Štětín: Věděli jste, že byl v létech 1919-1957 částečně československý?

Československo mělo v Polsku svůj Hong Kong

Když už je v úvodu zmíněno „československý“ Štětín, sluší se myšlenku dotáhnout do konce a nenechat čtenáře tápat. Ačkoli město leží hluboko na severu Polska, takřka až u samotného Baltu, přesto byla část Štětína pronajata Československu. Tato poněkud nezvyklá situace byla dána faktem, že jsme byli na straně vítězů, kteří po první světové válce „porcovali medvěda“, vznášeli nároky a brali své porce z talířů poražených zemí a národů.

Wikipedisté tento fakt, že sotva vzniknuvší stát si okamžitě nárokoval nové území, vysvětlují tím, že “Německo v rámci mírové smlouvy z Versailles uznalo Československo v jeho historických hranicích, tj. včetně německých separatistických pohraničních útvarů Deutschböhmen, Böhmenwaldgau, Sudetenland a Deutschsüdmähren a vnitřních enkláv Iglau (Jihlava), Brünn (Brno) a Olmütz (Olomouc), odstoupilo Československu dne 10. 1. 1920 ze svého území Hlučínsko a pronajalo část svých přístavů Štětín a Hamburk v roce 1920 Československu na 99 let.“ Vzdáleně to může připomínat Hong Kong, jež byl taky po 99 letech vrácen do čínské samosprávy. Jenže v našem případě se 99 let zázračně smrsklo.

Přístav

Lodě československé námořní flotily byly ve Štětíně pravidelnými návštěvníky. Má to logiku, Štětín je největším přístavem baltského moře a velmi důležité sídlo. A to jak z hlediska historického, tak i obchodního. Už v Ottově slovníku naučném z roku 1906 se můžeme dočíst, že „Stettin bylo hlavní město pruské provincie Pomořan. Má 210 702 obyvatel (1900) z nichž 197 026 (je) evangelíků, 8 153 katolíků a 31 28 židů.“

export_hs_gallery

Chystáte-li se do Polska, můžeme vám doporučit ještě třeba město Poznaň neboKladsko.

Ze statistiky v dobách, kdy ještě zdaleka neexistovalo slovo počítač, se dá nejen vytušit pruská důkladnost, ale i fakt, že pro lidi jiného než křesťanského nebo judaistického vyznání moc prostoru nezbývalo. Podle slovníku se z přístavu vyváželo hlavně dříví, brambory, surový cukr a cement a dováželo se uhlí, železo, koloniální zboží, víno a slanečky. Význam štětínského přístavu v průběhu let narůstal. Když byl roku 1913 otevřen kanál spojující Štětín s Berlínem, bylo jasné, že s vodní dopravou se počítá. Některé z lodí československé námořní flotily byly vyrobeny přímo ve Štětíně, takže jak vidno, máme s tímto městem společného víc, než by se na první pohled zdálo.

Puszcza Bukowa

Titulek byl záměrně nechán v polštině, byť by bylo mnohem jednodušší Bukovský prales. Jenže právě ve slově puszcza je nádherně vidět, jak češtině pomohlo zavedení háčků.

Štětínský krajinný park Bukový prales má rozlohu zhruba 100 km čtverečních, v nichž se skrývá 7 přírodních rezervací. Výškové nemoci se tady bát nemusíte, nejvyšší vrch Bukovec má (Bukowiec) má pouhopouhých 149 m m. m. Jak samotný název napovídá, jde hlavně o lesní komplex, takže při zdejších procházkách budete v příjemném stínu. Lesy tady totiž zabírají 73, 4% plochy. Fajn je i síť turistických značek, které se v zimě mohou proměnit na vyjeté běžkařské stopy. Má tady pobíhat a poskakovat 48 druhů savců, ale některé z nich určitě neuvidíte. Jedním z nich je plch velký proslulý svým dlouhým, někdy i více než půl roku trvajícím zimním spánkem.

export_hs_gallery

Tip na kešku GC229WJ – Czech-Szczecin connection. Článek je protkám československo-polskými souvislostmi. Keška, která se jedné z nich přímo věnuje… tomu nešlo odolat.

Do Štětína se dostanete pohodlně s Lotem s jedním přestupem ve Varšavě.