Cestopisy a reportáže

Travnaté hřebeny ukrajinských, polských a slovenských Karpat – mírně zvlněné kopce, daleké výhledy, hustý podrost borůvčí, pasoucí se stáda dobytka a drobné rurální vesničky v odlehlých údolích.

Podívejte se na fotoreportáž z Černobylu, kde si příroda bere zpět vše, co jí patří.

V létě 2019 jsem se vydal na západ Ukrajiny, konkrétně do vesničky Koločava, která v letech 1918 – 1938 bývala součástí Československa. Právě tady je možné najít domorodce, kteří stále mluví česky, sice trochu lámaně, ale dorozumíte se.

Kdysi dávno polský Lvov je dnes jedním z nejkrásnějších měst Ukrajiny. Jeho historické centrum je zapsáno na světovém seznamu UNESCO a doslova dýchá dějinami.

Překvapivě čisté, pro mě i překvapivě hezké město, plné lidí a vynikající vodky. Ceny nejsou tak nízké jak bych čekal, stále však dostanete za málo peněz hodně muziky.

Cestu do míst, kde se udála největší jaderná katastrofa v historii lidstva, jsem plánoval velmi dlouho. Chtěl jsem stihnout starý sarkofág ještě před dokončením nové ocelové konstrukce, která má zabránit šíření jaderného materiálu do ovzduší na příštích sto let.

Bývalá nejvýchodnější část meziválečného Československa je svojí relativně snadnou dostupností, nízkou cenovou hladinou, příjemnými lidmi, pohádkově krásnou zachovalou přírodou a převážně liduprázdnými horami – neprávem opomíjeným outdoorovým klenotem pro tuláky.

Podkarpatská Rus na západě Ukrajiny je českým turistům velmi dobře známá. Aby také ne, tato hornatá oblast s námi od roku 1919 tvořila společnou republiku, a to až do doby, než byla v roce 1945 přiřazena Sovětskému svazu.