Z Evropy do Asie se nyní v Turecku dostanete metrem

Pokud jste se v tureckém Istanbulu chtěli dostat přes Bosporský průliv z evropského na asijský břeh, až do letošního 29. října jste měli tři možnosti. První byly trajekty z přístavu Eminenü v evropské čtvrti Sultanahmet do asijské čtvrti Üsküdar. Takhle se to dělalo celá staletí a dodnes je to nejpoetičtější možnost, jak překročit hranice dvou kontinentů. A. M. Brikcius v knize Napříč Kemalovým Tureckem (1935) píše: „Protlačíme–li se do malého nepokojného parníčku, uvítá nás v několika minutách Asie, která láká svou tajemností…Hledáte–li srdce, hledáte–li duši, hledáte–li porozumění pro vaši tak řečenou západní kulturou zdeptanou duši, vstupte se mnou na ten malý parníček. Zde na Bosporu spadly všechny ty šminky a laky civilizace a z celé té masky zůstala Evropě jen bezcenná nahá a holá lidská duše. Vrhám poslední pohled na mizející Istanbul a tiše si jen šeptám: ‚Sbohem, Evropo!‘„

Prohlédněte si další fotografie k článku…

Druhou možností byly autobusy z náměstí Taksim, které průliv přejíždějí přes Bosporský most. Nepřehlédnete ho, když se podíváte z přístavu Eminenü nebo z ochozu paláce Topkapi přímo k severu. Most spojuje evropskou čtvrť Ortaköy s asijskou čtvrtí Beylerbeyi. Stál dvě stě milionů dolarů a po třech letech práce byl dokončen v říjnu 1973 (až do té doby se dalo z Evropy do Asie dostat jen lodí). 1510 metrů dlouhá konstrukce je odvážně zavěšena mezi dvěma stometrovými věžemi, vzdálenými od sebe 1074 metrů. Přes Bosporský most denně přejede dvě stě tisíc aut. A konečně třetí možností byl asi o pět kilometrů severněji stojící druhý most přes Bospor z roku 1985, zvaný Fatih Sultan Mehmed.

Tři minuty pod mořem

Letos 29. října přibyla čtvrtá možnost – metro. Když jsem do něj jen tři dny po slavnostním otevření nasedal, byl jsem možná prvním Čechem, který se pod Bosporem svezl. Ale kdo by se pyšnil tak nesmyslným rekordem? Navíc jsem byl jen jedním z davu lidí, kteří si chtěli novou dopravní možnost mezi kontinenty vyzkoušet. Prvních pár dnů to bylo zadarmo, turnikety zatím nefungovaly. Na nástupišti nové stanice Yenikapi, vyzdobeném byzantskými a osmanskými motivy, se tlačily celé rodiny včetně istanbulských dědečků a babiček.

Všichni jsme byli zvědaví. Většina z nás prostě jen přejela do stanice Üsküdar, kde jsme nasedli do přecpaného zpátečního vlaku. Průjezdu pod Bosporem jsme si přitom samozřejmě „užili“ asi stejně málo, jako když mezi stanicemi Malostranská a Staroměstská jedete pod Vltavou – tedy nijak. Ale ten pocit, že je nad vámi přesně 60,46 metrů slané vody, takže projíždíte nejhlubším podmořským tunelem na světě… Podle mých stopek to při rychlosti 45 km/h trvá necelé tři minuty.

Vlakem do Indie a Číny? Třetí kolej tunelu pod Bosporem bude kromě vagónů metra sloužit i klasickým vlakům. Šotoušům, mašinkářům a dalším milovníkům železnice se tak časem naskytne možnost projet celou trasu z Prahy do Dillí nebo až do Pekingu vlakem. V minulosti to nebylo možné. Na evropském břehu končily koleje na nádraží Širkeči, na asijském břehu začínaly na nádraží Hayderpaša. Přes Bospor jste se tedy museli dostat buď lodí, nebo po mostě. Po dokončení tunelu Marmaray zbývá ke kompletnímu zážitku už jen modernizace staré britské koloniální trati z íránského Záhedánu do pákistánské Kvéty (a její napojení na pákistánskou železniční síť) a také propojení kolejí z Lhasy do Indie (buď přes Sikkim, nebo přes Nepál). Na všech těchto dopravních projektech se prý už pracuje.

Technologie bezpečná při zemětřesení

Nové metro z Evropy do Asie je součástí ambiciózního projektu Marmaray (v turečtině Marma–rail, tedy „Marmarský vlak“). Čistě technicky vzato nejde o metro, ale o vysokokapacitní příměstský vlak, který pod zemí jezdí jen část trasy v centru. Tunel je dlouhý 13,6 kilometru, z čehož na podjezd Bosporu připadá 1387 metrů. Tato část nebyla stavěna ražením, ale technologií „immersed tube“. Spočívá v tom, že se na mořské dno potopí předem připravené díly ocelového tubusu, které se postupně spojí a napojí na oba konce klasického podzemního tunelu.

Podle projektantů to má výrazně zvýšit bezpečnost pro případ dalšího ničivého zemětřesení, která se okolí Istanbulu rozhodně nevyhýbají (Bospor leží jen asi dvacet kilometrů od tzv. Severonatilijského tektonického zlomu). Zatím poslední velké zemětřesení v srpnu 1998 zabilo asi sedmnáct tisíc lidí. Pravděpodobnost, že během příštích třiceti let dojde k zemětřesení silnějšímu než 7 stupňů Richterovy škály, odhadují seismologové na 77 %.

