Lidé na Maltě jsou usměvaví, vstřícní a přátelští, milují změnu a rádi poznávají nové věci, evidentně se radují ze života. Milují své domovy i vlast, na kterou jsou patřičně hrdí. Ctí rodinnou sounáležitost a děti jsou pro ně vším. Nechybí jim smysl pro realitu a přizpůsobivost.
Strategická poloha ve Středomoří předurčila ostrovy jako útulek pro mořeplavce a všechny národy, které sem kdy zavítaly, zde zanechaly něco ze svých genů.[cut]
Prapůvodní obyvatelé přišli snad ze Sicílie už v 5. tisíciletí př. n. l. Pak se tu zabydleli Féničané, Kartáginci, Římané, Arabové, Normané, díky řádu johanitů i rytíři z nejznámějších šlechtických rodin Evropy, pak na krátký čas Francouzi a na delší Britové. Jim všem jsou Malťané tak trochu podobní, a přesto zůstávají jedineční. Na maltských ostrovech jich žije necelých 400 tisíc a dalších více než půl miliónu ve světě. Mnoho se jich usídlilo v Kanadě, Austrálii, na Britských ostrovech i jinde v Evropě. Mnohé zavála do světa touha po poznání a dobrodružství, jiné ekonomická situace či profese, kterou na Maltě neuplatnili. Pro některé byla Malta jednoduše malá. Všichni se ale hlásí k maltskému národu a na Maltu se rádi a často vracejí.
Malťanům je vlastní typický jižanský „přebytek“ času a stálá pohoda. Infarktů je na ostrovech minimum a díky zdravému životnímu stylu se místní dožívají velmi vysokého věku. Nejstarší Malťan se údajně dožil 111 let, ale osob starších sta let by se tu jistě našlo víc.
Co tu pravděpodobně zanechali Britové, je smysl pro řád a preciznost. Prakticky všichni obyvatelé jsou hluboce věřící, což se projevuje zodpovědností při navazování známostí a uzavírání jakýchkoliv závazků. Svědčí o tom i na Evropu enormně nízká rozvodovost.
Současné obyvatelstvo tvoří z 96% Malťané, 2% jsou Britů, zbytek jiné národnosti. 98% obyvatelstva jsou římští katolíci, zbytek tvoří malé skupiny protestantů a muslimů.
Poznámka: Nudismus na Maltě zakazuje zákon. Opalovaní a koupání „nahoře bez“ se toleruje, ale není prakticky rozšířeno, snad s výjimkou odlehlých pláží.
Jazyky
Na Maltě se hovoří zejména maltsky – jakousi směsicí původní italštiny a arabštiny. Maltština je velmi zvukomalebná, čímž se hodně podobá právě arabštině, ke psaní ovšem používá latinku. Oficiálně patří do samostatné semitské větve afroasijských jazyků. Úředním jazykem je také angličtina a díky blízkosti Sicílie se tu často setkáte s italštinou. Mnozí Malťané ovládají mluvenou i psanou arabštinu. Díky čilému turistickému ruchu se tu domluvíte německy, španělsky, francouzsky, ale i slovanskými jazyky, ruštinu nevyjímaje. Malťané jsou vzdělaní a jazykově velmi zdatní.
Společnost
Akce
Festy, fiery, diskotéky, divadla, koncerty, karnevaly a nejrůznější setkání, neboli již zmiňované „Events“. Malta je neuvěřitelně aktivní a společenská, o zábavu tu je dokonale postaráno během celého roku. Typickou akcí je zejména církevní oslava festa (nebo feast), která se koná v každé obcina ostrovech, vždy v době svátků místních patronů (viz FESTY). Za vidění stojí rovněž fiera, jakýsi trh či pouť v přírodě, organizovaná farnostmi a obvykle vyplňující „mrtvou sezónu“. Další pravidelná akce – In Guardia se pořádá celoročně, obvykle v neděli a o státních svátcích v pevnosti St. Elmo ve Vallettě. Je to přehlídka řádových a francouzských vojenských uniforem, doplněná hudbou a nejznámějšími dobovými výjevy. Z nejznámějších kulturních, společenských a církevních akcí na ostrovech vybíráme:
LEDEN
Teatru Manoel, Valletta – festival divadelních představení, www.teatrumanoel.com.mt
St. James Cavalier, Valletta – galerie pořádající výstavy známých umělců, www.sjcav.org
ÚNOR
Ztroskotání sv. Pavla, Valletta –velké slavnosti 10.2.
