Život v Nepálu aneb co jste možná nevěděli

Před odjezdem si párkrát zopakujte slovíčko „Namasté“, sbalte kufry a vydejte se rovnou na letiště. Při příletu vám celníci na imigračním oddělení pravděpodobně sdělí totéž slovíčko, které jste si zkoušeli doma před zrcadlem. A cože ,,Namasté“ vlastně znamená? Je to pozdrav, kterým se navzájem zdraví většina Nepálců v průběhu celého dne. Pozdrav spočívá v sepnutí dlaní v úrovni srdce a následný úklon směrem k osobě, kterou zdravíme a zároveň vyslovením „Namasté“. Tímto gestem vyjadřujeme úctu k druhému. Nebuďte však uraženi, když si s Vámi nepotřásají rukou na uvítanou. Západní tradice jim byly představeny teprve nedávno.

Nepálci žijí pohromadě. Početné rodiny od dětí až po prarodiče žijí v jednom společném domě, kde sdílí lásku k sobě navzájem. Nejposvátnějším místem z celé domácnosti je kuchyně. Příbor ve většině nepálských domácností nenajdete. Nepálci jí převážně jednou rukou, a to pravou. Levá ruka je „špinavá“, vyhrazena pouze k umývání těla a k očistě po vykonání potřeby. A kde, že si sednete, když tady nevidíte stůl? No přece na zem. Ale to není vše, co bych vám chtěla říct. Jelikož Nepálci nemají moc peněz nazbyt, tak ani moc nechodí na nákupy a snaží se vše vlastnoručně vypěstovat na svých polích. Nepálci moc nesnídají a když ano, tak pouze Dal Bhat.

„Zase došel toaletní papír“. Kde že! Toaletní papír v nepálských domácnostech také nenajdete. Většina Nepálců používá k očistě vodu z kbelíku, či nádoby k tomu určené. Chcete se napít ze společné láhve? Snažte se nedotýkat rty, a to z důvodu, že dotknete-li se, jídlo i pití je rázem považováno za znečištěné. Chystáte se k někomu na návštěvu? Nezapomeňte se před vstupem vyzout. Tento zvyk platí také při vstupu do všech chrámů.

Nejširší nabídku průvodců a map Nepálu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Vyjadřování lásky mezi mužem a ženou na veřejnosti je nepřijatelné. Muži a ženy by se měli vhodně oblékat a dodržovat místní „dress code“. Přílišné odhalení se považuje za neslušné. Ženám je doporučeno nosit dlouhé sukně a zakrývat svá ramena. Tradičním nepálským oděvem pro ženy je sárí, dlouhý pruh látky, obtočený kolem těla. Sárí nosí většina nepálských žen a má velký kulturní význam.

Červená tečka na čele, neboli Tikka je typickým znamením Nepálky jako ženy. Tikku si umísťují na čelo každé ráno, aby byl jejich celý den doprovázen štěstím. Kromě štěstí, barva Tikky prozradí, zdali je žena vdaná či nikoli. Červenou barvu mají ženy vdané, avšak i svobodné dívky si smějí umístit takovou Tikku na své čelo, ovšem ne tak velikou, jako ženy vdané. V průběhu svátků a obřadů se většinou barva smíchá s rýží a umisťuje se také na čela mužů. Tradiční oděv pro muže se nazývá Daura Suruwal.

V odlehlejších částech Nepálu, jsou ženy ve „svých“ dnech izolovány a odeslány mimo domov, kde musí zůstat po dobu několika dní. Po dobu trvání periody nesmějí vařit, dotýkat se mužů, ba ani dobytka. V civilizovanějších oblastech, jako doma u přítelovy rodiny, žena nesmí pouze po celou dobu „svých“ dnů vařit a jíst pohromadě s ostatními členy rodiny a také spát ve společné posteli se svým manželem.

Za zmínku také stojí tradice spojená s narozením nového člena rodiny. První den, kdy dítě začne poprvé jíst klasické jídlo v Nepálu, mějte na mysli Dal Bhát, ( tj. tradiční nepálský pokrm) tak rodina dítěte uspořádá sváteční událost. Pozve veškeré členy rodiny a známé, kteří se přijdou podívat a nakrmit troškou jídla onoho jedince, dát mu požehnaní a umístit Tikku na čelo spolu s malým obnosem peněz nebo dárkem.

Smluvená manželství. V Nepálu je stále tradicí, že svatbu připravují rodiče snoubenců. Výjimkou však jsou velké města, kde si mladí žijí podle svého a život se téměř podobá západnímu životnímu stylu. Někteří budoucí novomanželé vidí svojí nevěstu těsně před svatbou, nebo až v den svatby. Nejste šťastní a přemýšlíte o rozvodu? Rozvody v nepálské kultuře jsou vnímány negativně, a to i přesto, že jsou povoleny.

V Nepálu převládají dvě náboženství – hinduismus a buddhismus. Hinduisté věří, že smrtí život nekončí. Tělo zesnulého je spáleno a následný prach rozprášen na hladinu řeky. Celá rodina po dobu třinácti dní nejí sůl. Synové zesnulého si oholí hlavu a manželka poté, co odejde do nebes její manžel, si smí umístit na čelo pouze Tikku žluté barvy, která je znamením, že žena je vdova. Ženy a muži musí od sebe držet rozestup a nedotýkat se navzájem. Největší pozor si musí dát na kočky a psy, kteří znamenají neštěstí. Všichni známí a příbuzní přicházejí každý den do domu zesnulého, aby se ujistili, že žádná kočka ani pes nevstoupil do domu. Stane-li se tak, a rodina zesnulého se dostane do styku se psem nebo kočkou, pak se musí dodržet tyto zvyky po dobu dalších třinácti dní.

A teď už konec smutného vyprávění.

Máte rádi Vánoce? Tak to vás zklamu, žádné oslavy, ani dárky se tady nekonají. Mezi nejznámější a nejvýznamnější svátek patří Diwali, který se každoročně oslavuje v hlavní trekařské sezóně na podzim. A co se vlastně oslavuje? Oslavuje se vítězství dobra nad zlem. Rodiny se sjíždí zdaleka, aby oslavily tento svátek společně. Na venkově se staví obrovské houpačky pro děti a první den oslav se v domácnostech zabije koza, která se většinou jí po celou dobu těchto svátků. Třetí den se umisťuje Tikka na čela rodinných příslušníků. Tikku umisťuje na čelo vždy starší mladšímu.

A to rozhodně není vše!