TOP 7 divů balkánského Švýcarska, Černé Hory

Platí zde přísný zákaz táboření ve volné přírodě. S ochranou životního prostředí to Černá Hora myslí vážně. Není divu. Na tomto velmi malém území se nachází obrovské přírodní bohatství, zahrnující nádherné říční kaňony, divoké hory i fascinující mořské pobřeží. Pojďme společně navštívit 7 divů Černé Hory. Bude se opravdu na co dívat!

Prohlédněte si další fotografie k článku…

1. Kaňon řeky Pivy

Na severozápadě Černé Hory u hranic s Bosnou a Hercegovinou můžete obdivovat fascinující kaňon řeky Pivy. Tvoří ho až 1000 metrů vysoké skalní stěny, mezi nimiž si razí cestu průzračná řeka. Dál po proudu se kaňon rozšiřuje v tyrkysově modré Pivsko jezero. Toto unikátní místo se dokonce řadí na žebříček „Deseti nejpůsobivějších kaňonů světa„, který sestavil webový portál „Places To See In Your Lifetime“.

2. Pohoří Durmitor

Nedaleko kaňonu Pivy nalezneme neméně cenný přírodní skvost v podobě majestátního pohoří Durmitor. Díky nedotčenosti zdejší krajiny bylo od roku 1952 vyhlášeno národním parkem a od roku 1980 se ocitlo na seznamu UNESCO. Z vysokohorského střediska Žabljaku je možné podnikat rozličné túry, například na některý ze 48 dvoutisícových vrcholů nebo se jen tak toulat krasovým územím s mnoha závrty, jeskyněmi, propastmi a horskými jezery.

Přes Durmitor vede také uzoučká vysokohorská silnička, kterou lze proniknout až do srdce národního parku. Mezi bílými vápencovými štíty, zelenými horskými loukami a pastvinami posetými stády krav, ovcí a koz se se vší parádou tyčí prapodivný skalní masiv Šareni Pasovi. Jeho pruhované stěny svojí bizarností a fantastickými tvary předčí všechny vaše představy o rozmanitosti zdejších hor.

3. Djurdjevićův most přes kaňon řeky Tary

Neodmyslitelnou součást národního parku Durmitor představuje kaňon řeky Tary. Někdy se o něm říká, že je po americkém Grand Canyonu druhým nejhlubším kaňonem na světě. Není to sice pravda, ale v Evropě má své prvenství jisté. V nejhlubším místě jeho stěny dosahují výšky úctyhodných 1300 metrů. Kromě toho, že se v neobydleném říčním kaňonu tyrkysové Tary sešly snad všechny krásy místní přírody, se tu nachází ještě jedna zajímavost.

Není sice dílem přírody, ale legendární Djurdjevićův most stojí zkrátka za pozornost. Se svojí délkou 365 metrů byl v letech 1937-1942, kdy byl postaven, údajně dokonce nejdelším na světě. Z jeho pilířů můžete shlížet dolů do závratné hloubky 150 metrů na hladinu průzračné řeky Tary, která se jako modrá stuha vine mezi zelenými kopečky a míří mezi strmé vápencové stěny.

4. Řeka Crnojevića

Kouzlo a jedinečnost Černé Hory spočívá také v pestrosti a různorodosti její krajiny. Stačí ujet pár kilometrů, přesunout se více na jih a člověk se najednou ocitne v úplně jiném světě. V tomhle světě vládnou vodní ptáci, vodní rostliny, nedostupné močály a tiše tu plyne řeka Crnojevića. Asi 2 km od rybářské osady Rijeka Crnojevića (směrem na Podgorici) se otvírá pohled na meandry této málo známé, ale o to krásnější řeky. Její hladinu přikrývají koberce stulíků a leknínů a kdesi v dálce tato tajemná řeka ústní do Skadarského jezera.

5. Skadarské jezero

Skadarské jezero v sobě skrývá spoustu výjimečného. Jedná se o největší jezero Balkánu a současně o největší ptačí rezervaci a největší sladkovodní bažinu v Evropě. Roku 1983 byla černohorská část jezera vyhlášena národním parkem. Hnízdí tu téměř 270 druhů ptáků a přezimuje jich tu na 300 000. Jezero pomalu zarůstá vodními rostlinami, ale díky 50 pramenům na svém dně se pyšní čistou vodou.

Nejlépe se poznává z paluby loděk, které křižují jeho hladinu v „uličkách“ mezi vodními rostlinami. S trochou štěstí lze spatřit kormorány, ibisa a také pelikány, kteří se stali symbolem tohoto fascinujícího koutu přírody. Několik pozorovatelen ptáků se nachází i na březích jezera.

6. Černohorské moře

V Černé Hoře si přijdou na své i milovníci moře. Čekají tu na ně azurově modré zátoky, oblázkové i písečné pláže, malé rybářské vesničky i středověká městečka, kde jde v kamenných uličkách ještě teď cítit vůni starých časů.

7. Boka kotorská

Jedním z takových městeček je i starobylá perla Jadranu, město Kotor. Leží v jedné z nejkrásnějších zátok Jadranského moře, ve 28 km dlouhé Boce kotorské. Nejpůsobivější výhledy na tento záliv nabízejí svahy pohoří Lovćen, kam lze vystoupat pohodlně autem a odtud už jen sledovat, co zdejší příroda ruku v ruce s člověkem vykouzlila. Celá zátoka, včetně města Kotor, byla roku 1979 zapsána na seznam UNESCO.

Z návštěvy Černé Hory není třeba mít obavy. Bezpečnostní situace je tam na srovnatelné úrovni jako v sousedním Chorvatsku. Přestože její oblíbenost mezi turisty stále stoupá, zachovává si ještě kousek typické balkánské divokosti. Občas vás může překvapit neosvětlený tunel, horší kvalita silnic či neukázněný černohorský řidič, který jede odvážněji, než jsme ve střední Evropě zvyklí.

Odměnou za návštěvu téhle krásné země vám však budou chvíle strávené v panenské přírodě, nezapomenutelná setkání s usměvavými a pohostinnými Černohorci a třeba i ochutnávka výborné místní kuchyně. A možná objevíte i další divy téhle země.

Autorka Jolana Sedláčková vystudovala obor sociální práce. V současnosti pracuje ve Správě uprchlických zařízení Ministerstva vnitra jako sociální pracovník Centra na podporu integrace cizinců pro Kraj Vysočina. Hlavní náplní její práce je ambulantní a terénní poradenství cizincům ze třetích zemí, dále vyhledávání cizinců a monitoring jejich situace. Ve volném čase se věnuje cestování a fotografování. Za poslední 4 roky s přítelem v osobním autě navštívila celkem 42 zemí. Z hojně navštěvovaných zemí, jako je Švýcarsko, Rakousko, Itálie, Norsko, Švédsko, se začali pomalu orientovat na méně známé země Balkánu, Ukrajinu, Moldavsko, Gruzii, Bělorusko, Rusko a východní Turecko. Jejich letošní dosud nejdelší cesta (15 tisíc kilometrů) vedla do Střední Asie, kde projeli Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán. Ze svých cest sdílí fotografie s krátkými příběhy na stránkách www.facebook.com/povlastniose.