Severní Makedonie učaruje kdekomu. Je to opomíjená balkánská kráska, kde nikdo nespěchá, nic není problém, víno je dobré a lidé milí. Cílem naší bajkové výpravy je poznání nejzajímavějších přírodních i historických památek a hor ze sedla kola.
Při procházce centrem Skopje mám pocit, že si mi tu makedonský národ rodí přímo před očima. Monumentální sochy stojící v blízkosti řeky Vardar vzhlížejí novotou!
Při rozpadu Jugoslávie na Makedonii bohužel nezbyl ani kousek mořského pobřeží. Tento nedostatek si však místní bohatě vynahrazují u Ohridského jezera, které je s rozlohou téměř 350 kilometrů čtverečních druhé největší na Balkáně. Leží v jižní části země na hranici s Albánií a lze jej směle označit za jakýsi makedonský Balaton nebo dokonce makedonské moře. Poměrně členité pobřeží jezera lemují jednak historická místa v čele se středověkým městem Ohrid, jednak krásná příroda a především pak rekreační střediska.
Výstup na Treskavec je nádherným zážitkem, pro někoho ale může být dost fyzicky náročný. Odměnou je božský klid v klášteře, krásné výhledy a pocit svobody uprostřed nedotčené přírody Makedonie.
Hlavní město Makedonie (jedna z bývalých republik Jugoslávie) se rozkládá v údolí řeky Vardar obklopeném vysokými kopci. Město je řekou rozdělené na dvě části, které jsou velmi odlišné architekturou a také etnickým původem obyvatel.
Vzhůru na folklorní festival Razigrano oro aneb jak vypadá roztančené městečko Ohrid.
Národní park Pelister je lákadlem pro všechny turisty a horolezce, kteří přijíždí do Makedonie. Pro pokročilé turisty může být výzvou několikadenní přechod dvou hornatých parků: Pelisteru a Galičice, tedy od Bitoly přes Prespanské až k Ochridskému jezeru.
Pohádková příroda, azurově modrá voda, nádherné skály a dechberoucí výhledy – to je kaňon Matka.