Z moře písku tu a tam trčelo uschlé stéblo trávy. Pískové duny si přímo říkaly o to, aby se na jejím vrcholku objevil kolébající se koráb pouště a logicky doplnil celou scenérii. Jenže ve Španělsku moc velbloudů po pouštích neběhá. Navíc tohle je velmi malá, ale velmi unikátní poušť.
Víte, kde se ve Španělsku nachází katedrála geologie? Samozřejmě v podzemí. V podzemí Kantábrie, kde netopýři poletují tmou v 6 500 jeskyních. To je El Soplao.
Ráj odvážných skalních lezců i turistů hledajících adrenalin na rozbořené stezce Camino del Rey v hlubokém kaňonu řeky Guadalhorce. To je El Chorro, malinkatá vesnička ležící 50 kilometrů severozápadně od Malagy, v níž objevíte španělskou pohodu a vápencové skály.
Pokud jste milovníky jara, na Kanárských ostrovech budete po celý rok jako v ráji. V zimě teploty neklesají pod 18 °C, a proto zejména Evropané rádi tráví nevlídné měsíce na tomto atlantském souostroví.
V českých luzích a hájích by byla dozajista řeč o pivíčku. Vzhledem k tomu, že se nacházím na jihu Španělska, mám na mysli hutnější zlatavou tekutinu, která má uplatnění převážně v kuchyni, kosmetice a lékařství.
Čím je Paco de Lucia ve flamencové kytaře, tím je Duquende ve zpěvu. Hudební partnerství obou mistrů začalo před 15 lety a trvá dodnes. Duquende vyniká v té nejhlubší esenci flamenca zvané cante jondo, tedy v „hlubokých písních“.
Pot, mouchy a píchlé duše jsou daň za cyklistiku v Pyrenejích. Získáte ale tolik, že vám to vůbec nebude vadit. Odlehlé hory totiž rozhodně nejsou tak zasažené turismem jako Alpy.
Toledo je někdy zastíněno Madridem. V kontrastu k němu je ale dokonalým synonymem bohaté historie, starobylosti a středověké krásy s nádechem Orientu.