Cestovat se dá levně. Opravdu! Strávit 3 týdny v jižním Thajsku, přičemž většinu na turisticky „profláklém“ ostrově Phuket vypadá jako hodně „low end“. Pojďme se chvíli bavit o penězích, třeba vás o tom přesvědčím.
Přílet
Dvě letenky se mi podařilo směnit za dva články do spřáteleného časopisu, a byť letištní poplatky nebyly zrovna levné, tak takové příležitosti se nedalo odolat. Když nás po mnohahodinovém letu vyplivlo letadlo na thajském ostrově Phuket, začala se naše cestovatelská dvojice okamžitě chovat podle odzkoušených pravidel. Vyměnit peníze, sebrat mapy, které byly na stojanech zdarma a rychle pryč. Pěšky!
Všechny služby na letišti jsou předražené. Přistávací plocha je u pláže, což znamená místo na spaní. Stačí neprojít branou do NP SIRINAT, čímž se vyhnete poplatku za vstup. Najít vhodné místo pod palmami, trochu stranou od turistů, ale blízko u moře a máte nocleh i koupel zdarma. V našem případě několik noclehů včetně toho posledního, neb na letiště je to z okraje pláže cca 45 minut chůze.
Noclehy aneb spíme, kde se dá
Máte pocit, že výraznou položkou ve vašem rozpočtu tvoří ubytování? Proč, když všude kolem se to zelená. Stačí si uvědomit základní pravidlo, jakmile se setmí a vy jste zalezlí ve spacáku a přikrytí celtou, pravděpodobnost, že bude problém, je minimální (vyjma tak přelidněných zemí, jako je Bangladéš). Nikdo vás nenajde, neb vás nikdo nehledá!
Spát se dá takřka všude. V extrémním případě jsme s Tondou spali (v Mexiku) jen s tím, co jsme měli na sobě, s jedním palmovým listem pod sebou a druhým přikrytí (to když jsme se nedostali ke schovaným batohům v Palenque). Jakýkoli přístřešek sběračů kaučuku, či jen dvě palmy rostoucí dost blízko u sebe, aby se dala mezi nimi natáhnout celta, může být pohodovou noclehárnou.
Pokud vás někdo pozve na nocleh, nikterak se nežinýrujte – to, že u nás je pohostinnost Popelkou, rozhodně neplatí o většině Asie. Spát za opravdu mírný poplatek se dá v klášterech. Čas od času je nutné dobít baterky (nejen ty duševní a fyzické, ale i do foťáku), takže nastává čas smlouvání. Nocleh pro dva za 10 dolarů – to je částka, o kterou se musíte v levných hostelech snažit jen málo.
Jídlo na tržnici a místních jídelnách
Jako příklad zůstaňme u NP Sirinat. Cca kilometr od plážových restaurací a bister je velké tržiště. Jídlo tam pořídíte o polovinu levněji jen proto, že se nejedná o turisticky atakované místo. Kus ryby, párky s namletým kdečím, fůru ovoce, vše levně a můžete si vybrat. ¨
Rozdíl v ceně piva v sámošce a v restauraci, kde vám přinesou naprosto stejného lahváče, činí běžně kolem 20 bahtů (100 bahtů je cca 60,-Kč). V lidových jídelnách se dosyta a dostatečně pálivě najíte za 50 bahtů. Takže jídlo na ulici, v lidových jídelnách, snídaně nakoupit v samoobsluhách a pojíst v klidu v parku.
Dobrou jídelnu poznáte snadno. Je u ní vždy plno, obsluha se má co otáčet. Znamená to, že místní, kteří mají každodenní zkušenost, se sem vracejí, protože jim chutná a zároveň je jídlo vždycky čerstvé. Na pultu se totiž dlouho nezdrží. Když vynecháte „restaurace“, tak se rozpočet stane zase o něco přívětivějším.
Z hlediska zdravotní nezávadnosti je nejbezpečnější pít čaj, což je převařená voda, balenou vodu nebo lahvové pivo, které se „nepadělá“. Bohužel už i v Thajsku se vyskytly případy, kdy pouliční prodejci nabízeli „balenou“ vodu nabranou z čert ví jakého zdroje a jen PET lahev dobře utáhli, aby vypadala jako původní balení. Výrobci jsou si tohoto triku dobře vědomi a tak víčko obalují do umělé hmoty tak, že se při otevření lahve svrchní obal zničí.
