Vláček hrká po úbočí kopců, místy se schovává v tunelu. Jedeme nad řekou Tara, která kousek výše vytváří jeden z nejhlubších evropských kaňonů. Její údolí je hlavní černohorskou dopravní i kulturní tepnou, a tak není divu, že tu najdete množství stále fungujících pravoslavných klášterů. Naším cílem je však nejstarší evropský národní park Biogradská Gora v pohoří Bjelasica.
Vláček hrká po úbočí kopců, místy se schovává v tunelu. Jedeme nad řekou Tara, která kousek výše vytváří jeden z nejhlubších evropských kaňonů. Její údolí je hlavní černohorskou dopravní i kulturní tepnou, a tak není divu, že tu najdete množství stále fungujících pravoslavných klášterů. Naším cílem je však nejstarší evropský národní park Biogradská Gora v pohoří Bjelasica.
Nad Biogradským jezerem se válí ranní mlha a my stoupáme pralesní rezervací stále vzhůru. Když se konečně les otevírá a vykukuje hlavní hřeben pohoří, ocitáme se na rozsáhlých pastvinách. Kolem starých dřevěnic je živo. Děti sbírají borůvky, ženy perou, muži vyhání dobytek na pastvu. Den v horské osadě Katun Dolovi začíná.
Za vesnicí jsme se toulali mezi rozkvetlými loukami i ostrůvky lesů a kosodřeviny až k hlavnímu hřebeni. Cesta nabízí pohled do údolí Biogradské řeky a hřeben s vrškem Troglavem i pěknou špičkou Zekovy hlavy, kterou dotváří vysílač. Nejvyšším vrcholem pohoří je dvoutisícový travnatý pahrbek Črna Glava. Kam oko dohlédne, jsou v Černé Hoře jen a jen hory. V dálce se rýsují vápencové štíty masívu Durmitoru, na jihu u hranic s Albánií vykukuje pohoří Prokletije. Bjelasica je proti těmto horským velikánům spíše jednou obrovskou kopcovitou loukou, což ji však na kráse rozhodně neubírá.
Přešli jsme několik sněhových polí a sestoupili k temně modrému jezeru Ursilovac. Kousek za osadou v údolí Ševariny už je možné se napojit na širokou pohodlnou cestu a sejít zpět do města Mojkovace. Dlouhá jednodenní vycházka do horské idyly předminulého století končí. Zvládne ji však každý turista i cyklista a pro svou jednoduchou dostupnost je výtečným odpočinkovým cílem. Dejte ale pozor, ať vás nezavalí borůvky!
HedvabnouStezku.cz založili cestovatelé pro cestovatele, o velkých horách píšeme na Velehory.cz. Své zážitky cest můžete sdílet s přáteli také v Klubech cestovatelů. Nejlepší outdoorové filmy pak uvidíte na festivalu Expediční kamera možná i ve vašem městě. Nejširší výběr map a knih najdete v našem eshopu. Z příjmů z těchto aktivit podporujeme Expediční fond – i vy můžete přihlásit svůj projekt.
Ahoj,
chceme jet letos s kamarády vlakem na Durmitor a spát venku…
Ale na stránkách ministerstva zahraničí píšou:
V Černé Hoře platí přihlašovací povinnost (do 24 hodin) – tzn., že cizinec musí přihlásit pobyt na oddělení policie, příslušném podle místa přechodného pobytu a je mu vydána tzv. bílá karta.
Normálně to řeší ten, kdo tě ubytuje, ale to se nás netýká. Jsou s tím nějaké zkušenosti, jestli je potřeba to nějak řešit, nebo to nikdo nikdy nekontroluje?
Články v okolí