Spletité uličky, cinkání žluté tramvaje číslo 28, teskné písně fado, zápach ryb a pokřikování místních z otevřených balkonů. To všechno můžete zažít a cítit v nejstarší čtvrti Lisabonu – Alfamě. Táhne se od řeky Tejo až na kopec ke hradu Sao Jorge a rozhodně stojí za návštěvu!
Čtvrť Alfama byla svědkem bohaté historie Lisabonu. Přečkala nadvládu Vizigótů, za dob Maurů patřila aristokratické smetánce, která si zde stavěla svá honosná sídla s výhledem na řeku. Za nadvlády Portugalců pak v Alfamě vyrostlo několik krásných křesťanských kostelů.
V té době byl Lisabon synonymem luxusu a přepychu. Strategická poloha a stovky lodí, které každý den přivážely koření, zlato a koloniální zboží, přinášely králi i městu nesmírné bohatství. V roce 1755 ovšem město srovnalo se zemí obrovské zemětřesení, kdy tisíce lidí přišly o život a majetek. Všechny tyto události se podepsaly na dnešní tváři čtvrti Alfama. Zašlá krása tu na Vás bude dýchat z každé uličky, domu i průchodu. Pokud tedy chcete ucítit pravý Lisabon, ztraťte se v uličkách a nechte genius loci, aby Vás ovládl.
Tramvaj číslo 28
Nejlepším společníkem pro prohlídku Alfamy je žlutá tramvaj číslo 28. Doporučujeme nastoupit na protějším kopci ve čtvrti Baixa ve výchozí stanici Praça Martim Moniz a chytnout si tak místo na dřevěné lavici podél okna (v průběhu jízdy se tramvaj rychle zaplní a budete jinak stát uprostřed vozu bez výhledu). Tato linka Vás postupně provede celým Lisabonem (jak jinak než z kopce a zase do kopce), ovšem ten pravý zážitek přichází právě v Alfamě.
Maličké vozy v křivolakých uličkách doslova olizují zdi starých domečků a vy si připadáte jako v záchranném autobusu z Harryho Pottera. Temperamentní řidiči mají rozměry svých žlutých krásek v oku, a proto i když po každé straně zbývá sotva 20 centimetrů od kamenné zdi a vy si říkáte, že tohle nemůže dopadnout dobře, jako zázrakem tramvaj v pravou chvíli uhne a střet s krámkem s ovocem se nekoná. Hlídejte však své končetiny, aby Vám nečouhaly z okýnka nebo dveří tramvaje, za bezpečnost si tu každý zodpovídá sám a na nikoho se nečeká
| Lisabon, hlavní město Portugalska, rozhodně stojí za návštěvu. Přečtěte si, co dalšího můžete v tomto nejzápadnějším hlavním městě Evropy vidět, v článku Lisabon – město na konci světa. |
Hrad Sao Jorge
Na samotném vrcholku spletitých uliček Alfamy se rozkládá hrad Sao Jorge. Pevnost, která byla založeny Vizigóty v 5. století, je jednou z největších staveb v Lisabonu a až do 16. století sloužila jako královský hrad. V roce 1755 byla podobně jako zbytek města zasažena silným zemětřesením. Zůstaly jen části hradeb a pozůstatky věží. Hrad byl později přestavěn, a tak dnes můžeme ocenit nádherný výhled z jeho hradeb na celý Lisabon a přilehlou řeku Tejo.
Víno, ryby a fado
Pravý zážitek přinese Alfama také v noci. Pokud se odvážíte vypravit do temných ulic, které na první pohled mohou vypadat nebezpečně, odměnou Vám bude úžasný zážitek. Nočním životem tepe každá ulička i průchod. Za návštěvu stojí malé krámky místních umělců i domácí restaurace. Zde člověk těžko rozlišuje, zda místní jídlo prodávají, nebo jde o setkání sousedů.
Typické jsou plastové stolky, venkovní gril s čerstvými rybami, chybějící menu a skvělé víno. V každém případě jsou všichni příchozí účastníci vítání. V některých dnech atmosféru doplňují písně fado. Jde o melancholický zpěv s kytarovým doprovodem. Námětem často bývá stesk po slávě Portugalska, nešťastná láska nebo smutek nad těžkou prací rybářů a dělníků, kteří kdysi Alfamu obývali.
| Pro autorku Kristýnu Nejezchlebovou je cestování životní vášní a radostí. S cestami po Evropě začala už během dospívání a v současné době má procestovanou jihovýchodní Asii, navštívila Severní i Střední Ameriku, Austrálii a nyní sní o Jižní Americe. Je téměř „profesionální“ vyhledávačka co nejlevnějších letenek a ze všeho nejraději plánuje výlety po Česku i po světě pro sebe i své známé. Ačkoliv studuje ekonomii, sní o tom, že si v Česku otevře vlastní hostel a ukáže cizincům krásy naší republiky tak, jak to vidí místní a jak to v průvodcích nepíšou. |