Doprava hlavně vlakem
Cesta vlakem na vzdálenost 60 km stojí stejně, jako jedno pivo. Už víte, jaký je ideální způsob dopravy po Thajsku? Tedy hned po o něco méně spolehlivém stopu? Jedno pořekadlo praví, že „halíře dělají talíře“. Přesně tak to je. Pokud jste skromní a ochotní se na cestě uskromnit, pak argument, že „na cestu nemáte peníze“ ztrácí na účinnosti.
Nejširší nabídku průvodců a map Thajska (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
Jo, za jídlo a noclehy se dá ušetřit hodně. A ještě si musí člověk uvědomit, že kdyby byl doma, tak by za jídlo utratil taky. A často daleko víc.
Většina užitečná, ale to obejiti brány do NP mi upřímně přijde jako pěkná sviňárna. Snaha ušetřit za kazdou cenu a zneužít kazdou možnou skvirku. Zabilo by vas, kdybyste zaplatil?
Pak nemáme mít všude pověst lidi, co různě po světe přespavaji týdny v chatách určených na jednu noc, neplatí v kempech, kde to po nich nikdo přímo nevyžaduje atd.
Po návratu z ciziny nadšeně vypravime, jak jinde mají samoobslužne obchudky s kasickou na zaplaceni a světe div se, funguje jim to a lidi platí.
A pak si člověk přečte tohle….
Jinymi slovy cestoval z pulky jak vyzirka. A jeste se tim chlubi. Presne jak pisete, pak se u nas vyklada jak jsou jinde lidi jini, poctivi, privetivi a ti sami, co to tak vychvaluji se ve svete chovaji jako burani. I kdyz by si mohli dovolit platit vic. Ty Thajce to musi jiste tesit kdyz otroci za mzdu za jakou by tenhle hosan ani nevylezl z postele a jeste je kdejaka ceska socka prijede obrat o co se da. Hnus.
neuvěřitelný. Za takový lidi, aby se člověk fakt styděl.Všechno zadarmo, a hlavně se nežinýrovat, pokud nás bude někdo chtít hostit( viz článek).
Hlavně ,prosím Vás, nikde neříkejte, že jste z Čech, děláte jen ostudu.
Člověk,kterej je schopen našetřit na letenku do Thajska,je zcela jistě schopen si tam královsky užít několik týdnů s veškerým pohodlím a gurmánskými a kulturními zážitky. Sockovat v Thajsku,jedné z nejlevnějších zemí na světe, je pro mě opravdu nepochopitelné. Pro autora je však očividně každý ušetřený šušeň orgasmickým zážitkem. Možná by měl daleko větší zážitek třeba z Královského paláce v Bangkoku, ale ty zdi jsou na přelezení fakt vysoký 🙂
Ja se hochu zastavam a obdivuju je. Jediny co, tak ja bych vstup do parku zaplatil. Ja když byl poprvé před 18 lety pul roku v indii, tak sem taky mel rozpocet prumer 6 USD na den. Tehdy to stacilo na nejlacinejsi hotýlky, obycejny jidlo, dopravu a i dokonce na lod z Kalkaty na Andamany a zpet. To, ze Vas někdo pozve není ale vůbec známka vyzirkovstvi. Specialne v islámských zemich je to naprosto bezna věc. V Iranu sem stravil v jedny rodine, která nas potkala v autobuse několik dni, v Pakistanu tehdy autor lonely planet hned v uvodu psal: kdybych akceptoval všechny pozvani, jsem tam doted. A mistni to rozhodne nebrali, jako ze je vyjidame. Pohostinnost je proste soucast jejich kultury. Tady se kluci dostali zrejme do oblasti, kam vas lonely planet nezavede a cizinci tam nejsou tak bezni jako v jinych mistech a chovaj se k nim jinak.