Turecký ministr dopravy Binali Yildirim prohlásil, že tunel odolá zemětřesení až do síly devíti stupňů, přičemž se v tu chvíli prý stane „nejbezpečnějším místem ve městě“. Ale věřte politikům… Tím spíš, že podle kritiků má projekt Marmaray spíš než k řešení dopravních problémů sloužit ke zvýšení prestiže premiéra Recepa Tayyipa Erdogana, který se nechal triumfálně nafotit na oslavné billboardy, rozvěšené po celém Istanbulu. Přišel i s řadou dalších kontroverzních nápadů, označovaných za megalomanské a „faraónské“. Vymyslel třeba prokopání průlivu paralelního s Bosporem nebomonstrózní mešitu s nejvyšším minaretem na světě. V srpnu 2013 byl mimochodem Erdogan z propagandistických důvodů „řidičem“ prvního testovacího vlaku metra, který projel pod Bosporem. Osmanští sultáni by záviděli!

Zdržení kvůli vykopávkám

První nápad překonat Bospor tunelem se objevil už v roce 1860 za vlády sultána Abdülmecida XXXXX. Tehdy na to ale ještě neexistovaly potřebné technologie a později zase chyběly peníze. S předpokládanými náklady 2,6 miliard dolarů začalo tunel až v květnu 2004 stavět turecko–japonské konsorcium. Od té doby se náklady zvýšily asi na pět miliard dolarů. Celý projektMarmaray měl být dokončen už v roce 2009, ale práce zdržely archeologické nálezy v místech nově budovaných stanic. Na evropském břehu se našel třeba byzantský přístav Eleutherios ze 4. století po Kristu včetně zbytků několika lodí. Všech asi 40 000 nálezů je dnes provizorně uloženy v tisících beden vedle stanice Yenikapi.

Tunel pod Bosporem byl dokončen v září 2008 a jeho slavnostní otevření 29. října 2013 nebylo náhodné. Na toto datum totiž připadalo 90. výročí vzniku sekulární Turecké republiky. Metro zatím jezdí jen mezi evropskou stanicí Kazličešme a asijskou stanicí Ayrilikčešme. Na povrchový systém tramvají bude napojeno ve stanicích Aksaray (odkud se tramvajová linka prodlouží do stanice Yenikapi) a Širkeči (kde jako přestupní stanice poslouží bývalé železniční nádraží z roku 1890). To je ale hudba budoucnosti. Z Aksaray do Yenikapi dnes musíte asi pět minut pěšky a vstup do metra v Širkeši zatím nefunguje.

Po dokončení projektu Marmaray v roce 2015 dosáhne celková délka tunelů „euroasijského“ metra 76,3 kilometru (koleje na evropské straně 19,3 km, koleje na asijské straně 43,4 km plus 9,8 km hloubeného tunelu plus 1,4 km podmořského tubusu). Sedmatřicet stávajících nadzemních stanic bude modernizováno a přibudou k nim tři podzemní. Kdosi spočítal, že cesta mezi oběma kontinenty (respektive z konečné evropské stanice Halkali do konečné asijské stanice Gebze) se zrychlí o 81 minut. Díky kapacitě 75 000 pasažérů za hodinu (1,5 milionu denně) by mělo metro istanbulské dopravě „ulehčit“ asi o pětinu.

Bosporský průliv Tato mořská úžina dělí Istanbul na evropskou a asijskou část. Z práce a do práce se přes něj denně valí statisíce lidí v desítkách trajektů a lodí. Bospor spojuje Černé moře s Marmarským, které je pak na jihozápadě spojeno Dardanelským průlivem s Egejským a Středozemním mořem. Průliv e dlouhý jednatřicet kilometrů a v nejužším místě široký jen sedm set metrů. Jeho průměrná hloubka je šedesát metrů. V roce 1977 přišli vědci z univerzity v americké Kolumbii s teorií, podle které si asi 5600 let před Kristem stoupající vody Středozemního moře prorazily cestu skrz Bospor. Vznikl tak gigantický vodopád, kterým se mořská voda valila do původně sladkovodního Černého moře. Tato katastrofická událost se pak mohla dostat do legend jako biblická potopa. V dubnu 2001 se zjistilo, že u dna Bosporu teče obrovská „řeka“ hustší slané vody, proudící do Černého moře. Kdyby tekla na povrchu, šlo by šestou největší řeku světa.

Pohled, který zmizí

Jen asi kilometr jižně od tunelu Marmaray se navíc začala v září 2011 budovat další 5,4 kilometru dlouhá podzemní spojnice do Asie, určená automobilové dopravě. Tento dvoupatrový Eurasijský tunel by měl být dokončen v roce 2015. A ve stejnou dobu přibude i třetí most přes Bospor. Možností, jak se dostat z Evropy do Asie, pak bude celkem šest (tři mosty, dva tunely a loď).

Když se v polovině 60. letna začali na pozemní cestu do Indie vydávát první hipíci a „overlanders“, přes Bospor se jezdilo parníčkem, který v úvodu popisuje A. M. Brikcius. Když jsme se tudy na jaře 1991 poprvé rozjeli my, z okna autobusu jsme na Bosporském mostě nedočkavě vyhlíželi blížící se asijský břeh. Za pár let ale už váš autobus projede tunelem. Pomalé pozemní putování na Východ tyhle dopravní změny tak trochu zbavují kouzla. My jsme ale zase nezažili doby, kdy most ještě nestál…

Více: www.marmaray.com.