Lotyština patří do takzvaných baltských jazyků, což je větev indoevropské jazykové rodiny. Baltské jazyky jsou blízké slovanským jazykům. Lotyština patří spolu s Litevštinou do tzv. severní skupiny. Spisovná podoba tohoto jazyka se vyvinula ze středolotyšského dialektu. Na západě a východě země se mluví jazykem s trošku odlišným dialektem. Při své gramatické reformě převzala Lotyština z češtiny čárky a háčky.
Lotyši mají ve svém státě pouze lehce nadpoloviční převahu (55,2%) díky dlouhodobé ruské nadvládě, která prováděla masivní čistky a umělé migrace. Z toho vyplývá, že největší menšinou jsou zde Rusové (32,6%). Dalšími menšinami jsou obyvatelé okolních států (Bělorusové 4%, Ukrajinci 2,9%, Poláci 2,2% a Litevci 1,3 %). [cut]
Náboženství Lotyšanů je převážně protestantské – luteránské (55 %). Je zde menšina katolíků (24 %). Většina věřících Rusů vyznává pravoslavné náboženství (9 %). Jsou zde dva hlavní směry. Ruská ortodoxní církev a církev takzvaných starých věřících. To jsou věřící, kteří neuznávají církevní reformu v 17. století. Tato skupina se oddělila od oficiální ortodoxní větve a vyznává svoje vlastní náboženství. Katolické náboženství se v Lotyšsku poprvé objevuje v 13. století spolu s příchodem Řádu německých rytířů. Evangelická církev zde zakládá své první misie roku 1577. Ruská ortodoxní církev je oficiálně uznána až po náboženské svobodě v roce 1721. Mimo to jsou zde lidé, kteří vyznávají původní předkřesťanské náboženství zvané dievturi. [/cut]