Uznavam doba se zmenila. Specialne do JV asie ted muze jet uplne kazdej. Otazka je, jestli je to dobře, nebo spatne. Kdo z Vas by se vůbec odvazil spat v tam v lese pod sirakem? Teraza pise o kulinarskych specialitách, ale hosi mají pravdu, to nejautentictejsi jidlo je prave na ulici, tam kam chodej mistni, ty nechodej do restauraci a baru urcenych pro cizince. Kazdej si hraje na cestovatele a nakonec se po celym thajsku stejne pohybuje klimatizovanejma autobusama, který ho naberou před hotelem a před dalším ho zase vypustej ven. Kolik tzv cestovatelu, který nocujou na khao san, se vůbec obtezuje zajet na autobusovy nadrazi a dat prednost mistni doprave, před turistickym busem. Ale takhle mentalitu mistnich lidi nepoznate. To zazijete ve 3. tride vlaku a v lokálních autobusech.
To, ze někdo utrati za tri tydny v thasjku 1.200 USD, ještě neznamena, ze bude mit silnejsi zážitky, nez panove, kteří nocuji na plazi a usinaji za zvuku pralesa. Pravda, asi nebudou moci doma licit, jak se tam zpijeli denne do nemoty, asi ani nebudou mit zážitky z nocnich klubu, zato budou moci rici, ze poznali kousek thajska a thajce ze stranky, ze kterých je nepozna 99.9% tzv cestovatelu.
Je mi jasny, ze v další diskusi budu narcen z vyzirkovstvi, kolenovrtstvi a taky z toho, ze sem si vse vyse uvedene vymyslel, jak uz byva na ceskych diskusnich forech zvykem a je mi to jedno. PO letech jedu ted v prosinci do thajska a mam z toho po pravde receno trochu strach jak to tam bude vypadat.
Tomas
souhlasím, dnes je tady každý druhý cestovatel, většinou to píšou lidé co trošku procestovali svět a dělají ze sebe Bůh ví co. Já cestuji 20 roků projel jsem 77 států světa, 16 měsíců v kuse jsem projížděl Asii defakto stopem vyjížděl jsem z Brna a vrátil se zase do Brna. a polovinu cesty jsem se nechal hostit od místních ………. oni jsou za to vděční, když vidí někoho jiného. To je našinec a super cestovatel by i upadnuvšího na ulici překročil.
No poznam aj ja takych co v Thajsku hladia na kazdy bath. Vela ludi si dost myli pojem nizkorozpoctove cestovanie. Podla mna to teda neznamena prejst krajinu za par dolarov, na ukor pohostinnosti domacich, pripadne este aj doslova saskovat s obchadzanim hlavnych bran v NP atd. Pri nizkorozpoctovom cestovani ide podla mna o to aby si si vedel zvazit co je rozumna cena a co premrstena, za co sa oplati zaplatit a za co nie
A druha vec ze nemam rad toto neustale handrkovanie, kto je a kto nie je pravy cestovatel. Pravy cestovatel nie je ani jeden z nas tu.Pravy cestovatel bol Marco Polo, Zikmund a Hanzelka, Holub a im podobny.
Na cestovani je super ze nie je jedna definicia cestovania. Kazdy si zvoli na co ma a CO MU VYHOVUJE. Niekomu staci predrazeny hotel na plazi, niekomu ubytovna, niekomu stan, jeden cestuje za poznanim, druhy za oddychom, treti za sexturistikou, stvrty si ide na druhy koniec sveta zahrat golf. Jeden chce toho vidiet co najviac, druhemu staci to co vidi z hotela. Ja sa napr snazim cestovat nizkorozpoctovo, jedlo na ulici, miestna doprava, lacne hostely. Ale co sa tyka ubytovania pokial to ide, tak chcem mat vlastnu izbu, aby som si aj trochu oddychol. Takze uz prestanme vsetci s tym kto je a kto nie je cestovatel.
Nevadi mi co robia a ako cestuju tito ludia. Len dufam zé vsade a kazdemu nezabudli povedat- ze su from czech republic …. Rofl..
Taky se snazim cestovat nizkorozpoctove, ale odtud potud. To mi prijde prehanne a zbytecne a jak uz bylo mnohokrat receno, dela nam to ostudu.
Nektere ceny v Thajsku mi prijdou premrstene (napr. vecen se zvedajici vstup do tzv. Tygriho chramu, coz je mozna extremni priklad, ale najdou se i jine), ale obecne je Thajsko (snad porad jeste, uz jsem tam 3 roky nebyl) pomerne lacine resp. muze byt, kdyz nekdo chce.
