Zemětřesení v Nepálu (I. část): zvrácený ráj v Langtang Himal

Pokračování Great Himalayan Trail

Spojení Praha – Kathmandu za parádní cenovku, která snad ještě nebyla. Něco přes dva týdny dovolené k dispozici. Na rozhodování není příliš mnoho času. Parťáka tak rychle neseženu. Dobře, jedu! Kam? Prst na mapě Nepálu klouže mezi oblastmi Manaslu, Ganesh Himal, Langtang Himal a Lapchi Kang.

Prohlédněte si další fotografie k článku…

Pokračování Great Himalayan Trail. Volím Langtang, dobrá dostupnost od Kathmandu, dostatek ubytovacích možností v oblasti. Nic zásadního neplánuji. Rád bych na nějaké pohodové kopce na konci údolí Langtang a přechod do oblasti Helambu přes sedlo Ganja La.

V agentuře Himalayan Guides si vyzvednu všechny nutná potvrzení, neplatím nic za servis. S majiteli a zaměstnanci se znám od roku 2004. Na trhu to byla malá bezvýznamná agentura zajišťující servis na treky a horolezecké expedice, dnes jsou nejspíše jednička na trhu (včetně expedic na Everest), disponující rovněž dvěmi helikoptérami, které jim umožňují velmi rychle v případě nutnosti zajistit záchranu svých klientů. Nejen svých. Na jejich servis a služby je absolutní spolehnutí, což je v Himálaji a v Nepálu obecně absolutně zásadní.

Jeden jediný den

Obyčejně jsem po příletu další den zamířil hned do hor, ale teď mi kamarádi z HG poradili, nebo spíše přemluvili, k jednomu dni odpočinku v KTM na víc. Ani jsem nebyl proti. Jeden jediný den. Pokud bych byl v oblasti o den dříve, nacházel bych se v hloubi údolí Langtang…

Strašidelná cesta busem do Shyapru

Strašidelná cesta busem do Shyapru. Zažil jsem už děsivější cesty v Nepálu, převrácené autobusy. Nezpevněný úsek cesty před Dunche, zničený sesuvem půdy vysoko nad údolím řeky Trisuli, je jedním z míst, kterému je vhodnější se vyhnout. Autobus je přetížen, cestující se zavazadly všeho druhu jsou namačkání uvnitř jako sardinky, další visí v jediných dveřích a na střeše, do toho kakofonie zvuků skučícího autobusu zdolávajícího terénní úseky cesty.

Příjezd do Shyapru po takřka devíti hodinách je pro mne vysvobozením a z autobusu vystoupím podobně, jako když vyskládáte pečlivě složený nábytek z IKEA krabic. Pokud se tady nechci vracet, musím přes Ganja La nebo alespoň přes Laurebina La. Mám zprávy, že všude nahoře je na druhou polovinu dubna nezvykle hodně sněhu.

Jedno z těch sakra dobrých rozhodnutí

Z výchozí vesnice Shyapru do údolí Langtang, nejsem nijak nadšený. Zaprášená řada budov kolem cesty posazená hluboko v údolí řeky Bhote Kosi. Den se pomalu chýlí ke konci, ale raději a věrný tradici ukrojím prvních pár kilometrů nebo spíše hodin chůze tohoto treku. V životě děláme mnoho rozhodnutí, která mají následně různé následky.

Vydat se na trek stezkou posazenou nad údolím Langtang a nikoliv běžně používanou stezkou těsně nad řekou Langtang Khola přes vesnici Bamboo, bylo jedno z těch sakra dobrých. To jsem v tu dobu ještě však nemohl tušit. Viděl jsem za tím především atraktivnější variantu treku s menším množstvím turistů.

