Po palestinských územích bývá doprava mnohdy náročná i nepřehledná, na silnicích je možné se setkat s izraelskou armádou, či palestinskou policií, což může cestování nepříjemně prodloužit a je vždy dobré si na něj vyšetřit dostatek času. Na druhou stranu díky množství taxíků a nazveme to jakýmsi druhem soukromé osobní dopravy, není nikdy problém se na dané místo dostat, většinou je to jenom otázka času a peněz.
Izraelské autobusy – Mezi izraelskými osadami na západním břehu Jordánu jezdí klasické izraelské autobusy, které například vyjíždějí z Jeruzalémského hlavního nádraží, s nimi je možné se dostat celkem snadno do srdce Palestiny a poté pokračovat už palestinskými dopravními prostředky. Například cesta z Jeruzaléma do Hebronu je izraelským autobusem mnohem jednodušší a rychlejší, než přechod checkpointu v Betlémě a poté shánění taxíka či šerutu do Hebronu. Další výhodou je, že tyto autobusy neprojíždějí klasickými checkpointy, ale přechody, kde se obvykle ani nezdrží a v klidu mohou pokračovat ven či dovnitř území. Je to také dobré místo k setkání s místními osadníky.
Palestinské autobusy – Tyto spoje jezdí převážně mez velkými městy, například mezi Východním Jeruzalémem a Ramlláhem, poté dále na sever do Nábulusu, či Džanín atd. Jedná se buď o klasické velké autobusy a nebo jejich poloviční bratry. Cena je zde oficiálně dána a dokládána jízdenkou, což se v ostatních druzích palestinské dopravy nestává.
Šeruty / Servsi / Taxíky – Jsou to vlastně tři názvy pro prakticky stejný způsob dopravy. Jedná se o malé mikrobusy či auta, někdy označená jako taxi či servis, jindy nikoliv. Křižují všechna palestinská města i vesnice a nabírají lidi takzvaně na znamení. Většinou mají i své stanoviště odkud odjíždějí a kde se zdržují tak dlouho, dokud se nenaplní a nebo je nevytlačí jiní řidiči jedoucí stejným směrem. Ptát se po jejich stanoviště může být matoucí, jelikož ty jedoucí do různých měst, mohou stát na rozdílných místech. Je dobré se proto přímo ptát na cíl vaší cesty.
Stopem – Pokud už není po ruce ani jeden z výše popsaných způsobů dopravy (což se stává opravdu málokdy), stačí si stoupnout ke kraji silnice a čekat až někdo pojede. Většinou se během chvíli objeví auto jedoucí požadovaným směrem, ale počítejte s tím, že to nebude zadarmo, za spolujízdu se normálně platí. Je proto praktické cenu znát, domluvit se na ní dopředu a nebo prostě dát stejně jako všichni ostatní. Při tomto způsobu dopravy je užitečné umět alespoň základy arabštiny, arabská jména daných lokalit a nebo si je alespoň nechat napsat na kousek papíru.
Pěšky – Ne všechna místa jsou od sebe natolik vzdálené, aby se k nim nedalo dojít pěšky. Tak se dá třeba z Jeruzaléma do Betléma dojít v klidu po svých. Připravte se ale na velké množství otázek, troubících automobilů a spousty lidí, kteří Vás budou chtít svézt, kroutit nevěřícně hlavami a nebo něco prodat.
Půjčené automobily – Půjčit automobil je možné v Izraeli, ale musím se přiznat, že v Palestině jsem auto půjčovnu nikdy neviděl, což však neznamená, že tam není. V případě, že by se Vám ji podařilo najít, základní informace bude tvořit to, kam s tímto autem můžete jet a kam Vás izraelská armáda pustí. Druhou možností je si půjčit auto v Izraeli, ale to sebou nese mnohem větší nepříjemnosti. Prvním z nich je pojištění, v každé půjčovně budete upozornění, že na palestinských územích Vám neplatí a v případě problémů, nikdo nepřijede pomoci. Problém druhý spočívá trochu s problémem prvním. Musíte si uvědomit, že auto z půjčovny bude mít izraelskou značku a to v místech jako je například Jericho a nebo Ramallách může vyvolat spršku kamenů, což při neexistenci pojištění není nic příjemného. V tomto případě doporučuji červenobílý šátek tzv. Palestinu (arb. kufia) na palební desku a modlit se, aby pomohla. Poslední velký problém spočívá v armádě, kdy Vás Izraelci a nebo Palestinci nemusí vpustit na dané území rámci ochrany „vaší vlastní bezpečnosti“.
