Název Palestina odkazuje na indoevropský Pelištejský národ, který sídlil v jihozápadní části biblického Kenaánu. Patrně jako součást tzv. mořských národů sem přitáhl v 13. století př. Kr. z Balkánského poloostrova a usadil se zde. Pelištejci s sebou přinesli mimo jiné znalost zpracování železa, díky čemuž po dlouhou dobu v oblasti dominovali. Od jejich příchodu se datuje začátek doby železné v Kenaánu. V této době termín Pelišah -Palestina náleží v přesném slova smyslu jen pelištejskému pětiměstí, zatímco širší oblast se nazývá Kenaán. Jako Palestinu označuje celou „jižní Sýrii“ (tj. dnešní Izrael, Palestinu, Libanon, příp. Jordánsko) poprvé Hérodotos, aby se vyhul jiným, dvojznačným termínům.Oficiálně se latinský termín Palestina začal používat po potlačení druhého židovského protiřímského povstání v roce 135. Tento termín nahradil dřívější název Judea, aby se vymazala i ve jménu jakákoli vzpomínka na židovský národ, který během necelého jednoho století proti Římu dvakrát povstal. Od té doby se užívá často jako zeměpisné označení území mezi Libanonem a Egyptem, i když po původním indoevropském pelištejském obyvatelstvu nezůstalo ani stopy.
Od 12. století př. Kr. na území Palestiny (v obecném zeměpisném smyslu) sídlily především izraelské kmeny, které vytvořily Izraelské a Judské království, dále již zmínění Pelištejci, Aramejské království či Moab, Amon a Edom. Střídavě se území dostávalo do vlivu velkých mocností Asýrie, Babylonie, Makedonie a Egypta. Nakonec se země po krátkém období samostatného židovského státu pod vládou Hasmonejců dostala do moci Říma a později se stala římskou provincií Judea. Přesto různé části území byly spravovány různými králi, etnarchy či jinými pověřenými osobami. Po rozpadu Římské říše se Palestina stala součástí různých říší, až v roce 636 vstoupili do Jeruzaléma muslimové a palestinské území se dostalo pod vliv islámu. Během 11. a 12. století sem vedlo několik křížových výprav, křesťané dobyli Jeruzalém a vyhlásili zde Jeruzalémské království, z této doby také pocházejí všechny izraelské historické hrady stavěné v evropském stylu. V 16. století Palestina připadla Osmanské říši a jako její součást setrvala až do jejího pádu na konci 1. světové války. Po porážce osmanského Turecka byla Palestina britským protektorátem, kam se za příslibu návratu do vlasti začali stěhovat Židé z celé Evropy.
Od 30. let minulého století začaly sílit požadavky Židů na vlastní stát, a kolem poloviny 40. let probíhaly série teroristických útoků proti britské správě. V květnu roku 1948 byl vyhlášen rozhodnutím Rady OSN stát Izrael a měl být vyhlášen i palestinský stát, jenže na arabské části palestinského území se nezformovala jasná politická reprezentace. Hned poté, co Izrael vyhlásil nezávislost přibližně 1 000 libanonských, 6 000 syrských, 4 500 iráckých, 5 500 egyptských, 6 000 – 9 000 jordánských a neznámý počet saúdskoarabských a jemenských jednotek na něj zaútočily. Současné hranice mezi Izraelem a Palestinou, tzn. Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy, jsou na linii příměří (tzv. zelená linie) z roku 1949.
Nezávislá Palestina je formálně od roku 1989, kdy se území Předjordánska formálně zřeklo Jordánsko. Na začátku 90. let zde probíhal mírový proces, při kterém byla pod vedením Izraele a Jásira Arafata vytvářena palestinská státní správa, ale protože včas nevznikla palestinská policie, nikdo nezabránil intifádě z roku 1999, kdy zaútočili palestinští teroristé na objekty a obyvatele v Izraeli. Izraelská armáda poté obsadila významná města a mírový proces fakticky skončil. Po smrti Jásira Arafata v roce 2004 byl zvolen prezidentem palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, který usiluje o obnovení mírového procesu, přesto však není schopen omezit vliv teroristických organizací, jako např. Hamas nebo Fatah. Velkou slávou, ale zároveň i odpovědností pro Palestince bylo stažení izraelské armády a zrušení izraelských osad z Pásma Gazy.
Palestina je dnes název pro Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy o rozloze asi 6 600 km² a 3 mil. obyvatel. Oficiálně tato území spravuje Palestinská samospráva, jejímž předsedou je od roku 2005 Mahmúd Abbás. (1989-2004 Jásir Arafat). Území je částečně pod kontrolou hnutí Hamas a Fatah, které jsou obviňovány z toho, že jsou ve své podstatě teroristické, a které po zřízení moderní státní správy budou muset upustit od násilí a stát se regulérními politickými stranami, vedle Organizace pro Osvobození Palestiny, jež je dnes hlavní reprezentativní a výkonnou silou samosprávného území. Obyvatelé jsou většinou muslimové ale existuje tu i početná křesťanská menšina.
Hlavním problémem současnosti jsou teroristé, ale také extrémní chudoba obyvatelstva. Navíc se na území palestinské samosprávy nacházejí mnohaleté uprchlické tábory (Tulkarm a Džanín), izraelské osady, kde žije 1 000 000 Izraelců, a bezpečnostní zeď, která okusuje palestinské území ještě více, navíc spojuje osady přímo s Izraelem. Palestinci říkají, že izraelské osady a zeď jsou nelegální. V červnu 2005 mezinárodní soud v Haagu rozhodl, že zeď porušuje mezinárodní právo, protože nestojí na izraelském území. Podle mezinárodního práva je rovněž zakázáno usidlovat obyvatelstvo okupujícího státu na okupovaném území. Izrael říká, že osady neporušují Ženevskou konvenci, protože jejich obyvatelé se tam přestěhovali dobrovolně. Izrael také říká, že zeď je nezbytná pro zabránění teroristickým útokům.
