Jak se žije ve španělské vesnici

Carrera de cintas, Španělsko

Žije zde okolo 2160 vesničanů. Dohromady je tu 18 barů, z toho je 5 diskoték s dobrým zdrojem drog – u mladistvých je tu momentálně v módě levný marocký hašiš a kokain.

Obyvatelstvo tu žije převážně z dotací od vlády a EU, a pak z výtečného olivového oleje a mandlí. Jelikož Španělsko bojuje proti vylidňování vesnic, je celkem štědré na sociální dávky pro nezaměstnané žijící na vesnici.  Otázkou je, jak se s tím vyrovnává země, která je momentálně v krizi ne nepodobné té řecké a irské, nezaměstnanost je zde okolo 20 %.

Nejdůležitějšími momenty vesnice jsou fiesty (slavnosti). El Burgo si podle toho také volí starostu, který ví, že čím větší fiesta, tím větší pravděpodobnost setrvání v úřadu. Nejžhavější informaci, kterou jsem se dozvěděl na baru při sledování Barcy je, že starosta souloží se svým zahradníkem.  To jsem si poté nezávisle potvrdil při vesnickém karnevalu, kdy mne tak 10 lidí táhlo za roh podívat se, jak starosta v převleku uklízečky líbá zahradníka v převleku zahradníka.

Fiest v El Burgu je přes rok pět. Kromě již zmíněného karnevalu, největší týdenní veselkou je svátek Svatého Augustýna, patrona vesnice. Tato fiesta se skládá z obrovského množství jídla, neposlouchatelné muziky a pár atrakcí jako kolotoče a autíčka. Vesnickým zvykem mladých dívek je převléknout se za lehkou děvu a ulovit nějakého kluka či chlapa z vedlejší vesnice. Dobrým zpestřením jsou malé hry na náměstí jako šplh po vysokém kůlu namazaným sádlem, na vrcholku pak visí sušená šunka a další hodnotné ceny. V minulosti se pouštěli do ulic rozzuření býci a chytalo se vystrašené sele, to je ale dnes v důsledku ochrany zvířat zakázané.

Cerrera de cintas – svátek pro jezdce na koni – tato typická slavnost spočívá v jízdě na koni, kdy se jezdec v trysku pokouší větším párátkem napíchnout pověšené kroužky na provaze mezi dvěma kůly. Vítěz si odnáší pohár a dárkový koš, kde nechybí šunka, klobásky a jitrničky. Tato fiesta nezřídka končí odpolední bitkou. Rivalita mezi vesnicemi, jak to bývá po celém světě, je obrovská.

Další zajímavou fiestou, která se slaví koncem února je svátek Sopa de siete ramales – polévky ze sedmi ingrediencí (rajčata, cibule, česnek, paprika, tvrdý chléb, chřest a vejce). Tato polévka je typickým jídlem na venkově a vaří se při práci v olivových hájích. Fiesta probíhá tak, že vybraní jedinci z vesnice vaří v obrovských kotlích výbornou polévku za zvuku tradiční muziky, pití piva a anýzovky.

Semana Santa, Španělsko

Dále pak tu jsou Velikonoce – slavná „Semana santa“ ve vesnickém provedení – vzhledem k tomu, že jsou zde dva kostely, jsou zde dva průvody. Oživením semany santy je nedělní pálení Jidáše – Quema de Judas. Každým rokem se vesnicí vybere nejneoblíbenější osoba uplynulého roku (již se pálili osobnosti jako Bin Ladin, Sadám, Bush…), podle kterého se vyrobí panák v nadživotní velikosti. Okolo se rozmístí pokud možno co největší petardy v podobě podomácku vyrobených bomb (to vše za přítomnosti ovíněných pyrotechniků a místních policistů). Panák se nacpe od hlavy až k patě hořlavinami a výbušninami a po odpočítávání se k celovesnickému štěstí odpálí. Za nepříčetného řevu pobíhajících hysterických žen, hledajících své ratolesti, a zvuku vysklených oken postupně odlétávají jednotlivé končetiny panáka, až celý shoří. K tomu zlevněné pivíčko a chorizo (domácí klobásky) – řekl bych, že nejlepší fiesta široko daleko.

V neposlední řadě jsou tu Vánoce a Noche vieja (Silvestr). Sváteční večere se podává 24. 12., kdy se sejde celá rodina, ale dárky se rozdávají až na Tři krále. Nový rok se slaví stejně jako u nás: spousta alkoholu a velká kocovina.

V ostatních dnech se ve vesnici nic neděje – chlapi každý večer zajdou na pivo a tapas. A ženy koukají na televizi. Letošní výjimkou byla holandská reality show točená na blízkém ranči v době světového šampionátu. Na finále se sešlo na hlavní ulici rekordní množství fanoušků a nejeden z nich fandil Holandsku, jelikož kolovala historka, že pokud tulipáni vyhrajou, modelky z reality show ukážou svá bujná poprsí.

Jít na nákup je pro Čecha mírně stresující záležitostí. Musí se počítat s minimální ztrátou 30 min. Kupující je povinen vyslechnout si rozhovor nic nedělajících postarších dam mluvících o skandálech jak vesnických, tak i vzdálených několik tisíc kilometrů, které viděly v televizi. Naštěstí jsem si záhy vybudoval pověst nevrlého giri (cizáka), kterého radši všichni pustí před sebe, než aby jim kazil rozhovor o počasí svým kyselým ksichtem.

Kromě již zmíněných slavností stojí za návštěvu místní pozůstatky hradu ze 4. století

př. n. l., starý mlýn, most přes řeku Turón a blízký přírodní park Sierra de las Nieves. Doporučuji ochutnat místní kuchyni, která se velmi liší od středomořské. Lokální specialitou je zde kotlík a v něm mladé skopové na česneku a rozmarýnu. Dále pak divočák na červeném víně. Jako zákusek doporučuji carne de membrillo (želé z kdoulí) s ovčím sýrem.

A jak se tedy žije ve španělské vesnici? Podobně jako v té české, jenom se tu více dodržují tradice.

Semana Santa, Španělsko

Polévka ze sedmi ingrediencí, Španělsko

Pálení Jidáše, Španělsko

HedvabnouStezku.cz založili cestovatelé pro cestovatele, o velkých horách píšeme na Velehory.cz. Své zážitky cest můžete sdílet s přáteli také v Klubech cestovatelů. Nejlepší outdoorové filmy pak uvidíte na festivalu Expediční kamera možná i ve vašem městě. Nejširší výběr map a knih najdete v našem eshopu. Z příjmů z těchto aktivit podporujeme Expediční fond – i vy můžete přihlásit svůj projekt.