Cestopisy a reportáže

Chystáte se do hlavního města Ruské federace? Určitě vám stručný průvodce Moskou přijde vhod. Co vidět, kde se najíst a jak je to v Moskvě s dopravou se dozvíte v tomto článku.

Hledáte netradiční destinaci, kam byste rádi vycestovali? Nebaví vás už klasické dovolené a chtěli byste se podívat někam, kde zástupy turistů zatím nejsou? Procestujte Rusko a Sibiř. Přečtěte si rozhovor s Martinem Loewem, který má v malíčku nejen Sibiř.

Když jsem poprvé představil svůj plán, vyrazit od Ochotského moře a pak napříč východní Sibiří doputovat až k moři Laptěvů, mělo mě mé okolí za blázna. Vlastně aby ne! 2500 km dlouhá cesta necesta, většinou v zimě a ještě k tomu na koloběžce. Vrtoch postaršího pána se zbytnělým egem. Možná, ale nyní již mám první, letní, etapu za sebou!

Soči, opuštěné dějiště zimních olympijských her se stává městem duchů. Obří areály sportovišt, hotelové kompelxy i promenády zejí prázdnotou. I tak však stojí toto město, směsice ruského a západního stylu života, určitě za návštěvu.

Znám jen málo cestovatelů, pro které by cesta Transsibiřskou magistrálou nebyla splněným snem. Nejdelší část této železniční tratě, a zároveň „ta pravá Transsibiřská magistrála“ vede mezi Moskvou a Vladivostokem a měří 9 288 km. Souběžně s ní se pak od Irkutské oblasti táhne Bajkalsko-Amurská magistrála.

Laponsko (sámsky Sápmi) je v povědomí českých turistů známé především svou téměř nedotčenou arktickou přírodou lákající jak svou divokostí, tak i klidem a tichem, které dnes jen tak nenaleznete. Za kulturními poznatky sem ale příliš turistů nejezdí. Kdo však do Sápmi přijede, zjistí, že zdejší kultura je při nejmenší stejně bohatá jako zdejší krajina.

Divoký kraj daleko na východě Sibiře – poloostrov sopek který je tak odlehlý a izolovaný od zbytku pevniny, jakoby to byl ostrov. Na Kamčatku se dnes můžete dostat vlastně jedině letadlem. Kamčatka je země málo obydlená, divokou zelenou tajgou se potulují hnědí medvědi, řeky jsou plné lososů… Málo míst na světě přitahuje dobrodruhy a milovníky divoké přírody tak jako Kamčatka.

Miluju cesty na sever. Miluju cesty za tichem a zdánlivou nekonečností severských jezer. Miluju cesty za severskými řekami, jejichž meandry a peřeje mě čas od času zanesou alespoň na pár dní do skutečné divočiny. Miluju zimní večery, kdy vysedávám nad mapou a přemýšlím, kam dál by se dalo ještě vyrazit.