Zugspitze

Základní údaje:

Hora leží na hranicích Rakouska a Německa. Škrábe se do výšky 2 962 metrů. Co se týče Rakouska, je to jen jedna z mnoha hor na jeho území, ale pro jejich severozápadní sousedy je to nevyšší vrchol Německa. V jihozápadní části hory je ve výšce nad 2 500 metrů ledovec Schneeferner.

Název Zugspitze je odvozen od častých lavin, které v severní stěně padají jako na běžícím páse.

Výstupové cesty:

Na Zugspitze vedou celkem čtyři cesty:

1) Začíná se v Garmisch-Partenkirchenu (dále jen GaPa). Jedná se o technicky nejlehčí výstupovou cestu na Zugspitze, ne však nejkratší. Cesta z GaPa vede podél potoka  Partnach údolím Reintal. Vaše kroky budou směřovat k chatě Knorhutte (2 051 m). Z této chaty půjdete směrem na chatu Sonn-Alpin, ale 200 metrů před ní se dáte směrem doprava do prudkého kopce. Tímto suťovitým svahem se dostanete až na vrchol.

2) Druhá cesta začíná rovněž v GaPa. Půjdete však údolím Hollental. Tato varianta výstupu je o něco náročnější, než výše zmíněná. Ve výšce kolem 2 000 metrů je traverz skalní stěnou, který je dlouhý asi 50 metrů. Cesta je zajištěna pomocí ocelového fixního lana a želez. Po této pasáži vás čeká stoupání suťoviskem a ledovcem s několika problémovými místy.

3) Z Rakouska vede cesta od Ehrwaldu. Je to nejkratší cesta na Zugspitze.

4) Poslední, nejadrenalinovější, je hřebenovka Alpspitze – Zugspitze. Pokud byste šli pěšky bez využití lanovky, je dobré tento výstup rozdělit na dva dny. První den vystoupíte k bivaku Hollentalgrat (2 684m) a další den budete pokračovat k vrcholu Zugspitze. V bivaku je 4 – 6 míst.

Prvovýstup:

Není jisté kdo vylezl na Zugspitze jako první. Do roku 2006 měli všichni za to, že to bylo poručík Josef Naus, který na vrchol vystoupil v roce 1820. Byla však nalezena mapa, která poukazuje na to, že vrcholu bylo dosaženo mnohem dříve. Mapa pochází z druhé poloviny 18. století.

Nejširší nabídku průvodců a map Rakouska (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Zajímavosti:

Ledovec Scneeferner je jediným ledovcem na území Německa. Smutnou zajímavostí je, že ještě v 
19. století měl rozlohu 300 hektarů. Dnes má sotva desetinu své bývalé rozlohy. Němci se k tomuto problému postavili čelem. I když jejich zakrývání části ledovce (1 %) plachtou (chrání v létě před sluncem) působí trochu vtipně, měli by si zasloužit uznání za svoji snahu. Podle odhadů by měl ledovec zaniknout mezi léty 2015 -2030.

Z rakouského města Ehrwald se každý rok běhá extrémní běh do vrchu s názvem Zugspitz Extremberglauf. Je dlouhý 16 kilometrů a jeho převýšení je 2 100 metrů, což je opravdu masakr. Rekord na této trati drží M. Cox (2005) , který trasu zaběhl za 2 hodiny a 3 minuty. Tragicky se do dějin závodu zapsal rok 2008, když závod zasáhla změna počasí. To se projevilo extrémním poklesem teploty, sněžením a silným větrem. Dva závodníci těmto vlivům přírody podlehli (vyčerpání organismu).

Nedaleké jezero Eibsee je výchozím bodem pro lanovku Eibseeseilbahn. To však není vše, co toto jezero může nabídnout. K vidění je tady nádherné okolí, které ještě podtrhává vzhled křišťálově čistého jezera. Na jezeře se usadilo 9 ostrovů s celkovou plochou 12 260 m².

Zugspitze je tak trochu dopravní uzel:

Na Zugspitze vedou celkem tři lanovky.

První z nich je Eibseeseilbahn, která měří 4,45 kilometru a překonává převýšení 1 950 metrů. Její dolní stanice je u ledovcového jezera Eibsee (rozloha 177,4 ha, maximální hloubka 35,4 m).

Druhá trasa se nazývá Tiroler Zugspitzbahn a měří 3,6 kilometru. Její převýšení je 1 725 metrů. Výchozí bod této lanovky je rakouské městečko Ehrwald.

Třetí a poslední lanovkou v této oblasti je Gletscherbahn. Délka je 995 metrů a převýšení 348 metrů. Dolní stanice je Restaurant Sonn Alpin na Zugspitzplatt.

Toto však není poslední forma dopravy na Zugsiptze. K dolní stanici poslední jmenované lanovky vede zubačka, která má počátek v GaPa. Překonává vzdálenost 19 kilometrů a převýšení 1 883 metrů.