Španělé milují oslavy a jarní období jich nabízí hned několik. Krátce po velikonočních svátcích, které se přirozeně nesou ve vážném tónu na oslavu Vzkříšení Krista, přicházejí na řadu již mnohem veselejší květinové slavnosti.
Svátek kříže v Granadě
V tento den, připadající na 3. května, se ulice Granady rozzáří všemi barvami. Obyvatelé se obléknou do typických flamenkovských šatů a vydají se navštívit kříže, rozmístěné na různých místech města, které připravili jejich spoluobyvatelé. Kříže umístěné v parcích, na dvorcích, v zákoutích, na balkónech i ve výlohách obchodů jsou ozdobené květinami, rostlinami, dečkami, šátky, vyšívanými kapesníky, zkrátka vším co je učiní originálními a hodnými oceněním.
Během dne se rovněž všude tančí, zpívá a hektolitry typického „tinto de verano“ (červené víno s bublinkovým nealko nápojem podobným námi známé Fantě) tečou proudem. K návštěvě Granady neodmyslitelně patří i zdejší „tapas“, chuťovky, které, narozdíl od jiných regionů Španělska, právě tady dostanete zdarma k jakémukoli nealkoholickému nápoji, vínu či pivu.
Hospůdky se liší množstvím pokrmu, který vám v rámci tapas nabídnou. Bohatý talíř můžete dostat například v baru „La Antigualla“ nedaleko centrální třídy Gran Vía de Colón. Některé bary servírují stejné tapas pro každého hosta, jiné mají lístek, z kterého je možné si vybrat. Velmi bohatou nabídku tapas má bar „360“ kousek od Plaza Nueva. Speciální tapas, v menších porcích, zato opravdu velice chutné a odlišné od ostatních inspirující se mimo jiné portugalskou, brazilskou či thajskou kuchyní, nabízí, spolu s dobrým točeným pivem (velmi těžké pro Čecha ve Španělsku takové místo najít), tapas bar „Poë“.
Největším lákadlem města je palácový komplex Alhambra s rozsáhlými zahradami okouzlující fascinující maurskou architekturou. To však není jediný poklad, který Granada svému návštěvníkovi nabízí. Stopy po arabském obyvatelstvu lze cítit na každém kroku při procházce křivolatými uličkami čtvrti Albaicín. Bíle omítnuté domečky kupící se na svazích směřujících ke klášteru Sacromonte s okny plnými květin je svět sám pro sebe. Další významnou památkou je královská kaple s ostatky katolických králů Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského, kteří velice ovlivnili osud města a jejichž stopy jsou zde cítit ať už v názvech hlavních tříd vedoucích městem, tak například při pohledu na sousoší Isabely s Kolumbem, na památku tohoto slavného dobyvatele a jeho mecenášky.
Květinová fantasie v Córdobě
Květen je v Córdobě doslovnou oslavou květin. Začíná dosud ne tolik známou, ale stále více populární Bitvou květin a pokračuje soutěží o nejkrásnější patio města. A tady jde o prestiž. Každý se snaží přijít s něčím speciálním ve snaze odlišit se od ostatních, aby byl právě jeho dvorek uznán porotou za ten nejkrásnější. Vše je do puntíku vyšperkované, neexistuje holé místo, v každém rohu je kvítek či nějaká dekorativní drobnost, aby byl celkový dojem jedinečný a návštěvník zůstal doslova očarován. A omámen… nepřeberným množstvím vůní! Procházet se patii Córdoby v měsíci květnu se tak stalo neopakovatelným zážitkem, který doporučuji každému, kdo má rád květiny, má trochu toho romantického ducha a estetické cítění.
V Andalusii se kultura májového kvítí těší značné oblibě. „V evropské tradici je květen měsíc, v němž se oslavovalo obnovení života, probuzení se po dlouhé zimě, skrze zpěvy („mayas“) a květinové rituály, které oslavovaly štědrost vegetace a nádheru lásky,“ vysvětluje José Luis Álvarez z katedry umění.
Připomínkou květinového dění je pak po celý rok ulička nesoucí název Calleja de las flores (Ulička květin) nedaleko náměstí s katedrálou. Ta je dominantou města a je veliké štěstí, že po katolické reconquistě byla její úchvatná arabská část zachována. Jedná se tak o originální architektonický prvek, mešita umístěná v srdci křesťanské katedrály. Od roku 1984 je spolu s historickým centrem města zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO a každoročně ji navštíví více jak milion a půl obdivovatelů. Spolu se středověkým hradem, dva tisíce let starým římským mostem a jednou z největších dochovaných židovských čtvrtí Španělska je toto město opravdu výletem do historie.
O AUTOROVI: Kateřina Borovková vystudovala Žurnalistiku a Mediální studia na |