Ale nic proti luxusu, kdyz jej nekdo vyhledava, je prijemny, kdyz na to clovek ma, tim chci jen podtrhnout nazor Jakuba o tom, kdo je ci neni pravy cestovatel. Cestovat se ma pro radost a radost dela kazdemu neco jineho…
Tak s takovejma co nám dělají takovouhle reklamu po celém glóbu jsem se potkal už dávno, od L.A. až po Manilu. Chluběj se tím kolik zemí „procestovali“ a za jak málo. Spát po škarpách, nebo se nechat kousat písečnejma blechama na plážích jim nevadí, hlavně že je to zadára. Na Filipínách kde stojí krabička cigaret 18 peso(9Kč) si v kiosku kupovali kusovky a chroustali sardinky protože jídlo v hrncárně stálo 30 peso (15Kč).A jak smrděli, v moři sice voda je ale slaná a v té se dá osvěžit ale po uschnutí je člověk celej uleptanej a na praní prádla je nevhodná. Všichni mají t-shirt ze sekáče z Evropy který jsou z relativně hrubé látky místo aby si koupili lehkou batiku či panamu na místě ale to by utratili 10 doláčů a taky nepochopím jak se dá spát ve spacáku na pláži v 30°a 90% vlkosti, to je mi teda kec.
Potom přijedou domů s dalším nasomrovaným zářezem na pažbě a balej na to holky jak procestovali Asii nebo kde všude byly. Nedělali celou dobu nic, než se dřeli s baťohem a hledali kde se dá co nejvíc ušetřit a stejně ať byly kde byly nebyly tam déle něž měsíc, protože na delší dobu neměli prachy, tak to mě teda byl zážitek.
Presne tak! Somrak, kterej se musí drit s batohem a nemá na to si zaplatit nosice, nemá v asii co delat. Ubožaci, který nemaj na to spat v petihvezdickovym hotelu a delaj tak ostudu nam Cechum, by měli radsi zustat doma. Hovada, který smlouvaj a nerespektujou premrsteny ceny, at radsi sedej doma. Proste ten, kdo na to nemá, at nikam nejede. Koukejte třeba na rusaky, který maj na vsechno, panecku, ty delaj super reklamu svy zemi…ty maj prece vsude radi! Pochopte uz vsichni, ze do asie se jezdi nikoli za poznanim, ale uzivat si. Holky, chlast, vecirky, foolmoonparty, pak zajit do mekace na poradnyho hambace a hranolky, protože ty mistni palivy sajrajty se stejne jist nedaj. No a pak delat doma chytryho, jak sme celej ten svet procestovali a na vsechno vyzrali. Holub s livingstonem byli zabari. S uctou Vas moderni cesky cestovatel, který na to ma!!!!!!!!!!!
Vydařená ironie:)
Prosím vás pochopte, že každý cestuje jinak. Někdo touží po dobrodružné noci na pláží či v pralese, jiný si raději připlatí za hostel. Někdo raději připlatí za jídlo v klidu v restauraci, jiný chce při jídle pozorovat ruch tržiště. Někdo má fobii z uzavřených dopravních prostředků, a tak raději využije služeb turistických autobusů, jiný se pro setkání s místními bude s nadšením tísnit v tom nejlevnějším autobuse… Ono to totiž není jen motivováno penězi, ale také zážitkem, který si chci z dané země odvést.
Samozřejmě není dobré jít do extrémů a vyžírat místní…
Kazdy z nas nema tolik penez jako treba ty ale myslim si ze by se mel kazdy nejakym zpusobem i penezne prizpusobit na cestovani,treba i do Thajska.Jsem toho nazoru,kdyz oni se k tobe chovaji vstricne,tak bys jim to mel nejakym zpusobem oplatit.Ale zneuzivat jejich dobroty je jak vidim u nas asi normalka.Ja tam letim uz po ctvrte a mam tam porad stejne pratele,ktery se na me tesi a ja na ne,Podotykam,nejsem zadny bohac a rochcapovat se nemuzu ale spolu si to tam 2 mesice uzijem.Jde jen respektovani a slusnost mezi nami
Radime, Marku, Terezo… můžete prosím upřesnit, jakou ostudu dělá člověk, který spí v džungli či na pláži pod širákem a koupí si jídlo na ulici? Pro mě jsou tito cestovatelé vzorem, protože toto je způsob cestování, který je bohatý na zážitky. A o zážitky jde při cestování především, nebo to máte jinak? V posteli spím celý rok doma, klimatizovanou městskou dopravou jezdím denně do práce – o tyto zážitky přeci při cestování nestojím, chci zažít něco jiného! Obejít vstup uznávám, může být diskutabilní, nicméně zkuste být trochu shovívaví. Jsou lidé prahnoucí po poznání, počítající každou korunu – např. studenti. Při vstupu do parku nepřelezli žádnou zábranu, jen šli jinudy, škoda nikomu nevznikla. Až za pár let budou mít peněz více nazbyt, příště zaplatí. Kdo nám skutečně v JV Asii dělá ostudu, jsou tací, kteří si tam hrají na boháče a dávají to místním okázale najevo zcela nevhodným chováním. Příkladů jste určitě zažili mnoho, není třeba rozepisovat.
