TIP NA VÝLET: Opevněné hory nad italským Tridentem

Však i zde zuřila první světová válka a její bitvy se nevyhnuly ani horským masivům. Neprostupné hřebeny dosahující k výšce 4000 metrů a hluboká údolí tvořila ideální hranice mezi Rakousko-Uherskem a Italským království. V roce 1915 zde boje propukly naplno. Hory byly svědkem mnoha tažení, od toho Hannibalova až po to Napoleonovo, ale žádné z nich za sebou nezanechalo tak trvalé stopy, jako boje mezi italskými a rakouskými vojsky v letech Velké války.

Milión těl v italských horách

Je jich deset. Tři na straně italské a sedm na straně rakouské. Řeč je o mohutných pevnostech, které měly zabránit nepřátelům obsadit Jižní Tyrolsko, které z části patřilo od roku 1866 Rakousko-Uhersku. V horách nad Tridentem se do dnešních dní zachoval velkolepý systém válečných pevností, většinu z nich je možné navštívit během jednodenního výletu.

Italská fronta, německy Gebirgskrieg neboli Horská válka, se skládala ze série ofenziv a protiofenziv, jež se odehrávaly na úpatí nejvyššího evropského pohoří. Za účelem ho opevnit vznikaly u Tridenta (ale i v dalších oblastech) ohromné pevnosti a rozsáhlá opevnění jako například Belvedere (Gschwent), Forte Lusérn, Forte Vezzena (leží ve výšce 1908 metrů) a největší z nich Forte Dosso delle Somme.

První boje vypukly 23. května 1915 a pokračovaly až do 6. listopadu 1918. Italské království vstoupilo do první světové války na straně Trojdohody (Anglie, Franci a Ruska) a důvodem byla touha po území. Na základě tajných slibů uvedených v Dohodě z Londýna měla Itálie po vítězství ve válce získat rakouské Litorale Austriaco, severní Dalmácii, oblast Trentina a Jižní Tyrolsko. Přestože Itálie zahájila boje prudkou ofenzivou, neuspěla, a válka se brzy přelila do souboru střetů zákopové války, podobné té, jež se vedla na západní frontě.

Mnoho místních obyvatel území opustilo, nebo bylo vyhnáno a zemřelo v italských či rakouských uprchlických táborech na nemoci, nedostatek jídla a celkové vysílení. Boje skončily po vítězství spojenců u městečka Vittorio Veneto. Na italské frontě za tři roky bojů zemřelo kolem 1 000 000 mužů všech zúčastněných stran.

Nejširší nabídku průvodců a map Itálie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Monstra na rozebrání

„Železo pro vlast!“ – tak se jmenoval akce, které málem stála za zničením všech vojenských pevností na bývalé italsko-rakouské hranici. V 30. letech 20. století tehdejší fašistická vláda vyhlásila akci kvůli nedostatku surovin v zemi. Pevnost Belvedere (Gschwent) na příkaz italského krále Vittorio Emanuele III. rabování unikla a v jednadvacátém století je otevřena návštěvníkům, aby jim přiblížila osud mužů, kteří zde bojovali a umírali.

Opevnění, nyní ležící v Itálii asi 40 minut jízdy od Tridentu, bylo vystavěno pod dohledem rakouského důstojníkaRudolfa Schneidera během čtyř let (1908-1912), a na počátku války tvořilo to nejmodernější, co tehdejší vojenské inženýrství bylo schopno vyprodukovat. Posádku tvořilo na dvě stovky mužů a stěny pevnosti byly koncipovány tak, aby přežily těžké bombardování. Jenom během prvního roku bojů na ně dopadlo přes tisíc těžkých dělostřeleckých granátů a ony vydržely.

Pevnost je veřejnosti otevřena od dubna až do října a zbytky opevnění je možné spatři i při některé z mnoha procházek po okolních horách. Jedním z nich může být i túra z pevnosti Tre Sassi do blízkého města Colfosco, které leží asi čtyři hodiny cesty daleko, stezka kopíruje bojovou linii. Je to jedna ze stovek cest, které procházejí tímto jihotyrolským „zapadákovem“, a oproti Alpám – které jsou zaplaveny chodci každé léto – je možné, že po celýneuvidíte další živou duši.

Cesta míru v italských horách

Betonová monstra nejsou jedinou památnou na dny první světové války. Například hora Col di Lana byla „zmrzačena“ italskými vojáky v roce 1916, když jí ustřelili špičku, aby si vytvořili rovný prostor pro své operace. Po kopcích a lukách je stále možné nalézt zbytky munice, šrapnelů i dalších pozůstatků válečných operací.

Komplexnější cestou vedoucí po bojových liniích jižní fronty první světové války je tzv. „Mírová cesta“ (Sentiero della Pace), která prochází Dolomity a Jižním Tyrolskem. Trek začíná v Sextenských Dolomitech, vine se kolem švýcarské hranice přes průsmyk Stelvio (2758 m n. m.) a končí v údolí Etsch poblíž Trenta. Celkem na cestovatele čeká 500 kilometrů chůze a dostane se k výšce 3000 metrů nad mořem. Tak jen do toho! Pokud se ve vás spojuje láska k horám a vojenské historie, tak je Jižní Tyrolsko skvělým místem kam naplánovat svůj příští trek nebo ferratové dobrodružství.