Laponsko (sámsky Sápmi) je v povědomí českých turistů známé především svou téměř nedotčenou arktickou přírodou lákající jak svou divokostí, tak i klidem a tichem, které dnes jen tak nenaleznete. Za kulturními poznatky sem ale příliš turistů nejezdí. Kdo však do Sápmi přijede, zjistí, že zdejší kultura je při nejmenší stejně bohatá jako zdejší krajina.
„Za polární kruh v zimě? Proč?“ Že tam v létě jezdí všichni, jako odpověď nestačilo. „Ale vždyť tam bude zima,“ starali se známí. „Myslím, že to přežijeme a navíc chceme vidět polární záři.“ To už mělo větší přesvědčovací hodnotu. Nakonec jsme ji opravdu viděli.
Řeka, kterou bych vám rád přiblížil, se nachází na západním pobřeží Norska, přibližně 20 km od města Førde směrem do vnitrozemí. Nese název Jølstra a je napájena z přibližně 30 km dlouhého jezera Jølstravatnet, do kterého tečou jen potoky z příkrých svahů okolních hor. Není tam žádný ledovcový přítok, i přes to, že ledovec je opravdu nedaleko.
Co si člověk představí pod slovem Tromsø? Pravděpodobně město, které bývá každoročně obdarováno arktickou zimou, velkým množstvím sněhu, polární noci a Aurorou Borealis. Pojďme si ale trochu podrobněji povědět, co toto tajuplné místo nabízí outdoorovým nadšencům a vyznavačům zimních sportů.
Norsko se ročně stává cílem milionů turistů z celého světa. Někteří míří za fjordy, někteří do hor, někteří za půlnočním sluncem, někteří za polární září a někteří za něčím úplně jiným. Norsko je však velmi rozlehlá a členitá země s obrovskými vzdálenostmi. Jak ochutnat to nejlepší z Norska na co nejmenší možné ploše? Odpověď zní: „Vyražte na Senju!“
Ta nejčistší příroda, uchvacující zeleň, dokonalé výhledy a průzračná voda řeky Sjoa. Pokud chcete aspoň na chvíli těžit z těchto úžasných předností Norska, vydejte se sem na kole a na raftu!
Lofoty nabízí čarokrásnou přírodu a zejména rozeklané vrcholy velmi vhodné pro strmé lyžování. Večer pak můžete z rybářské chaty pozorovat polární záři a ve volném čase vytahovat sítě s rybami.
Země za polárním kruhem je plná divoké přírody, adrenalinu a zajímavých lidí. Bez pochyby je to velká exotika, kterou jsem si nemohl nechat ujít. Cílem cesty nebylo pouze poznávání tundry na konci Evropy, ale také jejich původních obyvatel – Sámů.