Cestopisy a reportáže

Ulice druhého největšího města v Litvě jsou většinou klidné a tiché. A to i přesto, že je Kaunas jedním z kulturních center země. Místní univerzita, stejně tak jako galerie a kavárny, lákají na klidný život daleko od hlučícího davu. Kaunas trpí vůči hlavnímu městu Vilniusu tak trochu syndromem mladšího nedoceněného bratra, zdání ale může klamat. Právě to se město bude snažit dokázat příští rok jako Evropské hlavní město kultury.

Litva je malý národ s velkou duší. Možná právě proto, že většina Evropanů si není úplně jistá její polohou na mapě a místní jazyk není pořádně podobný ničemu jinému, Litevci si opravdu cení svojí země. Stejné je to i s hlavním městem Litvy – Vilniusem. Před pár lety médii proběhla kontroverzní reklama, která přirovnávala Vilnius k ženskému G-bodu. „Nikdo neví, kde se nachází, ale když ho objevíte, je to úžasné.“ Ačkoliv v katolické Litvě vyvolala reklama pořádný rozruch, něco na tom je.

Foukal jen lehký letní vánek, přesto bylo slyšet drobné cinkání desítek tisíc křížů, dřevěných, plastových i kovových, které do sebe narážely na hoře, jež daly jméno. Kryžiai Kalnas (Hora křížů) leží asi deset kilometrů severně od litevského města Šiauliai. Je posvátným místem zbožných Litevců, stejně tak památníkem vzdoru místních lidí proti útlaku.

Koupel v mimořádně teplých vodách Baltu pod písečným valem u mysu Parnidžio ragas byla velice osvěžující, ale je třeba pokračovat v cestě, neboť mě čeká přechod rozlehlého úseku „Litevské Sahary“. Sandály se boří do jemného písku, kterým se „sápu“ do svahu; dva kroky nahoru – jeden dolů…

Litva, Lotyšsko a Lichtenštejnsko jsou tři pobaltské republiky plné kontrastů a nádherných míst. Velmi dobře je poznáte třeba z cyklistického sedla.