Vládnoucí laoská lidová revoluční strana vznikla podle vzoru vietnamské komunistické strany, zajímavé však je, že v ústavě země z roku 1990 není žádná zmínka o socialismu ve vztahu k hospodářství, zato se pomalu formuje soukromý obchod a přicházejí zahraniční investice, zejména z Thajska a Číny.
Laos se považuje za jednu z nejméně rozvinutých a nejzáhadnějších zemí v Asii. Je to stát vnitrozemský a sousedí s Thajskem, Kambodžou, Vietnamem, Čínou a Myanmou (bývalou Barmou). Přes 70% země zabírají hory a náhorní plošiny a 50% zabírají lesy, z velké části prvotní, nevykácené. Většina obyvatel žije podél řek. Největší řeka Laosu je Mekong (Nam Khong).[/cut]
Kultura má většinou náboženský charakter, je prostoupena obrazem Buddhy a waty (chrámy, kláštery). Pro návštěvu chrámů a posvátných budov se předpokládá slušné oblečení a zouvají se boty. Tradičním uvítacím gestem jsou dlaně sepjaté před tváří nebo hrudníkem. Dotýkat se něčí hlavy, stejně tak jako ukazovat na někoho prstem nebo na Buddhův obraz je tabu.[cut]
Většina obyvatel žijících v nížinách vyznává hínajánový buddhismus, nazývaný též theravada. Mnoho laoských mužů se dočasně na několik týdnů stane mnichy. Po roce 1975 byl buddhismus zakázán ale v roce 1992 byl s několika úpravami přijat zpět. Mniši ale dostávají školení ze základů komunismu a nesmí prosazovat některé praktiky, třeba animistické uctívání duchů (phii) aj. Stejně jako třeba v Thajsku je i v Laosu lidový buddhismus promísen s mnoha takovými prvky animistmu. Mimo údolí řeky Mekong je phii kult obzvláště silný mezi kmenovými Thaji, žijícími ve vysoko položených říčních údolích. Horské kmeny především Hmong a Mien praktikují i animismus a uctívání předků.[/cut]
