Polární záře: Kdy a kam se vydat za jejím pozorováním?

Tyto síly způsobí erupce na Slunci,  putování „slunečního větru“ (protonů, elektronů, jader atomů hélia) nekonečným vesmírným prostorem a magnetizmus planety Země. Sluneční vítr poté interaguje se zemskou atmosférou v blízkosti magnetických pólů a vytváří naprosto unikátní světelné efekty.

Komu vděčí za své jméno?

Že se jedná o jev výjimečný, dokládá už jeho samotné pojmenování. Vztahuje se k římské bohyni úsvitu – Aurora, a na starověkými Římany používané pojmenování severozápadních větrů – „boreas“. Zdroje uvádějící první použití názvu Aurora Borealis se rozcházejí. Některé připisují prvenství Galileu Galileovi, často je však zmiňován také filozof francouzského původu Pierre Gassendi.

Aurora Borealis je nejlépe pozorovatelná v obou polárních oblastech Země. Je to dáno tím, že tato místa jsou v blízkosti magnetických pólů Země a zároveň nejsou zatížena světelným smogem doprovázející velká města a sídla. S přibývající zeměpisnou šířkou směrem k rovníku jsou pozorování polární záře slabší a vzácnější. Jsou popisovány a fotograficky zadokumentovány případy výskytu tohoto polárního fenoménu i v Čechách. Ale co do intenzity, barevnosti a úchvatnosti naprosto nesrovnatelné s tím, co lze zažít a vidět v krajích blízko pólů.

Pro Středoevropany patří mezi nejpříznivější lokality pro výpravy za Polární září severní oblasti Skandinávie – norská souostroví Vesterály a Lofoty, okolí brány do polárních oblastí Tromsø, Špicberky, finské i švédské Laponsko (severně od měst Kiruna a Rovaniemi), severní oblasti Islandu. Naším tipem příznivé lokality k pozorování polární záře je švédský národní park Abisko. Vzhledem k jedinečným klimatickým podmínkám této oblasti je zde obloha často bez mraků a rušivé oblačnosti.

Kdy, kam a za jakých podmínek se za polární září vydat?

Samozřejmostí pro úspěšný lov polární záře je co možná nejkratší vzdálenost k magnetickému pólu. Dalším předpokladem je jasná, bezoblačná obloha. Polární záře se vyskytuje nejčastěji mezi 60 až 150 kilometry nad zemským povrchem, pro její viditelnost je nezbytná obloha bez atmosférické oblačnosti. Podle výšky, ve které se polární záře odehrává, můžeme pozorovat její různé barevné projevy – vzácně červené, namodralé, fialové, nejčastěji však řada odstínů zelené.

Světelné efekty polární záře jsou viditelné jen za naprosté tmy. Odsud možná plynou předsudky o souvislosti polární záře a chladu nebo zimního období. Pravděpodobnost zhlédnutí záře však úměrně stoupá s počtem hodin, po kterou trvá noc – ta je v polárních oblastech nejdelší v období mezi říjnem a březnem. Pro pozorování polární záře zároveň potřebujeme místo bez civilizačního osvitu. Zvlášť fotografičtí nadšenci dobře vědí, že focení polární záře je možné jen s dlouhými expozičními časy a jakýkoli světelný šum je likvidátorem úspěšných snímků.

Za polární září na sever Norska

S pozorováním polární záře máme dlouholetou zkušenost. Pořádáme cesty do Norska na místa k pobřeží severního Atlantiku, která mají pro sledování polární záře ještě jednu výhodu navíc. Díky vlivu oceánského charakteru ve střídání počasí, zde často dochází i k situaci bezoblačné oblohy. Tím se také výrazně zvětšuje naděje na úspěšné sledování polární záře. Důkazem správného výběru je i blízkost vědeckých observatoří norských vědců a odborníků z NASA, kteří se zde věnují právě výzkumu zákonitostí polární záře.

Aurora Borealis je nádherná světelná show, při které se vám bude zcela určitě tajit dech. Je to úkaz, který po staletí fascinuje nejen místní, ale láká řadu cestovatelů, kteří si nechtějí nechat ujít tento jedinečný zážitek fungování přírodních sil.

Cestovní kancelář Via Marpi se specializuje pouze na Norsko, netříští své síly do mnoha světových lokalit. Rádi ukazují Norsko ve všech jeho detailech. Všude tam, kde kam se s nimi podíváte, vás vezmou na základě osobních cestovatelských zkušeností.