přesně …… chodit v triku s krokodýlem a smát se Thajcům, že nerozumí umí také češi, sám jsem to zažil. ale i takový člověk je cestovatel ……… :-(((
S levným cestováním se dá souhlasit za předpokladu, že se člověk nechová k místním jako vyžírka, čili například se nenechám hostit v chudých rodinách aniž bych sám pokystl protihodnotu, nesnažím se obcházet všemožně platbu vstupů do muzeí, NP atd. Člověk necestuje jen aby obohatil sebe, ale také aby něco donesl zemi kterou navštíví a často to bývá příspěvek místním průvodcům, hotelům, muzeím atd. člověk který danou zemi projede hlavně aby tam nic místním nic nenechal není úplně ten správný cestovatel.
Musím souhlasit, že jídlo na ulici je fakt super a opravdu za minimální ceny. V Thajsku jsme byli dvakrát a pokaždé se nám stalo, že jsme někde našli tržiště nebo jídelnu, kde jsme jedli s místními za babku. Když jsme s sebou měli roka půl starého syna, několikrát se nám stalo, že dostal ovoce nebo nějakou místní dobrotu na ulici zadarmo, jen proto, že jsem třeba byli zvědaví, co prodávají, zastavili jsme u stánku a prohodili pár slov. Co se týče cest vlakem, jsou pohodlné,levné a bezpečné. Bohužel míváme smůlu na zpoždění a tak se nám stalo, že jsme na vlak čekali i 4 hodiny. Co fakt obdivuji pánové, je spaní venku. Manžel by do toho asi i šel, ale je fakt, že pro mě je to není zrovna příjemná představa a taky jsme už trochu zpohodlnělí 🙂
Co se týče cestování za pár babek – proč ne? V článku jsem si nevšimla, že by jste někde žebrali nebo někoho okrádali.
Ten tzv. národní park jsem viděl, aspoň tu část u letiště. Tuctová pláž, bordel, za to chtějí poplatek? A když chtějí žít jak bezdomovci, je to jejich volba.
To je neuvěřitelné kolik mindráků se najde na každém českém fóru 🙂 Já osobně toto low budget cestování obdivuji. Rozhodně tito cestovatelé poznají místní kulturu mnohem lépe, když jedí s místními jejich lokální jídlo a pokud je někdo pozve domů, tak jim za to něco dají a vidí život zevnitř. Několikanásobně přínosnější cestování než si válet šunky v předražených hotelích, které ani nepatří thajcům ale západním vlastníkům. Ale co vždyť remcání v hospodách u piva nebo na diskuzních fórech je naším národním sportem že :-)K příspěvku o Rusácích, za poslední dva roky se do Thajska nahrnula spousta lůzy z ruska, která naopak nic nekupuje, je arogantní a místním už také ten úsměv v řadě případů z tváře vymizel. Ptal jsem Thajců a rusáky nemají rádi. Zlatí angláni a němci 😉
To je neuvěřitelné kolik mindráků se najde na každém českém fóru 🙂 Já osobně toto low budget cestování obdivuji. Rozhodně tito cestovatelé poznají místní kulturu mnohem lépe, když jedí s místními jejich lokální jídlo a pokud je někdo pozve domů, tak jim za to něco dají a vidí život zevnitř. Několikanásobně přínosnější cestování než si válet šunky v předražených hotelích, které ani nepatří thajcům ale západním vlastníkům. Ale co vždyť remcání v hospodách u piva nebo na diskuzních fórech je naším národním sportem že :-)K příspěvku o Rusácích, za poslední dva roky se do Thajska nahrnula spousta lůzy z ruska, která naopak nic nekupuje, je arogantní a místním už také ten úsměv v řadě případů z tváře vymizel. Ptal jsem Thajců a rusáky nemají rádi. Zlatí angláni a němci 😉
