Jídla podávaná v severní Africe, na Blízkém východě i v Perském zálivu mají podobný základ a souhrnně je lze označit jako arabskou kuchyni, přestože existují místní speciality a odlišnosti. Vyznačuje se především množstvím zeleniny, která nechybí takřka v žádném receptu. Velmi oblíbené jsou salátové okurky, které se sklízejí ještě před úplným dozráním. Často se používá také lilek, rajčata, mrkev a další.
Maso se velmi často upravuje rožněním. Tak se dělá například známý kebab podávaný se zeleninovým salátem, buď na talíři anebo v arabském chlebu pita. Velmi oblíbeným masovým jídlem je kafta (válečky z mletého skopového a petrželové nati, které se napichují na jehly a opékají na rožni).
[cut]Arabské jídlo začíná bohatým předkrmem (mezze), který sestává z mnoha mističek s nejrůznějšími specialitami: humus (kaše z cizrny), kibbe (masové kuličky z mletého jehněčího, pšeničná zrna a cibule), tabbuleh (salát z kuskusu či pšeničných zrn s nakrájenými rajčaty, cibulí, mátou a petrželí), baba ganush (pomazánka z baklažánu – lilku), kussa mahshi (plněné cukíny), warak enab (plněné vinné listy), falafel (zeleninové karbanátky z cizrny). Jako pečivo nesmí na stole chybět již zmíněná pita (arabské chlebové placky).
K místním jídlům patří khuzi (plněné celé jehně na kořeněné rýži), které se podává zejména při tradičních beduínských slavnostech. Zvláště v SAE je oblíbený mašbus, pestré rizoto s kousky masa (nejčastěji jehněčí či kuřecí) či rybami a krevetami. Pokrm se ochucuje kořeněnou směsí baharat, kurkumou či šafránem. Dále pak harís (vařená kaše z pšenice a jehněčího), biryani (maso či ryba vařená s indickou kořeněnou rýží) či šurba addis (čočková polévka).[/cut]
Pestré a bohaté bývají i arabské snídaně. Třeba ful medames (lehce uvařená kaše z hnědých fazolí v tomatové omáčce s cibulí a vajíčkem, k tomu se podává jogurt a pita), nebo fatayer (pirožky naplněné sýrem a špenátem). K snídani se často servírují i olivy, čerstvá okurka a mrkev, ale také humus. Za místní ranní speciality se dají označit: balalít (jemná pasta z vajíček, cibule, skořice, cukru a oleje), mohalla (chlebová placka s medem a datlovým sirupem) a khamir (o něco tlustší chléb se stejnými ingrediencemi).
Arabské zákusky se vyznačují extrémní sladkostí, nejčastěji obsahují med a ořechy. Za ochutnání stojí Umm Ali, pečivo s rozinkami a ořechy. Jako zákusek se často podávají i sladké datle či ovoce.
Muslimové mají vepřové maso zapovězeno. A protože návštěvníci z Blízkého východu tvoří velkou část turistů, hotely tak často místo klasických mezinárodních vepřových párků servírují třeba klobásky z hovězího, či slaninu z telecího masa. V některých restauracích či obchodech je ovšem možné vepřové maso sehnat, jen bývá výrazně označeno v jídelním lístku či na obale, aby nedošlo k záměně.
Alkohol
Podle islámu znamená pro muslimy další tabu alkohol. Cizinci jej mohou dostat v hotelových restauracích a barech a také v některých golfových klubech. Za toto privilegium musíte ale počítat s vyššími cenami. Restaurace, které nejsou součástí hotelu, nesmějí alkoholické nápoje prodávat. Mezi sedmi emiráty jsou ale z tohoto obecného pravidla hned dvě výjimky. Na celém území emirátu Sharjah platí úplný zákaz prodeje alkoholu (tedy i v enklávách na Východním pobřeží), naopak v Ajmanu je možné dostat alkohol i ve specializovaných obchodech. Ajman a Fujairah jako jediné dva emiráty umožňují prodej alkoholu místním občanům.
Stravování
Nejlepším způsobem stravování je zajistit si ubytování i snídani. Den pak vyřešit nákupem v supermarketu a nebo jídlem v některém z bezpočtu fast food stravoven. V Emirátech pracují snad všechny národnosti světa, setkáte se tu proto s nabídkou kuchyně indické, asijské, ale i evropské a to hlavně v nabídkách English Breakfast.
Chcete-li utratit majlant, zajděte do restaurace některého z hotelů v oblasti Marina v Dubaji.