Sliboval jsem si, jak budu mít lehký batoh. Nikoliv! Sbalil jsem docela dost jídla, vaření, cepín, mačky, dokonce i bivakovací pytel a trochu více vybavenou lékárničku včetně chirurgických nástrojů. Tu jsem pro někoho možná překvapivě na posledních letech výrazně ořezal. Neměl jsem s sebou satelitní telefon ani solární panel. Jen nepálskou SIMku, část oblasti je pokrytá signálem. Langtang je třetí nejnavštěvovanější oblast v Nepálu.

První noc ve vesnici Benjang

Strmý výstup ze Shyapru 1.503 m do vesnice Benjang 2.300 m (na mapě rovněž s označením Bhanjyangaon, umístění vesnice však neodpovídá) pod zamračenou oblohou jsem na úvod snadno zvládl. V malé vesničce jsem byl jediný turista. Původně jsem měl namířeno do vesnice Khangjing, ta je posazená více nalevo, ale v jednom místě jsem špatně odbočil.

Jen jediná lodge zde byla v provozu. Po dotazu na ceny za jídlo, majitelka okamžitě a pro mne trochu nečekaně vytáhla menu. Dost jsem zkoprněl, když jsem viděl ty cenovky v první vesnici na treku. Dobře. Smlouvání bylo nečekaně lehké a ceny jsem srazil na třetinu nebo polovinu. Nějaké slovní obraty umím v Nepálštině, aby smlouvání nabralo na dramatičnosti. Moc příjemné místo.

Nejširší nabídku průvodců a map Nepálu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Sobota 25. dubna 2015, jeden z mnoha dnů v Himálaji

Sobota 25. dubna 2015. Dnes to nemám do místa zvaného Lama Hotel v údolí Langtang nikterak daleko. Trochu jsem se obával předpovědi počasí na Meteoblue.com (ta se potvrdila…), přesto jsem s plným břichem vyrazil na další cestu z Benjangu okolo 10 hodiny. Bylo mi porazeno, ať se nenechám zlákat některou z bočních cestiček od krav a stoupám stále nahoru, až narazím na větší stezku z Khangjimu.

Přesto jsem se jednou „kraví stezkou“ doprava nechal zlákat. Vypadala nadějně, ale dovedla mne tak akorát opravdu jen ke kravám. Byl jsem klidný. Času jsem měl dost, den je dlouhý a snažil jsem se pečlivě zapamatovat, kudy jsem šel (to není špatné, abyste neodbočili pro změnu na jednu z dalších „kravích stezek“…). Tentokrát jsem už trefil ten správný chodník.

Borovicový les vystřídaly listnaté stromy a větší množství rododendronů, které už povětšinou odkvetly. Obloha i dnes byla zamračená. Bylo poměrně teplo a pod tíhou batohu jsem se lehce potil. Stezka ubrala na sklonu a začala traverzovat svah hřebene Pansang Lekh. Potkal jsem první turisty v mém směru i v opačném. Naproti přes údolí, na bočním hřebeni, byla neuvěřitelně posazená vesnice Thulo Syabru. Jeden z pohledů na nekonečná hluboká himálajská údolí. Jeden z mnoha dnů v Himálaji. Zastavil jsem se, pořádně napil a pokračoval dále.

Jeden cizinec mířící dolů, od pohledu Ind, se dal se mnou do rozhovoru. Jakmile zjistil, že jsem z České republiky, vybuchnul na mne jméno Josefa Rakoncaje, přeci ten, co byl jako první 2x na vrcholu K2! Jasně! Představil se pod přezdívkou Sri, T. Sridharan z Indického horolezeckého svazu, s Jožkou Rakoncajem a dalšími Čechy byl jako styčný důstojník pod Nanda Devi. Hned vychrlil několik českých slov, publikovatelných i nepublikovatelných a pár bodrých historek, jak ho jako Inda trápili hovězím a brambory, protože nic jiného už prostě nebylo. Vyměnili jsme si na sebe kontakty, slíbil jsem, že vyřídím pozdravy, společné foto, rozloučení a každý z nás udělal několik málo kroků ve svém směru.

