Japonské sněžné opice se v zimním období ukrývají před mrazem u vývěrů horkých pramenů. Pozorovat a hlavně napodobit je můžete třeba v okolí lázeňského městečka Jamanouči.
Když jsem se před lety vydával na studijní pobyt do Austrálie, ani ve snu by mě nenapadlo, že se vrátím s japonskou přítelkyní (dnes již dlouholetou manželkou) a společný domov najdeme natrvalo v Čechách. Jaké mají postavení japonské ženy a jak fungují místní domácnosti? Pravděpodobně jinak, než si představujete.
Co všechno se dá ochutnat v japonské restauraci? Jak je to zde s náboženstvím? V čem se Japonci liší od Čechů a v čem jsou si naopak podobní? O téhle zemi perfektní disciplíny a pracovitosti více v rozhovoru.
Radek Dymeš strávil v Japonsku více než rok svého života, ať už se svou manželkou, která z této země pochází, nebo jako průvodce či student japonštiny. V rozhovoru prozradil několik zajímavých rad, které se vám budou při cestě do Japonska rozhodně hodit.
Třináct milionů lidí, nekonečně mnoho ulic a uliček, vlakové linky hned několika společností, stovky zastávek a tisíce východů ze stanic. Tokio je prostě obr, takže jak se v takovém městě orientovat co nejchytřeji a nejefektivněji?
Japonsko je úžasná země. Udržuje si velmi silnou a specifickou kulturu, která lehce odolává vlivům odjinud a zůstává stále svá a jiná. A to je pro cestovatele dobrá zpráva. Podívejte se na několik věcí, které jsou v Japonsku jiné než u nás nebo asi i kdekoliv jinde na světě. Ne, není to jejich úplný přehled ani to nejsou ty nejdůležitější, ale snad ukazují onu jinakost.
Když se řekne Japonsko, na mysli vyvstanou pojmy jako Tokio, Kjóto, supermoderní vlaky a neony. Ačkoliv to všechno k Japonsku určitě patří, byla by škoda neponořit se hlouběji do této bohaté země. To pravé Japonsko totiž čeká za hranicemi velkých měst. Jen dvě hodiny šinkansenem, oním superrychlým vlakem, leží na severu hlavního ostrova Honšú město Sendai. To se dá považovat za bránu do světa, který stále čeká na objevení.
V dobách samurajů, kdy se ještě bojovalo o japonská území, panovaly mezi jednotlivými klany značné rozepře. Jejich územní celky, tzv. prefektury, fungovaly samostatně. Údajně si obyvatelé prefektur mezi sebou navzájem nerozuměli, což se může projevit ještě dnes. Když jsme s našimi tokijskými přáteli byli na návštěvě u starší rodinky na severu Japonska, která zrovna něco řešila s místními zedníky, ptali jsme se, o čem se baví.