Cestopisy a reportáže

Představte si, že máte zodpovědnost za 8 lidí, v ledvince přes sto tisíc korun a před sebou 17 dní v Barmě, kde nefungují bankomaty. Sáhnete do ledvinky a peníze nikde!

Bagan, balancující pagoda na Kyaiktiyo, okolí Hpa-An, Yangoon a zlaté pagody. To všechno jsou doporučení hodná místa v Barmě.

Barma se v poslední době stala mezi cestovateli velmi oblíbenou destinací a naše šéfredaktorka Katka Smolová si na ni také už dlouho „brousila zuby“. Na přelomu ledna a února se jí konečně naskytl dostatek času, aby se do téhle výjimečné země jihovýchodní Asie podívala. Hned po návratu odpověděla na pět rychlých otázek, které dokonale vystihují její dojmy.

„Je období sucha. Prašná cesta se klikatí skrz pole ozdobené žlutým strništěm a dřevěný mostek se klene do výšky přes úzký potok. Po mostě jede chlapec. Malý chlapec na velkém kole. Je tak malý a kolo tak velké, že nedosáhne na šlapky. Přesto ale jede a vypadá, že je to pro něj snadné. Šlápne vždycky, když se jedna šlapka dostane nahoru, a pak zase druhou nohou… Pohled na něj připomíná doby dávno zapomenuté. Krásný a skutečný svět,“ vypráví průvodkyně Kateřina Krejčová.

Po delším letu s přestupem v Dubaji a Bangkoku přistáváme v Mandalay. Hned po příjezdu z letiště do města rozbalujeme a skládáme naše kola a vydáváme se na prohlídku města.

Po projetí východoasijských zemí zamířila naše výprava do Barmy. O cestování přes Barmu vlastními stroji je toho na internetu mnoho. Všichni píší o výletu za velké peníze, který je určitě zajímavý. Téměř nikde ale není popsané, jestli to jde bez cestovky a jak to celé vlastně opravdu funguje.

Když se potká mohutný monzun, cyklon a majestátním barmským veletokem, nelze čekat nic dobrého. Řeka Irrawady (český přepis je někdy uváděn jako Iravadi) a její přítoky, spolu z nebe padající vodou zaplavily Barmu a rozsévají zkázu.

Držel jsem v ruce mačetu a pochopil, že lze jedním mávnutím odetnout ruku. A nebyla to žádná zakázková výroba v ceně tisíců korun, ale kus na dvorku kovaného železa za pět dolarů.