Národní park Alexandera Humboldta

Teď se tady, na nejvýchodnějším cípu Kuby, zatím jen hrozivě válela mračna a schylovalo se k dešti, možná bouři. Očekávání se naplnilo hned po příjezdu do Baracoy. Ulicemi se valily proudy vody nesoucí bahno z okolních kopců, chodníky a silnice se propadaly a my si kladli otázku v takových chvílích tak často opakovanou: „Co tu do háje dělám?!“ A to jsme se sem tak těšili! Těšili jsme se na výstup na stolovou horu El Yunque a na návštěvu Národního parku Alexandera de Humboldta.

Ulice Baracoy v oblasti oriente, Kuba

Dva dny trval onen tropický deštík, kdy vlhkost stoupala na maximum stejně jako naše nervozita z ubíhajícího času stráveného v postelích kdesi na konci světa. Třetí den ráno bylo ale nebe jako vymalované, ulice téměř suché a právě skončenou bouři připomínaly jen nánosy kokosů na plážích a neuvěřitelně kalný oceán. Již večer předem jsme se domluvili v místní cestovní kanceláři, že v případě příznivého počasí přijdeme brzy ráno a vyrazíme s nimi na trek do dvacet kilometrů vzdáleného Národního parku Alexandera de Humboldta. Jak jsme den předem totiž zjistili, pro ty, kteří zde nemají půjčené auto nebo kolo, je park individuálně nedostupný. Zájemce se sem dostane pouze s organizovanou skupinou cestovní kanceláře, která kromě kvalifikovaného průvodce zajišťuje i obousměrnou dopravu. Propagační materiál cestovní kanceláře, na kubánské poměry velice pěkně zpracovaný, sliboval i pozorování kapustňáků, na které jsme se těšili asi nejvíc. K dobru zaměstnanců cestovní kanceláře nutno ale připsat, že nám již předem řekli, že tato zvířata neuvidíme, není totiž doba jejich rození, kdy se vyskytují právě v mělkých vodách při pobřeží. Každopádně i tak jsme zaplatili poplatek a za chvíli už ujížděli v minibusíku na sever od Baracoy.

Projížděli jsme nádhernou tropickou krajinou po neudržované přímořské silnici až k branám národního parku asi hodinu. Tato oblast představuje jednu z nejcennějších míst díky zachování endemických rostlin na celé západní polokouli a je největší chráněnou oblastí v celém Karibiku. Faunu v současné době v parku zastupují různé druhy papoušků, ještěrek, kolibříků, hadů, štírů, krabů a šneků. Dalším příkladem rozmanitosti této části ostrova jsou žáby nalezené v této lokalitě. Park je totiž domovem nejmenší žáby na světě, bezblanky. Díky rozlehlosti celé oblasti (cca 70tisíc ha) nebyla velká část jeho území stále ještě prozkoumána. Z tohoto důvodu byl park zařazen v roce 2001 na listinu UNESCO a pojmenován po německém přírodovědci Alexanderu de Humboldtovi, který ostrov navštívil na začátku 19.století. Díky své práci na Kubě je údajně nazýván „druhým objevitelem“ Kuby.

V rámci přibližně desetikilometrového treku jsme vystoupali několik desítek výškových metrů, prošli rozlehlou náhorní plošinou a sešli do údolí, v kterém jsme jedenáctkrát přebrodili stejnou řeku. Díky výbornému průvodci perfektně znalého reálií, hovořícího anglicky, německy a italsky jsme viděli spousty druhů ptáků, žab, ještěrek, ryb i hadů. Odpočinek po celodenním treku jsme pak strávili na jedné z nejhezčích pláží v okolí.

NP Alexandera de Humboldta, Kuba

Další den byl v plánu výstup na stolovou horu El Yunque. I na tuto horu lze bez problémů vystoupat za poplatek v doprovodu znalého místního průvodce. Bohužel nám se tento naplánovaný výlet nepodařilo uskutečnit. Dvoudenní tropický déšť nám udělal čáru přes náš časový rozpočet a my jsme další den místo stoupáni na okolí dominující stolovou horu stoupali v letadle k oblakům, abychom za dvě hodiny byli zpět v Havaně a mohli na závěr našeho putování navštívit oblast Viňales.

Za sebou jsme nechávali slunečné pobřeží nejvýchodnější části Kuby zvané Oriente. Oblast, kam spousta cestovatelů pro její odlehlost a špatnou dostupnost ani nedorazí. Cesty turistů většinou dosáhnou nejvýchodnějšího bodu kubánského putování ve městě Santiago de Cuba. Rozhodně však stojí za to vyrazit dál na východ a cestou pak někde v dálce tušit Guantanámo a jeho nejvíce zaminované pole na západní polokouli. Po překonání pralesních hor pak v Baracoe jen tak odpočívat, pozorovat v líném odpoledni stolovou horu El Yunque, vykoupat se v křišťálových karibských vodách, zkusit štěstí při pozorování kapustňáků a užít si botanicko-zoologický zážitek v národním parku Alexandera Humboldta.

Pohled z Baracoy na stolovou horu El Yunque, pohled, který se naskytl i Kryštofu Kolumbovi, Kuba

Ráno na pobřeží v Baracoe, Kuba

NP Alexandera de Humboldta, žijí zde 3 druhy nejedovatých hadů, Kuba

Vlaďka Svitáková ve svém volném čase cestuje nebo průvodcuje. Miluje především Maroko a Balkán. Přečtěte si o ní více v jejím profilu.

Praktické info:
–          Santiago de Cuba – Baracoa (bus) – 20CUC
–          návštěva NP Alexandera de Humboldta – 29CUC
–          výstup na El Yunque – 25CUC
–          Baracoa – Havana (letadlo) – 135CUC

Na trek s sebou:
–          kromě trekové obuvy i klip-klapy z důvodu častého brodění řeky
–          dostatek vody, nikde není možnost nabrání pitné vody
–          plavky pro příjemné zchlazení v řece

HedvabnouStezku.cz založili cestovatelé pro cestovatele, o velkých horách píšeme na Velehory.cz. Své zážitky cest můžete sdílet s přáteli také v Klubech cestovatelů. Nejlepší outdoorové filmy pak uvidíte na festivalu Expediční kamera možná i ve vašem městě. Nejširší výběr map a knih najdete v našem eshopu. Z příjmů z těchto aktivit podporujeme Expediční fond – i vy můžete přihlásit svůj projekt.