BŘEZEN
Středomořský gastronomický festival, Valletta – národní pokrmy, muzika a tance, www.mediterraneanfoodfestival.com
Rallye veteránů, Bugibba
Položení základního kamene města,Valletta – oslavy 26.3.
DUBEN
Good Friday – Velký pátek, procesí všude na ostrovech, mezi 20.00 – 24.00
Easter Sunday – Velikonoční neděle, dopolední procesí
Mezinárodní festival kapel, Mellieha – www.plusmalta.com/festival
Veletrh a výstava lodí, Naxxar – http://www.tradefairsmalta.com
KVĚTEN
ČERVEN
Sette Giugno, Valletta – vzpomínkový akt na události 7. června 1919
Mnarja, Buskett Gardens – oslava svátku sv. Petra aPavla, 28.6. večer a 29.6. po celý den
Koňské dostihy, Rabat – 29.6. odpoledne
ČERVENEC
Letní slavnosti, Malta i Gozo – každý pátek večer průvod s hudbou, i v srpnu
SRPEN
Festival vína, Valletta, Barracca Gardens
Nanebevzetí Panny Marie – 15.8., festy po celé Maltě
ZÁŘÍ
Svátek Panny Marie Vítězné – 8.9., oslavy vítězství v letech 1565 a 1800
Den nezávislosti – vyhlášení samostatnosti 21.9., oslavy po celých ostrovech
ŘÍJEN
LISTOPAD
Festival pěveckých sborů, Valletta – www.maltafestivals.com
PROSINEC
Neposkvrněné početí – 8.12., festy po celé zemi
Den republiky – 13.12., festy po celé zemi, koňské dostihy v Marse
Vánoční trhy, Naxxar – www.tradefairsmalta.com
Hudba a divadlo
Na Maltě existuje mnoho pěveckých sborů a folklórních skupin. Prakticky každá obec má svůj místní pěvecký kroužek a dechový či jiný orchestr. Vedle zájmových zde fungují i profesionální pěvecké sbory. Nejstarší z nich jsou St. Julian´s Choir (vznikl v roce 1957) a St. Monica Choir (vznikl v roce 1964). Tyto dva soubory získávají mnohá ocenění na prestižních mezinárodních festivalech. Ostrovy žijí také různými koncerty, činohrou, ale i baletem, pantomimou a velmi oblíbená je rovněž opera. V druhé světové válce rozbombardovaná budova opery (Royal Opera House) ve Vallettě se neopravovala, takže tento žánr je nyní ke slyšení především v operních domech Aurora a Astra ve Vallettě.
Folklor
Skupina Etnika existuje ve Vallettě od roku 2000 a zabývá se oživením staré maltské instrumentální hudby, melodií, dětskými i tradičními venkovskými písněmi. K interpretaci používají různé speciální nástroje jako zaqq, tanbur, zafzafa nebo zummara (speciální píšťaly, rohy, dudy a bubínky). Jejich tóny evokují romantiku Středomoří. Skupina je známá za hranicemi Malty a účastní se pravidelně zahraničních festivalů ve Středomoří od Gibraltaru po Turecko. Více informací naleznete na stránkách http://etnika.com.mt.
Malířství
Na Maltě je shromážděno mnoho pokladů světového malířství a mnoho děl tu i vzniklo, především v období, kdy zde vládli rytíři. Nejrůznější skvosty jsou k vidění v kostelech, palácích nebo v Muzeu krásných umění (National Museum of Fine Arts) ve Vallettě. Mezi nejcennější patří díla Michelangela Merisiho da Caravaggio v katedrále sv. Jana (St. John´s Co-Cathedral), Theodora Van Thuldena a Mattia Pretiho ve zmiňovaném muzeu.