(Pokud by jste se dostali do Gazy, tak budete odkázání především na místní taxi a nebo soukromou dopravu mnoha otlučených aut, které se prohánění po ulicích a hledají zákazníky)
Pár poznámek a rad:
Jízdní řády jsem nikde neviděl, a ani mi o nich nikdy nic neříkal, všechno prostě jezdí a nebo nejezdí, ale například taxíky pendlují pořád a proto není nutné se bát, že by člověk někde ztvrdnul a nemohl se dostat na místo, kam potřebuje. Většinou je to pouze otázka peněz. Za rozumnou cenu se dá „vyhandlovat“ i celé taxi nebo šerut na den či na okružní jízdu po některých památkách. Tito taxíkáři mluví většinou i anglicky a jsou schopní průvodci. Je do dobrý způsob dopravy, když je Vás více, zjistíte si cenu předem u některého známého a nemáte příliš času na objevování tajů místního dopravního systému. Nebojte se smlouvat a nebo přímo odejít od automobilu, vždy najdete někoho kdo Vás sveze. Vždy si cenu domluvte předem, ušetříte se řady nepříjemných výstupů a to platí u všech druhů dopravy v Palestině, kde nedostanete lístek.
Někteří taxikáři nesmí přejíždět mezi Izraelem a Palestinou a tak je dobré se vždy domluvit, aby na checkpointu čekal někdo, kdo Vás doveze do nebližšího města. Taxikáři většinou někoho na druhé straně znají a tak to není problém. Zvláště si na to dávejte pozor v noci, kdy nejezdí pravidelná doprava.
Ve velkých městech bývá mnohdy několik autobusových nádraží a proto je někdy složité trefit to správné. Je zbytečné snažit se získat obecné informace o zastávce autobusu a nebo šerutu, ale vždy je lepší se ptát přímo na místo kam chcete jet. Také si dávejte pozor na místní, pro mnohé je doprava jediným způsobem výdělku a tak se může lehce stát, že se Vás pokusí přesvědčit o tom, že žádná zastávka není, nic nejede, vy si musíte vzít taxi a nebo Vás svezou oni. Vždy se zkuste zeptat více lidí, nejlépe je mít nějakého známého, který Vás na zastávku přímo vezme, nebo najde taxíka a domluví cenu.
Bezpečnost nepatří na palestinských územích k věcem, které by bylo vhodné podceňovat. Proto je dobré si uvědomit a neustále mít na mysli, kde se nalézáte. Jedná se především o možnost únosu, i když v poslední době nikoliv tak častý a poté i možná záměna s izraelskými osadníky. Pro většinu Palestinců jsou právě oni nepřátelé číslo jedna a může se tak lehce stát, zvláště pokud Vás uvidí někde poblíž osady, že si Vás s nimi spletou a pak už nastanou problémy. Může se jednat o slovní napadení, kameny, ale i o útok a nebo únos. Je dobré se vždy, tedy alespoň v Palestině, co nejvíce distancovat od Izraele a USA. Mně osobně v tom pomáhala kufia, šátek omotaný kolem krku a nebo pověšený na batohu. Toto není dobré podceňovat, nálada v Palestině se rychle mění, stačí nějaký nepředložený čin, či proslov politika, vášně vzplanou a Palestina je na nohou. V takové chvíli je opravdu důležité, dát jasně najevo kdo a odkud jste. I proto se snažte vždy dozvědět více o místě kam jedete a to nejenom z historického, ale i politického hlediska a sledujte média.
Vřele doporučuji se naučit arabská jména měst a vesnic, kam jedete. Hlavně si je neplést s hebrejskými. Řidiči autobusů, šerutů i taxíků v Ramalláhu mají často smysl pro humor, nebo jsou pouze v arabské patriotické náladě a tak na otázku: „Jedete do Jeruzaléma?“ Odpovídají: „Nikoliv, já jedu do Al-Kudsu (arb. Jeruzalém).“ Věřte mi, že jsem viděl několik turistů, kteří z autobusu zmateně odešli a motali se po nástupišti, než jim někdo vtip vysvětlil a poslal je zpět.
Malá perlička na závěr, většina žlutých taxíků prohánějících se po Palestině tvoří vozy Škoda Octavia.