Celý ten kopec, ta hora, po které jsem kráčel, se začala kymácet. „Thomas, that´s earthquake! Lie down!“

V tom momentě se celý ten kopec, ta hora, po které jsem kráčel, začala kymácet. Byl problém se udržet na nohou. Nechápal jsem, o co tady jde. Překvapení? Každopádně! Něco takového jsem ještě v životě nezažil. Koukal jsem na Sriho několik prvních vteřin, kdy jsem balancoval na nohou, až na mne vykřikl: „Thomas, that´s earthquake! Lie down!“ V tom momentu jsem pochopil, že jsem v situaci, kterou jsem ještě nikdy nezažil.

Žádný takový pocit jsem si nemohl z minulosti vybavit. Ležel jsem kousek od Sriho, kopec se dále třepal. Jak dlouho to vše trvalo? Nevím. 15, 30 vteřin? Více? Netuším. Naproti přes údolí začaly padat první ohromné sesuvy půdy, nějaké pod námi, o čemž svědčil oblak prachu, který se vyvalil nahoru. Všude okolo ohromný rachot padajícího kamení a pukajících skal. Pak to na nějakou dobu ustalo. Kameny rachotily dále. Stále jsme leželi na stezce. Kolem nás se prohnalo stádo koz a krav.

V ten moment jsem nikterak netušil, jaké následky zemětřesení mělo

Zvedli jsme se, opětovně se rozloučili a vydali se každý opačným směrem. Dodnes nevím, zda bylo mým záměrem pokračovat dále do Sherpagaonu 2.563 m nebo se jen podívat po páru, který nás při rozhovoru předešel. Každopádně jsem měl obavy pokračovat dále. V ten moment jsem nikterak netušil, jaké následky zemětřesení mělo. Popošel jsem jen pár desítek metrů po chodníku roztrhaným od zemětřesení, pod keři jsem našel choulící se dotyčný pár.

Mladá Američanka byla absolutně vyděšená, její manžel také moc netušil, v jaké šlamastice se všichni nacházíme. Byly jen kousek od travnatého svazu, po kterém se jako velké kulečníkové koule kutálely ďábelskou rychlostí balvany a kamení z hřebene nad ním. Tam nebylo žádného úkrytu. Následovaly další otřesy, které nás opětovně přibyly k zemi. Kopec se kymácel o něco méně, burácení padajícího kamení a sesuvů půdy naopak ještě zintenzívnělo. Dlouhé minuty ubíhaly. Co dále? Kam dále? Vzápětí došel ještě nepálský průvodce s dvěma turisty, společně jsme se podívali na sebe, na rozervaný chodník plný trhlin a zaveleli k ústupu.

Společně jsme došli nad vesnici Khangjing, k velkému stavení Surka lodge, kde se nás sešel první hlouček překvapených a vyděšených místních a turistů. Okolí Surka lodgi bylo pro nás na několik dní novým domovem, kde jsme čekali na informace, nějaké zprávy, prožívali společně další otřesy a mnohé příběhy a v neposlední řadě čekali na záchranu z oblasti postižené silným zemětřesením. Trek v Himálaji ve skupině Langtang nabyl jiného, nečekaného rozměru. Zvrácený ráj.

Příbuzní a rodiny doma trnuly hrůzou

V Surka lodgi se nás setkalo několik cizinců a místních. Velká budova zůstala stát, část boční zdi se zřítila a ve zdi se udělala výrazná prasklina. Všichni jsme už věděli, že nás potkalo zemětřesení. Nikdo však netušil, jak enormní následky zemětřesení mělo. Přítomný Japonec konstatoval, že šlo o poměrně silné zemětřesení. Okamžitě mne napadlo ihned kontaktovat příbuzné, protože to bude ve zprávách a oni o nás budou mít strach. Elektrika vypadla, mobilní signál taky, jeden operátor fungoval částečně.

