhodou lze na spaní využít malý tenký spacák apod. Indové si mnohdy vytváří úplná ležení s polštářem, prostěradlem apod. A není výjimkou použití zimních čepic, kulichů apod.

Zavazadla

Na zavazadla je potřeba si dávat opravdu pozor. Po vagónu se neustále pohybuje velké množství lidí, všude je plno, možností jak odlákat pozornost nespočítaně.

Zavazadla je možné přivázat nebo zamknout ke speciálním kovovým háčkům, které jsou pod každou spodní postelí. Je zcela běžné, že každý cestující má vlastní řetěz se zámkem, a ihned po nasednutí do vlaku si zavazadlo uzamkne. Řetězi a zámky je možné koupit na většině větších nádraží, případně před nádražím nebo také ve vlaku od podomních prodejců. Je výhodné být ale dopředu připraven.

Pro našince je však vhodnější zakoupení např. cyklistického řetězu s integrovaným zámkem už v ČR. Výhodou je, že indičtí zloději budou případně překvapeni z našich „fabek“.

Řetěz pochopitelně neochrání před otevřením (např. batohu) ale pouze (a to dočasně) před odnesením. Pro zloděje je ale jednodušší sáhnout vedle pro nezabezpečený batoh, tedy pokud si lup dopředu nenaplánoval …

V případě, že je volné horní lůžko (UB), je možné umístit a uzamknout zavazadla i zde, ale na noc je stejně nutné vše přemístit na podlahu. Pokud jsou zavazadla na lůžkách, tak ty menší rozhodně umístit do zákrytu větších a co nejdál od uličky.

Pozor na horní lůžko v uličce (SU), které je velmi dobře přístupné všem procházejícím a v podstatě s nulovou kontrolou ze spodního lůžka. Bohužel osobní zkušenost.

A pak platí stejná pravidla jak všude jinde. Nic cenného nevytahovat a neukazovat, cennější věci mít schované, … Osvěčila se také strategie, kdy cennější věci (fotoaparát) byly v nijak vábně vyhlížejícím batohu místní provenience. Zloděj raději sáhne na „luxusní zboží z Evropy“.

Nákupy, peníze, drobné

Za cesty je možné zakoupit neuvěřitelné množství věcí. Většina nákupů je v řádech jednotek nebo desítek rupií. Prodejci nemají většinou drobné na vrácení, proto vždy při cestování vlakem si nachystat drobné mince. 100 Rs už jsou velké peníze a s 1000 Rs benkovkou se někteří obchodníci nikdy nesetkali natož aby jí dokázali rozměnit.

Občerstvení

Vždy je možné zakoupit lahodný čaj nebo instantní kávu od prodavačů, kteří neustále prochází vlak a volají „čaj, čaj, čaj, kofí, kofí“ 🙂 Mají připravenou termosku s horkým sladkým mlékem, plastové nebo hliněné kalíšky, pytlík se silným indickým čajem a nádobu s Nescafe. Podle požadavků vloží do kalíšku pytlík nebo kávu, zalijí mlékem a za 4 – 6 rupií je nápoj připraven k odběru.

Čaj nebo kávu lze koupit už od brzkých ranních hodin, kdy se celý vlak probouzí a prakticky až do večera, kdy se jde naopak spát.

Další druhy občerstvení záleží na konkrétním vlaku i času. Běžně je však k dostání:

• sendvič se sýrem a kečupem
• zeleninový karbenátek
• smažená zelenina
• klasické sladkosti, čokoláda a bombóny
• indické sladkosti, různá semínka v medu – vynikající
• sušenky a keksy
• ovoce (banány, kokos, ananas, …)
• čerstvě vypražené arašídy – vynikající
• chlazená voda a sladké limonády jako Maza, Coca Cola, Fanta apod.

Pochopitelně také „velké“ jídlo na oběd a večeři, nabídka se liší podle vlaku, většinou je k dispozici veg a non-veg varianta. Nevegetariánská varianta není žádný steak, ale jídlo s vajíčkem!

Někdy je velmi těžké odhadnout, podle jakého klíče prodejci procházejí vlakem a nabízí své zboží. Proto je vždy lepší si doplnit zásoby dopředu. Hlavně vodu a něco malého k snědku.

Ve večerních hodinách už se kromě čaje nic neprodává a ulehat ke spánku hladový …
V noci se neprodává vůbec nic.

Občerstvení je možné také zakoupit na nádražích buď přímo od prodejců přes okno z vagónu nebo lze vyběhnout z vlaku na peron a zakoupit vše potřebné. Ale pozor, jak vlak zahouká, na nikoho nečeká a odjíždí.

Další nákupy

Kromě jídla lze zakoupit vybavení na cesty jako kapesníky, šály, ponožky, nebo naopak řetězy na zavazadla, tužkové baterky. Ale také něco ke čtení (v angličtině i místním jazyce), jednoduché obrázkové sešity pro děti a méně gramotné s náboženskou tématikou, plakáty bollywoodských hereček, mapy atd.

Zábava, úklid a žebrání ve vlaku

Zaplněnou chodbičkou se neprodírají jen cestující a prodavači čaje a občerstvení, podomní obchodníci, ale také celá řada dalších lidí, kteří nikam necestují.

Poměrně časté jsou malé hudební či taneční představení velmi často malých dětí, slepých či zmrzačených (viz film Milionář z chatrče), kteří si takto přividělávají. Zazpívají, zahrají na jednoduchý hudební nástroj a následně žádají pár rupií za odměnu. Někdy je představení velmi milé, někdy je pohled na zmrzačené drsný. Ale taková už Indie je.

Další skupinkou jsou malé děti, opět často zmrzačené, které se plazí po zemi a malým smetákem uklízí nepořádek. Opět žádají za svou práci malou odměnu, např. několik rupií, případně něco k jídlu apod.

Poslední skupinou jsou žebráci, kteří se dožadují většinou peněz nebo jídla.

Převzato z www.hindustan.cz

HedvabnouStezku.cz založili cestovatelé pro cestovatele, o velkých horách píšeme na Velehory.cz. Své zážitky cest můžete sdílet s přáteli také v Klubech cestovatelů. Nejlepší outdoorové filmy pak uvidíte na festivalu Expediční kamera možná i ve vašem městě. Nejširší výběr map a knih najdete v našem eshopu. Z příjmů z těchto aktivit podporujeme Expediční fond – i vy můžete přihlásit svůj projekt.