Řemesla
Na Maltě rozkvetla po příchodu řádových rytířů. Mnoho řemesel i cechů existovalo na Maltě samozřejmě dávno předtím, ale k jejich rozvoji a dokonalosti došlo až díky dalším zkušenostem a školám, které na ostrovy pronikly. Mistrovských výsledků dosahovali místní skláři, keramici, řezbáři a šperkaři. Dlouhou tradici má na Maltě také paličkovaní, háčkovaní,pletení a vyšívání.
Kroje
Festy
Snad každý zná nějaký návod, jak zapomenout na všední starosti, ale jen Malťané na to mají speciální patent. Jde o festu, veřejnou oslavu místního patrona. Téměř „národní sport“ se vyvíjel od příchodu johanitů a nutno přiznat, že k dokonalosti.
Festy se konají v neděli, ale přípravy začínají často už v úterý. Roztržitým, zapomnětlivým a neznalým to oznamují kostelní zvony. Každá i sebemenší vesnice má svůj kostel a tedy i svého patrona, kterému je festa zasvěcena.
Na festu se pečlivě připravuje celá rodina, probíhá nezbytný úklid, protože přijíždějí příbuzní i známí a není od věci pochlubit se životním standardem rodiny jim i náhodným turistům.
Součástí festy jsou mše s pevným řádem, sobotní zdobení soch svatého patrona, ulic a kostela. Nechybí zkouška pěveckých sborů a dechového orchestru a příprava repertoáru. Vše završuje sobotní generálka na okázalý nedělní ohňostroj. Slavnostní neděle začíná opět ranní mší, pak se všichni příbuzní a přátelé sejdou ve vyzdobených domech. Po večerní mši začne očekávaný slavnostní průvod vyzdobenými a rozzářenými ulicemi obce, spojený s hudbou a zpěvy. Začíná pochod, který se vrací do kostela a po závěrečné mši oblohu rozzáří očekávaný ohňostroj, na který padne tradičně významná část obecního rozpočtu, zejména v případě menších obcí.
Festa však už delší dobu není čistě náboženskou slavností, je to jednoduše společenská událost, kvůli které se na ostrovy tradičně vracejí rodáci, a to i z dalekých zemí. Festy se konají celoročně od oslav připlutí sv. Pavla 10. února až do poloviny prosince.
Malťané si na zachování církevních tradic a svátků i světských zvyků zkrátka zakládají. Říká se, že pravý Malťan se na festu chystá 360 dnů, a pak nepřetržitě pět dnů slaví (zlí jazykové naopak tvrdí, že pět dnů slaví a po nich 360 dnů odpočívá).
Svátek sv. Pavla (10. února) zůstává na Maltě dodnes velkolepým dnem. Slaví se pochopitelně všude na ostrovech, ohniskem oslav je ovšem starobylá Mdina. Tichá a mlčenlivá, hradbami opevněná centrální část města ožívá každým rokem nejvíce právě v období festy oslavující připlutí sv. Pavla. Nad vchodem do místní katedrály lze číst nápis: „Dokud bude žít aspoň jeden Malťan na světě, Tvoje sláva, svatý Pavle, nezahyne!“ Ve všech ostatníchkostelech na ostrovech se v tuto dobu na sv. Pavla myslí také.
Velikonoce, to jsou především procecí a procesí – všude na Maltě. K nejvyhlášenějším patří oslava Velkého pátku ve městě Mosta. Nekonečný barevný průvod zaplňuje ulice města, vynáší vzácné knihy, obrazy a oltáře připomínající osudy Ježíše Krista od uvěznění po zmrtvýchvstání. Na tácku bývá nesena relikvie – ruka sv. Jan Křtitele, který se na Maltě těší značné oblibě. Bosí a řetězy spoutaní kajícníci v bílých kutnách kráčejí ztěžka ulicemi. Žádné divadlo, vše je opravdové a vycházející z hluboké víry.
