Thajská kuchyně patří mezi nejvyhlášenější kuchyně světa a thajská jídla, přestože často velmi jednoduchá, jsou skutečně velmi dobrá. I když je thajská kuchyně obecně považována za velmi pálivou, není ani zdaleka pravda, že pálivé je úplně každé jídlo a to v každé části země, obecně se dá říct, že pálivosti přibývá cestou na jih a kuchyně jižního Thajska je velmi pálivá i pro Thajce ze severu. V porovnání s ostatními zeměmi regionu jsou thajská jídla nejpálivější. Ale podobně jako i v mnoha jiných ohledech je velký rozdíl i mezi kuchyní severního, severovýchodního, středního a jižního Thajska, co se týká nejen pálivosti, ale i používaných surovin.
V Thajsku se jedí jiná jídla v průběhu dne a místní lidé se převážně stravují ve stáncích na ulici a v malých pouličních jídelnách a malých restauracích. Na jednom místě na ulici tedy můžete vidět ráno stánek s jedním jídlem, který v poledne vystřídá druhý a večer potom další – každý bude připravovat jídlo pro danou část dne. Thajci dávají přednost specializovaným podnikům, kde se připravuje pouze několik málo jídel – čím méně jídel daný stánek připravuje a čím delší dobu je v provozu, tím je teoreticky více zaručené, že přípravu zvládá dokonale.
Snídani a oběd jedí obyvatelé měst téměř vždy na ulici, většina z nich se mimo domov stravuje pořád – je to dáno jednak kulturou, hlavně ale tím, že ve většině městských bytů není kuchyně.
Thajci mají v oblibě také různé mezinárodní restaurační řetězce, zejména japonské, velmi oblíbený je styl podniku, kde na stole je malý vařič nebo gril, stolovníci dostanou syrové maso, ryby a zeleninu a sami si je připraví.
Existuje také místní obdoba těchto podniků, kde se platí formou vstupného – zaplatíte určitou částku, na stůl dostanete gril, chodíte si k tácům se syrovým masem, rybami, krevetami a podobně a sami vše si podle požadavků připravíte přímo na stole. Kromě toho je v nabídce zelenina, sladkosti, ovoce, zelenina, zmrzlina…
Turisté si mohou u jídla vybrat podobně jako u dopravy – buď se budou stravovat stejně jako místní a poznají skutečně thajská jídla, nebo se budou stravovat společně s ostatními turisty a poznají jídlo, o kterém si Thajci myslí, že turisté mají rádi. Jídlo připravované v podnicích zaměřených na turisty nemá s typickým thajským jídlem kromě názvu nic společného. Kvalitní místní podnik se pozná podle počtu místních, kteří se v něm stravují – pokud ráno či v poledne uvidíte i u obyčejného stánku na ulici spousty místních, máte v naprosté většině případů zaručeno, že jídlo bude dobré a kvalitní – prodavač je závislý na lidech, kteří k němu chodí jíst každý den. Turisté do turistických podniků přijdou jednou, možná dvakrát, pak je nahradí desítky a stovky dalších turistů bez ohledu na kvalitu jídla (a případné zdravotní problémy).
Thajská jídla se jedí lžící a vidličkou, vidlička je v levé ruce a jídlo se jí nabírá na lžíci, kterou se potom vkládá do úst. Vidlička se do úst nevkládá a nůž se při stolování nepoužívá (je to nástroj pouze pro kuchaře). Některá jídla, například lepkavá rýže, se jí prsty pravé ruky.
Jídelními hůlkami se jedí pouze čínská jídla, převážně nudlová – pokud Thajce pořádáte o hůlky na thajské jídlo, nesmírně je tím zmatete. Pokud se dané jídlo má jíst hůlkami, automaticky je přinesou.
Ve většině restaurací je na stole plastová či nerezová krabička, ve které jsou lžíce, vidličky a jídelní hůlky (na nudlová jídla) a potom skleničky, ve kterých je cukr, ocet, rybí omáčka a sušené chilli papričky, k dispozici bývá i lahvička s mletým pepřem (pouze na některá jídla). K některým jídlům je podávané nasekané chilli v rybí omáčce, do některých jídel patří naopak chilli sušené. Jídlo se nesolí – slanou chuť dodá rybí omáčka.
Jídlo je pro Thajce společenská záležitost, u správného jídla se má sejít několik stolovníků a obvykle se objednává o jedno jídlo víc, než je počet strávníků – jednotlivé talíře jsou společné, všichni si z nich postupně nabírají (nebo se někdo rozdělování ujme; záleží na situaci) na vlastní talířek či misku, ze které jí. Někdy bývá společná i mísa s rýží, jindy dostane každý svůj talířek s rýží, na který si potom jídlo nabere.
Základem thajské kuchyně jsou kari – kousky zeleniny a popřípadě masa v omáčce připravené z kari základu, kterým je většinou pasta, kari se obvykle připravuje čerstvé. Dalším typem jídel jsou smažené pokrmy, kdy se v zásadě jedná o vepřové, kuřecí či hovězí maso nebo ryby a plody moře, jež jsou na pánvi wok narychlo osmažené se zeleninou. K tomu je podávána rýže.
Přestože jídlo zůstává v podstatě tradiční, o nápojích se to už moc říct nedá. V mnoha stáncích si můžete dát tradiční thajskou kávu, ale většina nápojů jsou zahraniční limonády, optimálně s maximálním možným množstvím ledu. Led je v podstatě základ veškerých thajských nápojů – dává se i do piva. Přestože něco takového je pro Čechy jako pivní národ téměř urážkou, po ochutnání thajského piva možná zjistíte, že to není tak špatné – i velmi vychlazené pivo rychle teplá a chuť thajského piva se několika kostkami ledu naopak vylepší. Ne, určitě to není něco, co potom budete dělat i doma. A je celkem jedno, jakou značku piva si objednáte, chutí se navzájem výrazně neliší a nedá se říct, že některé je lepší než druhé – spíž že některé je horší.
Pokud Thajci chtějí popíjet, koupí si lahev něčeho ostřejšího, většinou whisky, podle finanční situace místní či z dovozu, tu si ředí sodou a velkým množstvím ledu. Buď popíjejí někde u stolku vedle stánku na ulici, či v restauraci, kde se jim o dolévání a dávkování ledu stará servírka – láhve jsou mimo hlavní stůl na vedlejším stolečku, servírka bedlivě sleduje situaci a ve správnou chvíli přistoupí, dolije alkohol i sodu a přidá led. To stejné platí i u piva, včetně dodání ledu.
Aktualizaci online průvodce vypracoval Jan Styblík.
