Ibn Rušd – arabský filozof ze Západu

Šlo zejména o nezanedbatelný přínos v oblastech lékařství, filozofie, matematiky, astronomie či alchymie. Jedním z velikánů středověké filozofie, díky němuž se mohla Evropa mimo jiné seznámit se zapomenutým učením Aristotela, byl filozof jménem Ibn Rušd.

Největší středověký vzdělanec Averroes

Ibn Rušd, známý také pod latinským ekvivalentem Averroes, se narodil ve španělském městě Córdoba roku 1126. Působil jako osobní lékař córdobského chalífy Abú Ja’kúba, zároveň byl vzdělán v právních vědách a v islámské teologii, nadto se zajímal i o matematiku a astronomii. Ovšem nejvíc času se snažil věnovat právě filozofii. Jeho díla, psaná převážně arabsky, vzbudila velkou vlnu odporu zejména v náboženských kruzích, neboť byla brána jako útok na islám. Toto obvinění nakonec vedlo k tomu, že byl následujícím chalífou Abú Jusúfem vyhoštěn ze země, a zbytek života prožil ve vyhnanství. Zemřel roku 1198 v Marrakéši.

Ve své filozofické činnosti se tento myslitel zabýval třemi oblastmi: jeho „životním posláním“, jak o něm smýšlel, bylo sepsání komentářů a správného výkladu děl antického filozofa Aristotela. Tímto úkolem byl pověřen samotným chalífou Abú Ja’kúbem. Dalším polem jeho působnosti byla polemika s předchůdcem Al-Ghazzálím, na jehož dílo „Vyvrácení filozofů“ reagoval svým spisem „Vyvrácení vyvrácení„, v němž se lynčované filozofie zastal. Třetí velká oblast, kam směřoval své zkoumání, tedy vztah mezi náboženstvím a filozofií, se mu stala osudnou. Jeho myšlenky byly jednoznačně vykládány jako útok na náboženství.

Co se klerikům nelíbilo

V díle „Konečný traktát o harmonii náboženství a filozofie“ došel Ibn Rušd k závěru, že pravda je jen jedna, ale vedou k ní různé cesty – konkrétně jmenoval tři: prostí věřící jdoucí cestou náboženství; teologové zkoumající pravdu, ovšem spokojující se s důkazy pravděpodobnými; a konečně filozofové hledající důkazy, které skutečně něco dokazují. Tyto cesty nejsou v rozporu, ale v hierarchii, což samozřejmě znamená, že filozofie stojí nejvýš a je nadřazena jakémukoli náboženství – to byl právě bod, se kterým se islámská ortodoxie odmítala ztotožnit. Proto bylo nařízeno pálení jeho spisů a jeho učení bylo odsouzeno.

Zavržení jednoho z největších islámských myslitelů středověku znamenalo především konec vrcholného období arabské filozofie, stejně jako konec svobodného duchovního vývoje v islámu. Přestože je vliv Ibn Rušda v islámské filozofii téměř nepatrný, křesťanskou a židovskou filozofii naproti tomu ovlivnil velmi. Zpřístupněním Aristotela Západu, i svými sekulárními postoji, bezpochyby přispěl Ibn Rušd k obohacení a rozvoji evropského myšlení středověku.

Festival arabské kultury v Plzni

Nejen tyto zajímavé informace, ale mnohem více na Vás čeká během Festivalu arabské kultury v Plzni! Již 2. ročník festivalu tentokrát nese podtitul „V tónech loutny a rebabu“ a uskuteční se v době od 1. do 9. dubna 2011. I letos je pro Vás připraven bohatý program v podobě odborných přednášek českých i zahraničních expertů, diskuzí, poetických večerů, koncertů, workshopů, arabských trhů a ochutnávek tradičních pokrmů. Budete si moci například osobně vyzkoušet umění kaligrafie nebo se naučit základům arabského jazyka či orientálního tance. Letošními novinkami jsou závod ve vrchcábech, literární konference a beseda s novináři. Součástí festivalu jsou mimo jiné také výstavy ilustrací a fotografií a různé soutěže trvající po celý duben. Na všechny akce jste srdečně zváni! Podrobný program naleznete na www.arabfest-plzen.cz.

HedvabnouStezku.cz založili cestovatelé pro cestovatele, o velkých horách píšeme na Velehory.cz. Své zážitky cest můžete sdílet s přáteli také v Klubech cestovatelů. Nejlepší outdoorové filmy pak uvidíte na festivalu Expediční kamera možná i ve vašem městě. Nejširší výběr map a knih najdete v našem eshopu. Z příjmů z těchto aktivit podporujeme Expediční fond – i vy můžete přihlásit svůj projekt.