To je neuvěřitelné kolik mindráků se najde na každém českém fóru 🙂 Já osobně toto low budget cestování obdivuji. Rozhodně tito cestovatelé poznají místní kulturu mnohem lépe, když jedí s místními jejich lokální jídlo a pokud je někdo pozve domů, tak jim za to něco dají a vidí život zevnitř. Několikanásobně přínosnější cestování než si válet šunky v předražených hotelích, které ani nepatří thajcům ale západním vlastníkům. Ale co vždyť remcání v hospodách u piva nebo na diskuzních fórech je naším národním sportem že :-)K příspěvku o Rusácích, za poslední dva roky se do Thajska nahrnula spousta lůzy z ruska, která naopak nic nekupuje, je arogantní a místním už také ten úsměv v řadě případů z tváře vymizel. Ptal jsem Thajců a rusáky nemají rádi. Zlatí angláni a němci 😉
To je neuvěřitelné kolik mindráků se najde na každém českém fóru 🙂 Já osobně toto low budget cestování obdivuji. Rozhodně tito cestovatelé poznají místní kulturu mnohem lépe, když jedí s místními jejich lokální jídlo a pokud je někdo pozve domů, tak jim za to něco dají a vidí život zevnitř. Několikanásobně přínosnější cestování než si válet šunky v předražených hotelích, které ani nepatří thajcům ale západním vlastníkům. Ale co vždyť remcání v hospodách u piva nebo na diskuzních fórech je naším národním sportem že :-)K příspěvku o Rusácích, za poslední dva roky se do Thajska nahrnula spousta lůzy z ruska, která naopak nic nekupuje, je arogantní a místním už také ten úsměv v řadě případů z tváře vymizel. Ptal jsem Thajců a rusáky nemají rádi. Zlatí angláni a němci 😉
Z extrému do extrému. Jedni se jedou s hromadou peněz zpít do němoty a navštívit místní bary, ukázat, kdo „na to má“, druzí mají málo a tak se snaží vytěžit maximum.
Já jsem začínal cestovat s málem, kdy jsem víc neměl. Dnes mám, šetřit nemusím, ale ten batoh tahám stále. Spíš doufám, že vydržím dlouho, neboť se ozývají záda. Začínáme takto cestovat i s dětma – tedy pozvolna – jet do Turecka autem, stanovat a kombinovat památky a koupání v moři je daleko dobrodružnější, než někam letět letadlem a vyplesknout se u moře – tedy pro nás.
V podstatě nám ani nikdo nevěří, každý si myslí, že se do Turecka dá jenom letět … ale to není náš problém.
Pro nás je daleko lepší, když jsme s místními a poznáme trochu jejich život. Doba, kdy jsem spal v Íránu v Bámu pod palmama nebo v Yazdu na nádraží pod ochranou vojáků je pryč, nicméně – hlavně v Asii – jsou levné hostely. Tam se setkáme s různými lidmi a prostě pohoda. Jsou čisté, tak proč ne….
Jedno je zajímavé – tady je diskuse o tom, co komu na tom druhém vadí. Nedávno jsme byli podruhé v Indii – pozvali nás na svatbu, na které bylo více než 8000 lidí – jedna z největších indických svateb – zase s batohem (oblečení jsme samozřejmě měli svatební), pak jsme absolvovali několik obchodních jednání – s batohem – nikomu to nepřišlo divné. Jednali jsme s bohatými – někteří se sice divili, proč chceme jíst v indické jídelně, ale nikdo s tím neměl problém. Sice si myslí, že bychom měli stejně jako oni ukázat, že na to máme, ale neměli s tím problém. Pravdou je, že nás někdy „chránili před nižší kastou“, ale neměli s tím větší problém.
Každý je jiný a oni to tam respektují.
Chovejte se na cestách slušně a respektujte názory jiných.