Napsali jsme domů textové zprávy, ale jak jsme se dozvěděli později, velká část z nich vůbec nedošla. Příbuzní a rodiny doma trnuly hrůzou, ambasádám nastaly perné hodiny. Podařilo se mi dovolat šéfovi Himalayan Guides Iswari Paudelovi, že zde proběhlo zemětřesení a my tady jsme v pořádku. První informace o hrůze v Kathmandu, Bhaktapuru, v oblasti Everestu, v okolí Gorkhy. První informace o mrtvých, jejichž číslo narůstalo.

Informací jsme měli k dispozici málo

Informací jsme měli k dispozici málo, nebo nebyly jednoznačné. Místní se snažili dovolat svým příbuzným, zda jsou v pořádku. Přicházely nové zprávy o dalších mrtvých, o zničených vesnicích. Informace o následujících 72 hodinách nových otřesech. Jak silných? Kdy by měli přijít? Mobilní telefony se zakrátko vybily. Solární panel jsme tady neměli žádný. Místní plakali. Nikdo z nich se zemětřesením ještě nesetkal.

První noc pod igelitovým přístřeškem. Nikoho nenapadlo spát v domech. Ta pravá bouřka v Himálaji s pořádným deštěm. Noc provázely další otřesy, děsivé zvuky sesuvů půdy v okolí. Naše místo se jevilo jako poměrně bezpečné. Velká nálevka krytá lesem, zalesněné hřebeny daleko. Zemětřesení mne zastihlo v relativně bezpečném místě, při pohledu na okolní vesnice usazené ve strmých svazích, na které začaly padat sesuvy půdy a kamení.

Zprávy o rozměru katastrofy a zároveň chaosu v Nepálu

První ráno se potkáváme s dalšími turisty, které zemětřesení zachytilo ve vesnici Khangjing. Nikomu se zázrakem nic nestalo, přestože mnozí vyspávali po náročné pohřební puji až do poledních hodin. Vesnice je zničená, domy zbořené. K dispozici mají solární panely, přes které dobíjíme fungující telefony. Všem je jasné, že se odsud jen tak rychle nedostaneme.

Dostáváme další zprávy o rozměru katastrofy a zároveň chaosu v Nepálu. Do Kathmandu není důvod spěchat. Ani není jak. Silnice je zničená a přesun po zemi by byl strašně nebezpečný. Později dostáváme nějaké informace, že se někdo i zřítil do údolí. My tady jsme v pořádku, nejsme zraněni, máme jídlo, vodu, musíme jen trpělivě čekat.

Vymazání vesnice Langtang mohutnou lavinou sněhu a kamení

Vidíme vrtulníky mířící do údolí Langtang. Práci jim znatelně komplikuje počasí a hustá oblačnost. Opakovaně prší, nahoře sněží. Přicházejí další turisté a místní, kteří nám líčí své dramatické příběhy a mnohdy boj o holý život. Někteří zranění, pohmožděniny od padajícího kamení, nějaké rány na hlavě či bradě ihned ošetřím.

V centru informací stojí smutná zpráva o vymazání vesnice Langtang mohutnou lavinou sněhu a kamení, která spadla ze svahu hory Langtang Lirung 7.227 m a vesnici kompletně zavalila. Mrtvých tam jsou prý desítky nebo stovky. Vybavím si neštěstí, které postihlo české horolezce před mnoha lety v Peru. Rovněž velké zemětřesení a ohromná lavina, která je pohřbila.

Slyšíme příběhy o rvačkách a násilí o místa v helikoptérách, slyšíme ještě smutnější příběhy o rabování a vykrádání zničených lodgií místními i turisty. Nedokážu si představit, jak to tam nahoře v údolí Langtang vypadá. Do údolí spadlo množství ohromných sesuvů půdy, stezka kolem říčky Langtang Khola je neprůchodná, mnohé místa jsou zcela odřízlé a záchrana je možná pouze ze vzduchu.

Pokračování příběhu z okolí Surka lodgi v článku Zemětřesení v Nepálu, čekání na záchranu.