Prvními obyvateli byli Papuánci z Nové Guineje, Melanésané a Lapitové už od 4. tis. př. Kr. Prvními Evropany byli v 16. stol. Portugalci, následováni Brity, Francouzi, Američany.
Koncem 19. stoletívyhlásili Britové nad ostrovy protektorát. Za 2. světové války zde probíhaly těžké boje mezi Američany a Japonci, hlavně na ostrově Guadalcanal. V roce 1978 získaly Šalomounovy ostrovy nezávislost.
Současné obyvatelstvo tvoří z 94% Melanésané, 4% jsou Polynésanů, dále Mikronésané, Asiaté, Australané, Britové, Američané aj. Mluví se zde více než 90 domorodými jazyky, všeobecně pak pidžin angličtinou.
Náboženství: 96% obyvatel jsou křesťané, v některých oblastech je stále praktikováno tradiční přírodní náboženství, někdy i souběžně s křesťanskou vírou. Ještě počátkem minulého století byli obyvatelé souostroví považováni za kruté a nebezpečné lovce lebek. Kanibalismus a uctívání lebek byly hlavním prvkem tradiční kultury. Ostrované žijí především na venkově, živí se rybolovem, pěstují kakaovníky, kokosové palmy, zeleninu.
Lidé jsou příjemní a pohodoví, výjimkou snad může být Guadalcanal, kde koncem 90. let minulého století vyvrcholilo napětí mezi etnikem Gwale a imigranty z ostrova Malaita surovými půtkami. Tradičními výrobky jsou nádherné dřevořezby s ptačími, mořskými i lidskými motivy, často vykládané.kousky ulit nebo lastur. Typické jsou i vyřezávané hlavice kanoí.Všeobecným zvykem je všude na ostrovech žvýkání betelových oříšků zbarvujících zuby a dásně oranžově, což jistě nepřehlédnete. Mnozí domorodci i dnes používají tetování s tradičními vzory k vyznačení společenského postavení, na některých ostrovech se stále ještě zdobí obličeje jizvičkami.V červnu a červenci je zde nejvíce hudebních a tanečních slavností.
