Lidé jsou v Černé Hoře velmi přátelští a to především na vesnicích. Bývá zvykem že soused, který jde kolem domu, se zastaví na kafe uvařené v džezvě a na panáka domácí rakije ke kterému se přikusuje domácí pršut (sušené vepřové maso), většinou se takhle zastaví nejeden kolemjdoucí a najednou je lidí plný dům. Muži debatují hlavně o politice, penězích a o tom, jak se jim daří v hospodářství, jak zrovna rostou mandarinky (kterým se převážně na mořském pobřeží dobře daří) a olivy. Zatímco muži „klábosí“, ženy dojí krávy a kozy, vyrábí z mléka domácí sýry, pečují o domácnost a o děti a chodí prodávat na tržiště. Mladí lidé však žijí jinak, dnes je již nebaví dřít na polích a starat se o dobytek, sledují poslední módu, touží po moderních autech a mobilních telefonech a po večerech se chodí bavit na diskotéky.
Největší část obyvatelstva se hlásí k pravoslavné víře (asi 65 %), méně již ke katolické a protestantské nebo k islámu.
Jídlo a pití
Černohorská kuchyně má typicky balkánský charakter. Její základ tvoří ryby a další mořské produkty, sýr, skopové maso a zelenina ve formě různých salátů. Vyhlášenou pochoutkou je pršut (uzená kýta). Kromě restaurací je možné stravovat se u stánků nebo v jídelnách nabízejících poměrně kvalitní jídlo za přijatelnou cenu. Na pobřeží bychom si neměli nechat ujít návštěvu některé rybí restaurace. Z vín stojí za ochutnání červený Vranac a bílý Krstač. Národním nápojem je lozova rakija připomínající slivovici a samozřejmě káva, která se zpravidla podává s vodou či minerálkou.
