Doprava do Myanmy
Letecky: Nejsnadnější způsob cesty do Myanmy je letecky. V zemi jsou tři mezinárodní letiště – Yangon, Nay Pyi Taw a Mandalaj, nejvíc mezinárodních letů směřuje do Yangonu, rostoucí počet také do Mandalaje.
Po zemi: V roce 2013 byly pro mezinárodní turisty otevřeny čtyři hraniční přechody s Thajskem – Mae Sot / Myawaddy, Mae Sai / Tachileik, Phunaron / Htee Kee, Ranong / Kawthaung.
Cesta z těchto přechodů dál do vnitrozemí Myanmy není v současnosti příliš praktická, silnice jsou ve velmi špatném stavu a v mnoha oblastech pro cizince stále platí cestovní omezení (je vyžadováno najmout si za vysoký poplatek místního průvodce). V blízkosti hraničních přechodů jsou však na myanmské straně letiště, ze kterých je možné cestovat dále do země.
K překročení hraničního přechodu Muse / Ruili do Číny a Moreh / Tamu z Indie je v současnosti (prosinec 2014) stále vyžadováno povolení (včetně průvodce zajištěného místní cestovní agenturou).
Mezi Myanmou a Laosem a Bangladéšem není pro turisty otevřený žádný oficiální hraniční přechod.
Cestování po Myanmě: Pro turisty je v současnosti otevřená a přístupná téměř většina země, do mnoha oblastí je však přístup omezen a je vyžadováno povolení (jež je třeba zajistit u místní cestovní agentury a bývá relativně drahé), další oblasti jsou stále zcela nepřístupné.
Zakázané oblasti: V současnosti jsou turistům nepřístupné mnohé oblasti států Šan, Kačjin a Čjin a také Kajah a Kajin. Hlavním důvodem je válka, kterou vláda stále vede proti etnických skupinám (Kačjin, Kajah, Kajin), aktivita povstaleckých skupin (Šan) a aktivity skupin zabývajících se výrobou a pašováním narkotik. Vstup do těchto oblastí může být velmi nebezpečný, mnohé z nich jsou zaminované nebo v nich dochází k bojům.
Doprava v Myanmě
Od roku 2012 se infrastruktura v zemi neustále zkvalitňuje, stávající sinice byly opraveny a bylo postaveno mnoho nových silnic a rychlostních komunikací. Většina těchto silnic je však velmi nekvalitních a stále je nezbytné počítat s tím, že průměrná rychlost je velmi malá.
Je nezbytné mít na paměti také vysokou nehodovost, rychlostní silnici Yangon – Nay Pyi Taw – Mandalaj se přezdívá „silnice smrti“.
Po celé zemi jezdí autobusy, na delších trasách jsou pohodlné a často jezdí přes noc, dopravu mezi malými městy zajišťují staré, nekvalitní autobusy, které jsou ale skvělým způsobem k poznání skutečného života.
Pro cizince bylo zpřístupněno mnoho železničních tratí a doprava místním vlakem je nezapomenutelný zážitek.
V Myanmě funguje několik místních leteckých společností, jež zajišťují letecké spojení prakticky po celé zemi, průběžně se objevují nové letecké společnosti.
Vlastní doprava – zajímavý způsob cestování po zemi představuje kolo, ať již na velké vzdálenosti (pro delší cesty je téměř nezbytné si přivézt kolo vlastní) či na kratší vyjížďky v okolí turistických míst (kola je možné si bez problémů pronajmout na mnoha místech).
V mnoha turistických oblastech jsou turistům pronajímány malé motocykly a skútry a mnoho turistů je využívá. Je však dobré mít na paměti, že cizinci nesmějí bez oprávnění motorová vozidla v Myanmě řídit; přestože proti nim polici zatím nezasahuje, nelze to vyloučit. Je třeba také mít na paměti, že doprava je v zemi značně chaotická.
Oblíbeným dopravním prostředkem u turistů je také loď, zejména úsek mezi Mandalají a Baganem, pokud máte dostatek času, je zajímavá trasa Myitkyina-Bhamo-Katha-Mandalaj.
Do Mrauk U většina turistů kvůli špatnému stavu silnice také cestuje lodí (ze Sittwe).
Velmi malebná je trasa mezi městy Hpa An a Mawlamyine, na této trase již však nejezdí státní linka, je ale možné se svézt turistickou lodí.
Varování: Při přecházení a jízdě na kole či na motocyklu mějte neustále na paměti, že v zemi platí pravidlo silnějšího a na chodce a cyklisty bývá brán minimální zřetel.
S aktualizací online průvodce Barmou nám pomohl průvodce, překladatel a fotograf Jan Styblík.