Mne to tiez nepride nijak opovrzeniahodny sposob cestovania.V Thajsku je bezne vyberat vstupne za vzhliadnutie prirodnych zaujimavosti aj ked vacsina okolitych krajin take nieco nepraktizuje.Preco platit ludom za to co vytvorila priroda?
Stravovat sa lacno na trhu je najlepsi sposob ako podporit chudobnych obycajnych ludi a nie obchodne retazce alebo majitelov drahych restauracii a to iste plati aj o hoteloch.Zbohatlici co tam rozhadzuju bahty lopatou akurat zapricinuju rast cien a vieme tiez,ze kde su prachy tam prekvita vplyv modernej civilizacie takze ekologia ide stranou.Akurat osobne pred vlakom preferujem bicykel,tak sa naklady este znizia a zvysi sa miera dobrodruzstva aj sa zlepsia fyzicke dispozicie 🙂
Taky nerad platím vyšší vstupné do NP, ale chápu to. Neplatíš za podívání se na to, co vytvořila příroda, ale např. za údržbu cest a ochranu přírody před jinými lidmi, třeba nelegálními těžaři dřeva a pytláky. V Thajsku jsou poplatky celkem malé oproti mnoha jiným zemím jako Nepál, Srí Lanka, Kanada, USA a mnoho jihoamerických zemí (okolí Thajska neznám, ale jejich NP asi za moc nestojí). V Evropě jsou vysoké daně a ještě se žije na dluh, takže ty náklady snadno vlády uhradí.
co takhle na jižní moravě ve vinném sklepě, když vám nabídne někdo sklenku vína? Dáte si vyžírky co? Jinak pánové super počin, my cestujeme naprosto stejně. S omezeným rozpočtem a považujeme za čest, když nám někdo nabídne své pohostinství.
No to bych chtěl vidět, kolik těchto lidí- vyžírek, který zneužívají pohostinnosti místních lidí- si v Čechách pozvalo domů a hostilo baťůžkáře z jiných zemí. To asi ne co, ale v cizině se nijak neostýchejte, hlavně, abyste tam byli za pár peněz.
plácáš nesmysly. Co mas procestovanyho? Kdyby si byl nekdy v zemich jako Iran, Pakistan, Syrie kde je pozvani k nekomu domu naprosto bezna zalezitost, tak zjistis, ze te jako vyzirku vůbec neberou. U nich je totiž pohostinnost vuci cizincum nedilna soucast jejich kutury uz veky. Chapu, ze ze zorného pohledu cechacka, kterej vidi z Thajska khao san, kopipi a chiang mai, je to stezi pochopitelny, ale pobyt v rodine na par dni ti priblizi zvyky, mentalitu a obycejny život „domorodcu“ tisickrat vic, nez mesic po hotelich.
A vůbec, pozvani nekam je vždycky zalezitost dvou stran. Kdyby te pozvat nechteli, tak te proste nepozvou. Tak proc stále mluvite o zneuzivani pohostinnosti.
T.
no právě, že mám procestováno hodně a proto taky vím, jak se mnoho českých baťůžkářů v cizině chová. Jeden příklad za všechny- jeli jsme ve vlaku v Indii- vedle si sedli takový ty špinavý dredaři z Čech- tak jsme se k nim ani nehlásili – hned tam ulovili jednu Indku, největší kamarádi s ní… a když šla na záchod, tak se hned česky domlouvali, jak by to jen udělali, aby je pozvala domů a oni se mohli zadarmo někde vyspat…podobný situace jsem zažil x -krát. Přesně tohle nesnáším. Jak říká můj kámoš, co bydlí na Islandu ( také po několika zkušenostech)- “ když vidím stopaře, co má rejoyce kalhoty, zásadně nezastavuju“, sorry ale je to tak.
Ta poznámka o kalhotách je dobrá. Tyto jakoby záplatované kalhoty se čtverečkovým vzorem (které asi myslíš) jsem neviděl na nikom jiném než na Češích. Já bych to na sebe nevzal.
Jinak souhlasím s oběma stranami. Někde by odmítnutí pozvání bylo považováno za urážku a rozhodně by ochudilo cestovatele o poznání místních. I ve vyspělých zemích (spíše v těch méně zalidněných) někdy rádi stopaře pozvou na přespání domů. Nakonec o tom je i couchsurfing. Pokud ale lidi cestují s úmyslem takto přespávat neustále a snaží se někam vecpat, jde spíš o zneužívání, pokud třeba v rámci couchsurfingu nenabízí přespání u sebe. Asi je to ale lepší než jen ležet u TV nebo chlastat po večerech v hospodě.
