Varšava je jako polský Fénix

Město králů

V polském slově „stolica“ jímž je míněno hlavní město, je slyšet české „stolec“ – tedy trůn. Zajímavé na tom je, že se sídlem králů a dnešního prezidenta nestalo některé z výrazně starších polských měst. Jak píše Lonely Planet, „v době, kdy se ostatní významná polská města, například Krakov, Poznaň, Vratislav nebo Gdaňsk, blížila k oslavám pětistého výročí založení, se dnešní hlavní město teprve začalo vynořovat z tajemných mazovských lesů“.

Mnohý královský hrad začal vznikat nejprve jako sídlo či pevnost některého z nižších šlechticů. Budoucí sídlo polských králů bylo nejprve postaveno coby vévodská pevnost a teprve v průběhu dějin začalo získávat na významu.  Svou roli v tom hrálo mimo jiné spojení Polska s Litvou (1569) i jeho poloha uprostřed království. Nemít hlavní město na okraji království je ze strategických důvodů důležité. Když dojde k napadení země, je dobyté hlavní město považováno za jasné vítězství nepřátel. To se stalo Polsku a Varšavě během švédských nájezdů (Švédové se dostali i do českých zemí) v polovině 17. století.

Varšava se ráda chlubí tím, že v tu byla roku 1791 podepsána první ústava v Evropě, ale její prvenství je trochu kaleno faktem, že první dohoda podobná ústavě byla uzavřena o několik století dříve na islandském ?ingvelliru, kde byl vyhlášen první světový parlament. Zdejší zámek sloužil vévodům, králům a fungoval i jako prezidentská rezidence. K totální destrukci zámku došlo během bojů v roce 1944. Střelba a bombardování během Varšavského povstání budovy velmi poničily, ale nacisté jej jako jasný akt vítězství a pomsty nechali po svém vítězství vyhodit do vzduchu. Jelikož má stavba pro obyvatele nejen hlavního města nesmírný symbolický význam, bylo zdejší „zámecké baroko“ znovu postaveno a roku 1984 zpřístupněno veřejnosti. A jako „novinka na kulturní mapě Varšavy“ byly označeny rekonstruované zámecké arkády, jež byly veřejnosti dány do užívání před pouhými třemi lety. Žádný z návštěvníků by si netipl, že současná podoba zámku Jagellonců a prvních „volených“ králů je stará sotva několik desítek let.

Centrum v UNESCO

„Během varšavského povstání v srpnu 1944, bylo více než 85% historického centra Varšavy zničeno nacistickými vojsky. Po válce následovala pětiletá kampaň motivující občany k dnešním pečlivé rekonstrukci Starého Města s jeho kostely, paláce a tržišti. Je vynikající ukázkou rekonstrukčních prací pokrývajících rozpětí historie od 13. do 20. století,“ píše UNESCO na svých stránkách ve zdůvodnění, proč se novostavby 20. století dostaly na prestižní seznam kulturního dědictví lidstva. Mírně sarkastická zmínka o novostavbách není urážkou. Z historického centra během války, řečeno jen skutečně s mírnou nadsázkou, nezůstal kámen na kameni a historie musela být vybudována znovu. A každému je jasné, že nikdy nebudou dodrženy stejné pracovní postupy a materiály. V celé zemi ale není větší ukázka rekonstrukčních prací a kdo neví, že historické centrum povstalo z popela a sutin, tak bude jásat nad „krásně zachovalou“ historickou architekturou.

Nechte je vykrvácet

Tragédii Varšavského povstání, které proběhlo v roce 1944 (k povstání Židů varšavského ghetta došlo o rok dříve) se dá shrnout do několika vět. Sověti se zastavili zhruba 30 km od Varšavy a povstání nepodpořili. Cílem bylo nechat padnou co nejvíce lidí, kteří necílili loajalitu ke Stalinovi a chtěli mít vlastní, nezávislé Polsko. Přes 60 dnů trvající povstání stálo život 120 – 200 000 civilistů k nimž je nutno připočíst zhruba polských 10 000 vojáků. Stalin nechal povstání vykrvácet, Hitler nechal město zničit. „Stalin neměl na poskytnutí pomoci zájem; porážka a nejspíše i zničení Varšavy mu byly lhostejné, protože odpovědnost by beztak padla na Němce. A to se také stalo,“ píše Marceli Kosman v Dějinách Polska. Spravedlnost vítězů se mimo jiné ukázala ve své nahotě během norimberského procesu. Tragédie Varšavy, respektive ostudné jednání Sovětů nepřišlo na přetřes, přestože byli souzeni i někteří němečtí důstojníci, jež se na likvidaci Varšavy podíleli.

export_hs_gallery

Varšavské metro „Dopravní obslužnost se existencí podzemní dráhy výrazně zvýší. Pokud to geologické podmínky umožňují, je jen otázkou času, kdy se nasbírá dostatek kapitálu a odvahy, aby  bylo možné zahájit stavbu.“ Všechny potřebné faktory se tu protnuly v roce 1982, byť různé plány byly známy i s dřívějška. Polsko coby vazalský stát SSSR realizovalo (podobně jako ČSSR) typ metra podle sovětského vzoru, což znamenalo často nevýhodné smlouvy se sovětskými dodavateli. První úsek byl otevřen v roce 1995, zatím poslední v roce 2008.

Kampinoský národní park

Je s podivem, že národní park může zasahovat až téměř na předměstí hlavního města. Je to sice opravdu unikátní, nicméně v případě Varšavy a Kampinoského národního parku je tomu skutečně tak. Není divu, že si zasloužil přezdívku „zelené plíce Varšavy“.  Do jeho znaku se dostal los – monumentální kopytník z rozvětveným parožím, jemuž se tady nebývale daří. Milovník přírody tady najde opravdu pestrou paletu ekosystémů. Od dun, přes pralesovité lesní formace až po močály a bažiny, tedy méně dramatickou dikcí řečeno – rašeliniště a slatiny. „Celková bilance flory je úctyhodná – asi 1370 druhů cévnatých rostlin doplňuje 115 druhů mechorostů a bezmála půldruhé stovky druhů lišejníků,“ píší autoři knihy Národní parky Evropy. Zdejší losí populace se tady má natolik dobře, že se roku 1951, kdy byl zprvu chován oborovým způsobem, namnožila a začala migrovat do střední Evropy včetně Česka a Slovenska. Návštěvníci Varšavy, kteří se „odskočí“ vyvětrat a protáhnout do přírody zdejšího národního parku, mají k dispozici 350 km značených cest a několik naučných stezek. To při celkové rozloze 385,4 km čtverečních vůbec není málo.

Zajímavost na závěr

O Varšavě jako centru vzdělání může hovořit počet knihoven, univerzit, důležitých rodáků a mnoho jiných faktů. Jenže někdy drobný detail ukáže víc, než sáhodlouhé statistiky. V roce 1586 založil Pavel Fabricius první stálé varšavské knihkupectví. Pouhých 136 let po Gutenbergově vynálezu knihtisku. Knihy byly drahé, pořád ještě relativně vzácné (jak z hlediska ceny, tak z hlediska gramotnosti obyvatel), a přesto Fabricius bezesporu věřil, že se tato prodejna může uživit. A jsme u vzdělaných Varšavanů.

Tip na kešku GC2ZC1M – W like Warsaw – 1, tedy W jako Varšava. Kdybyste náhodou nevěděli „co s načatým dnem“, můžete se vydat po stopách 11 keší, jejichž spojnice dává dohromady písmeno W.

S LOTem se do Varšavy dostanete snadno přímým letem z Prahy.