Nejužívanějším dopravním prostředkem, pokud pominu osobní auta, jsou stejně jako ve většině balkánských zemí autobusy. Ceny jsou srovnatelné jako v ČR, neexistuje ovšem jednotný systém pro vyhledávání spojení.
V podstatě každý dopravce poskytuje informace na vlastních stránkách a jízdenky prodává ve vlastním stánku (v Sofii na hlavním nádraží tak je asi 50 budek, v každé se prodávají jen lístky ke konkrétní společnosti). Vyhledání vhodného spojení je tak dost komplikované.
Na poměrně solidní úrovní je i doprava vlakem. Přestože je do většiny destinací pomalejší než autobus, ceny bývají levnější a služby ucházející. Paradoxně na menších, lokálních tratích jezdí poměrně nové vlaky Siemens. Výhodou je také jednotný systém pro vyhledání spojení (http://razpisanie.bdz.bg/site/search.jsp). Cestování vlakem osobně preferuji také díky tomu, že zde často dochází k příjemným setkáním.
Doprava lodí je možná na černomořském pobřeží. Městská doprava funguje spolehlivě pouze ve větších městech, přehled spojů je pak pouze v hlavním městě Sofii. Jinde je nutné postavit se na zastávku, resp. místo, kde čekají místní a čekat s nimi, až něco pojede. Ceny jsou ovšem nízké.
Taxíky jsou levné. Při jízdě ve více lidech vychází i levněji než městská doprava. K okrádání turistů taxikáři ovšem také dochází, proto je lepší objednání přes dispečink u větších společností. Místními téměř nevyužívané, i když použitelné, je stopování. Nakonec vždycky někdo zastaví.