Predpokladam, ze u indky stejne nepochodili…za pul roku se mi v indii nestalo, ze by me někdo nekam, byt náznakem, chtěl pozvat. Spis naopak.
A tak jasne jsou lidi, který dokážou zneuzit uplne vsechno. Ja teda tu debatu chapu spis jako reakci na puvodni clanek, kde je veta: Pokud vás někdo pozve na nocleh, nikterak se nežinýrujte – to, že u nás je pohostinnost Popelkou, rozhodně neplatí o většině Asie. A tak to proste je. Tady se snesla nesmyslna kritika s tim, ze ten kdo se necha nekym na něco pozvat, je automaticky branej jako vyzirka.
T.
co máš proti rejoice ?
jediná firma která dokáže na objednávku ušít oudoorové kalhoty v prodl. velikosti za slušnou cenu(ne nemyslím ty „záplatované“..)
Vsechno ma sve meze a zrejme kazdy je ma nastavene jinak… Nicmene spat v JV Asii pod sirakem mne prijde zoufaly. Jsme studenti a take se snazime na cestach zbytecne neutracet, avsak prumerna cena naseho ubytovani v Thajsku byla vzdy kolem 60 korun za os./noc. Ve svem okoli mam nekolik pratel, ktere takto pri spani pod sirakem okradli, nemluve o desti a o zazemi, kde si clovek muze nechat veci… No nevim, ale porad je mi sympatictejsi dobrodruh s batohem nez snob, ktery svou marnotratnosti akorat kazi mistni lidi
Chudaci kluci, po takovych komentarich bych uz asi dalsi clanek nepsal. Ale diky bohu ze to, ze ho napsali – me se libil.
Moc hezky, proc ne. Taky to tak delame. Zas je to jinej zazitek, prespat pod sirakem nekde v jinej prirode a slyset ty nocni ruchy. Nez hledat resort, ubytko vecne. Moc tomu fandim. Skoda ze tu nemaj kontakt, klidne bych jim osobne i napsal 🙂
Moje řeč, takhle jsem cestoval všude v Evropě, rozpočet pár eur na den. Co mi ale neštimuje, není problém s hmyzem při spaní pod širákem v Thajsku? Na Kubě jsem to zkoušel dvakrát a dvakrát jsem se nevyspal kvůli malým, ale zato extrémě štípavým mravencům, byli všude. Taktéž tam byl problém najít pozemek neohraničený ostnatým drátem.
PRODÁM Thajský průvodce Lonely Planet v češtině 2015. Nejaktuálnější vydání a překlad do češtiny rok 2015. Přehledný popis a nezbytný průvodce na cestu do Thajského ráje i s Bangkokem. 800 stran, výtisk obsahuje i mapy.Použitý s trochu ohnutými rohy, ale jinak zcela funkční.Původní cena 899Kč Nyní jen 450Kč. Byl mi hodně k užitku, tak ať slouží zas někomu jinému.Odběr Praha 9. Kdo má zájem pište.
Jestli je ten pruvodce jeste aktualne k prodeji tak bych mel zajem.
ja tede pocitam vsude na svete na den tak 100dolaru na bydleni a 50 dolaru na jidlo a pivo
Články v okolí
Tip měsíce: Etiopie
Mezi vlky a vrcholy: výprava do jedinečné přírody Bale Mountains
Cesta časem: Kmeny a tradice Údolí řeky Omo
Prořezané rty, skarifikace i deformování lebek. Význam tělesných modifikací u etiopských Mursiů
Knižní tipy
Olinalá: poklad na konci světa
SOUTĚŽ: Co je nového v JOTA, aneb cestování s knihou. UKONČENO
Nové články
Olinalá: poklad na konci světa
Neznámá Mauritánie
Vánoční trhy od Brém až po Berlín.. a mnohem dál
Vybavení na cesty
NEJLEPŠÍ TREKOVÉ BOTY A POHORY
Výběr testerů Světa outdooru
Darn Tough BEAR TOWN MICRO CREW
Turistická ponožka s neotřelým designem a doživotní zárukou, na každou štreku.