Za prastarou kulturou izraelských sefardských Židů

Židé, kteří tvoří většinu obyvatel Izraele, společně s jejich velmi specifickou kulturou, často zůstávají bokem. Židé přitom nejsou turistům nepřístupní. Poznávání jejich kultury a mentality nemusíme omezit jen na vložení papírku s přáním do Zdi Nářků nebo projížďku ortodoxní čtvrti Mea Šearim v Jeruzalémě.

Pro poznání židovské kultury je namístě připomenout to, jaké vlivy na její utváření do dnešní podoby působily. Především je to země původu, neboli země odkud se potomci původních židovských obyvatel do Izraele vrátili. Rozlišujeme tady Židy, kteří si říkají Aškenázové (podle aškenáz – Německo). Mezi Aškenázy zahrnujeme Židy pocházející ze střední a východní Evropy. Aškenázské Židy, kteří jsou nám kulturně a mentalitou blízcí, doplňuje skupina, která si obecně říká Sefardové (podle Sfarad – Španělsko). Mimo Španělska tito Židé přišli také z jižní Evropy, Francie, ale i třeba z Osmanské říše. Můžeme mezi ně počítat i Židy z Jemenu, Iráku a ostatních arabských zemí, i když jejich správné označení je Mizrahim od slova mizrah – východ.

Jelikož společná země původu je velmi silným pojítkem, byly kdysi židovské komunity mnohem výraznější a od sebe oddělenější. S příchodem nových a nových židovských imigrantů se obyvatelstvo více míchá a rozdíly se stírají. Nedá se již mluvit o městech, které obývají pouze jemenští nebo iráčtí Židé. Přesto je možné v Izraeli i dnes navštívit místa, která si zachovala specifickou kulturu svých obyvatel. Pojďme se proto podívat na místo, kde můžeme sefardskou kulturu a přítomnost pocítit na vlastní kůži.

Nejširší nabídku průvodců a map Izraele (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Posvátný Tiberias

Tiberias je městem na břehu Galilejského jezera, ve kterém žije necelých padesát tisíc obyvatel – Arabů i Židů. A další přijíždí do hotelů na břehu Galilejského jezera, například na líbánky. Město pod úrovní světového oceánu s příjemným klimatem a se subtropickou vegetací je jednou z oblíbených turistických destinací. Přesto má bohatou historii. Jeho původ sahá do doby starověku, z níž pochází i jeho název Tiberias podle římského císaře ze 2.století našeho letopočtu.

Tiberias spolu s Jeruzalémem, Hebronem a Safedem tvoří čtyřku posvátných židovských měst v Izraeli. Na svém hřbitově má pohřbenou osobnost, která je právem chloubou sefardských Židů – rabína jménem Moše ben Maimon neboli Maimonida, kterého místní také označují Rambam. Tento, původem Španěl z Córdoby, se podle tradice narodil v roce 1138 přímo na svátek Pesach. Mladost prožil v marockém Fesu, kde také napsal komentáře k Mišně, ústnímu podání židovské tóry.

Po návštěvě Svaté země se nakonec usadil v Káhiře, kde žil až do své smrti. Nebyl to ale pouze židovský učenec, kromě studia náboženství se zajímal také o astronomii a v Káhiře působil i jako lékař. Jeho tělo bylo po smrti dovezeno právě do města Tiberias a spočinulo na místním hřbitově. Mladý kluk, který u vstupu na hřbitov prodává suvenýry i jarmulky, které jsou pro muže na tomto místě povinné, je velice příjemný. Židům vstup turistů na hřbitov nevadí a zúčastnit se jedné z modliteb je skutečným zážitkem.

Židé ze Španělska

Slavný Maimonides představuje téměř konec doby, kdy Židé ve Španělsku prožívali pod nadvládou muslimských dynastií relativní svobodu a bezpečí. To nejhorší mělo pro ně jenom přijít a nemělo to být ani z rukou pánů vyznávajících Islám. Opravdovým rokem pohromy se pro ně stal rok 1492. Vítězstvím Ferdinanda Aragonského a Izabely Kastilské nad maurskými vládci do dějin odchází zlatý věk židovského středověku a také židovská přítomnost ve Španělsku – Židé jsou nuceni opustit svou vlast, ve které pod nadvládou muslimských panovníků prožívali v Evropě nebývalou svobodu a prosperitu. Spolu s muslimy, jelikož obě tyto skupiny křesťanští vítězové nehodlali dál na svém území trpět, se vydávají nejprve na jih.

Řada zámožných židovských rodin tak nachází svůj domov v marockých královských městech Fesu a Marrákeši. Pro mnohé to ale není konečná a pokračují dále na východ. Ti, kteří se neusadí v dnešním Turecku a Bulharsku, kde od osmanského vládce dostávají příslib ochrany, po mnohých měsících cesty po moři i po souši dorazí do země svých předků. A usazují se v Safedu. A o tom už více v článku Izraelský Safed: město, kde vznikla mystická kabala.