Původní obyvatelé souostroví přišli zřejmě ze Samoy a Tonga už v dobách před naším letopočtem, přičemž nejdříve osídlili Společenské ostrovy a Markézy. První Evropané, kteří neustále věřili v existenci protiváhy Evropy, v tzv. Terra Australis, se objevili až 16. století a jednotlivé ostrovy objevovali postupně, přičemž jejich objevitelé o sobě navzájem mnohdy ani nevěděli.
Dnešní obyvatelé žijící na Tahiti a přilehlých ostrovech jsou z 83 % Polynésané, což mohou být Tahiťané, Markézané nebo Puamotu (jak si říkají obyvatelé souostroví Tuamotu), z 12% Evropané (většinou Francouzi) a z 5% Číňané, kteří se sem přistěhovali na konci 19. století. Z celého počtu 260 300 obyvatel žije 75% obyvatelstva na ostrovech Tahiti a Moorea, celá polovina žije v hlavním městě Papeete a jeho spádové oblasti.
Ve Francouzské Polynésii však potkáme i potomky lidi mnoha jiných národností – Angličanů, Američanů, Španělů, Němců, Rusů i Čechů. Ruské potomky velmi úspěšně reprezentuje rodina Leontiev, jejichž jeden člen byl před časem dokonce předsedou vlády. Zhruba 10 rodin, jejichž předci přišli na Tahiti z Československa, se dodnes hrdě hlásí k přídomku „Tchéco“ (Čeko).
Náboženství hraje v polynéské společnosti důležitou roli. 45% Polynésanů jsou protestanti, 34% katolíci, menší skupinky tvoří mormoni a adventisté. Hlavně v čínské komunitě jsou přítomná i asijská náboženství jako je buddhismus a konfuciánství. Tu a tam lze tušit i zbytky původních předkřesťanských kultů. Celá řada církevních organizací se stará o mládežnické spolky, a plní tak důležitou roli v sociálním a politickém životě. I přes modernizaci dnešní polynéské společnosti je pohostinnost živou tradicí, která neztratila nic ze své opravdovosti a spontánnosti.
[cut]
Polynésané jsou pyšní na své ostrovy. Rádi sdílí svoji radost ze života s návštěvníky z celého světa. Radost ze života nevyjadřují jen svými tradičními tanci, ale dokáží se radovat i z hudby. Svoji vášeň pro moře ukazují Polynésané denně při rybaření a surfování, také při veslování v tradičních kanoích s vahadlem, zv. pirogy, což se provozuje jako místní sport na všech sousostrovích.
Ia Orana, Maeva a Manava – tak znějí tři slova, kterými vítají Polynésané své hosty. Zcela v duchu své legendární tradice pohostinnosti vítají cizince žhavými zvuky kytar a ukulele, doprovázené zpěvy a květinou tiare, jemně voňavým symbolem Tahiti a veškerého ostrovního světa. Výrazem radosti ze seznámení s novými lidmi nebo z opětovného setkání se starými přáteli, je zdobení přijíždějících hostů květinovými věnci. A jedno důležité slovo by měl každý návštěvník Francouzské Polynésie znát: Mauruuru – což v tahitském jazyce znamená děkuji.
Místní obyvatelé mají velkou radost, když se návštěvníci pokoušejí mluvit jejich jazykem, proto přikládáme několik výrazů v tahitském jazyce:
Aita – ne
E – ano
Mauruuru – děkuji
Ia Orana – dobrý den
Nana – nashledanou
Maeva – buďte vítáni
Maitai? – Jak se máte?
A’hima’a – tradiční pec v zemi
Fare – dům
Marae – svaté místo
Motu – ostrůvek (motu)
Ori – tradiční skupinový tanec
Pahu – buben
Pareu – Pareo, – charakteristická látka podobná sarongu
Tamure – tanec v páru
Tiare – národní květina a symbol Tahiti a okolních ostrovů
Tifaifai – přehoz přes postel v patchwork provedení
Tiki – kamenná socha
Fenua Frani – Francie
Fenua Tcheka (fenua čeka) – Česká republika
Současné obyvatelstvo tvoří 83% Polynésanů, 5% Asiatů (převážně Číňanů), 12% je bělošského obyvatelstva (Evropané, Američani aj.).
Nejvíce obyvatel, 54%, se hlásí k protestantům, 30% je katolíků, 6% mormonů, dále jsou zde konfuciáni, budhisté, judaisté, křesťanské sekty aj.
[/cut]
