Írán – bláznovství nebo pohodová dovolená?

Írán je zemí se snad nejpohostinnějšími a nejpřátelštějšími lidmi vůči cizincům na celém světě. Zemí pro cestovatele bezpečnější než leckteré evropské destinace. Írán je zemí s obdivuhodnou historií a kulturou a zemí lidí hrdých na své tradice a hodnoty. Zemí cestovním ruchem nezkaženou, ale přitom pro cestovatele velmi atraktivní a z důvodu ekonomickým sankcí v neposlední řadě pro Čechy také zemí velmi levnou.

Většina turistů, kteří se v dnešní době do Íránu „odváží“ a podstoupí martyrium se získáním víza, podniknou některou z variací na trasu po ose měst Tehran – Kashan – Esfahan – Yazd – Shiraz – Tehran a výlety do okolí. Další varianty dovolené mohou zahrnovat trekování v íránských horách, popř. i výstup na nejvyšší horu Dámavand (5671 m) v pohoří Elborz, výlety ke Kaspickému moři na severu nebo naopak k Perskému zálivu na jihu nebo výlet do nejposvátnějšího místa pro Íránce, města Mashhad blízko hranic s Turkmenistánem. Možností je celá řada, my jsme zvolili variantu víceméně klasickou.

Krásy íránských měst

Každé z měst má svoji vlastní nezaměnitelnou atmosféru. Kashan je městem zahrad a honosných rezidencí bohatých kupců z 19. století, pouštní Yazd s dědictvím kdysi dominantního zoroastriánského náboženství patří podle UNESCO k nejstarším dosud osídleným městům na světě (dnešní město bylo založeno v 5. století n. l.) a uhrane vás spletí starobylých uliček. Shiraz patří k nejliberálnějším městům v Íránu a v jeho blízkosti se také nachází vykopávky starobylého sídla perských králů Persepolis. A za vidění stojí i Teherán, obrovské přelidněné město topící se ve smogu a prachu, ale přesto pulsující orientálním životem.

Nám se nejvíce líbil Esfahan, o kterém někteří fajnšmekři tvrdí, že už to není ono, že je moc turistický. V hotelu nás vítá povídání o tom, že Esfahan je jedno z nejdůležitějších center světového turismu. Bejvávalo! Neíránsky vyhlížejících návštěvníků jsme v tomto milionovém městě za čtyři dny napočítali na prstech jedné ruky. Ale druhá věta, že patří k nejkrásnějším městům na světě, ta už má i v dnešní době něco do sebe.

Jádro města, jehož největší rozkvět nastal na počátku 17. století za vlády šáha Abbáse I., který z Esfahanu udělal hlavní město Persie, si zachovává svůj půvab dodnes. Esfahan – nesf-e Jahan, neboli  „Esfahan je půl světa“ – tuhle průpovídku si místní rádi opakují. Promenáda na hlavní třídě Chahar Bagh vás zavede až k řece Zajande, přes kterou nechal Abbás vystavět nádherné mosty jako např. Most 33 oblouků nebo Most Khaju.

Podél řeky se procházíte s tisíci Íránci, kteří korzují po dokonale upravených nábřežích a udržovaných parcích, kde také nezřídka, jak je jejich národním zvykem, piknikují s celou svou rodinou. Zvláštní kouzlo mají zdejší památky osvětlené po setmění. To platí i o druhém největším náměstí na světě (po Tienanmen v Pekingu), náměstí Imáma Chomejního, kde můžete obdivovat některé z vrcholů islámské architektury, jako jsou mešity Imámova nebo šejka Lotfollaha.

Turista – náš host

Památky jsou krásné, velkolepé a fotogenické, ale to hlavní, proč byste měli uvažovat o cestě do Íránu, to je poznání tamních lidí. Naše evropské podezíravé myšlení je třeba nechat doma. Někdo mě z ničeho nic oslovuje na ulici a chce si se mnou povídat? Je to blázen? Mám radši sklopit oči a ignorovat ho? Chce mě okrást? Nebo zabít? Brzy pochopíte absurditu podobných myšlenek.

I když jazyková vybavenost Íránců není ideální, už i malé dítě bude často pokřikovat „Hello, how are you?“ A ti starší budou dodávat „Where are you from?“ nebo „How do you like Iran?“ Následovat budou pravděpodobně velmi zvídavé otázky Íránců doprovázené pozváním na čaj nebo k nim domů na návštěvu, budou vám chtít ukázat krásy svých měst, pohovořit o své historii, zvát vás a platit za vás. A vy nejspíš brzy přepnete na tuhle vlnu nehrané a upřímné pohostinnosti a začnete Íránce obdivovat třeba za vztah k jejich vlastní zemi, za jejich opravdovost a za to, že turista je pro ně zdrojem informací a objektem zájmu, ale nikoliv ždímačkou peněz.

Někdy si snad už možná budete chtít připadat i neviditelní, když se vás potřicáté bude někdo ptát na ty samé otázky. Zkrátka při plánování času pro návštěvu zajímavých míst v Íránu počítejte s dostatečnou rezervou na společenské povinnosti. Pokud bude Írán vaší první návštěvou regionu, zaskočí vás chaos, ale budete překvapeni, jak v něm věci fungují. Sice jiným způsobem než v Evropě, ale nesetkali jsme se s tím, že by neplatilo slovo, slib nebo předem dohodnutá cena nebo i domluvený čas schůzky.

Čím dál bezcennější bankovky íránských riálů, cizí prostředí a jazyková bariéra by přímo vybízely k podfukům s penězi, ale poctivost Íránců napříč profesemi je pověstná a s ošizením jsme se za celou dobu nesetkali.

Nejširší nabídku průvodců a map Íránu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Dámy, nezapomeňte šátek

Nejezděte do Íránu s předsudky a se snahou přesvědčovat místní, že jejich země se vymyká evropskému pohledu na „standardní zemi“, zkuste jim spíše naslouchat a poznat něco autentického z jejich kultury. Pravděpodobně se brzy začnou bavit i o politice a ti mladí budou mluvit o tom, jak chtějí svůj další život spojit s jiným koutem světa. I jako cizinci budete muset přijmout po dobu svého pobytu v Íránu místní zvyky za své.

Zapomeňte na slivovici na dezinfekci a vepřový lančmít do zásoby, obojí by vás mohlo stát nemalou pokutu. Jste-li žena, budete nucena přizpůsobit se místnímu oblékání. Nemusíte si zrovna pořizovat černý čádor, který vám kromě obličeje zakryje tělo od hlavy až k patě, ale budete muset celou dobu na veřejnosti nosit vlasy zahalené šátkem, halenu alespoň do půli stehen a pod ní dlouhé kalhoty, zkrátka zapomeňte na plážovou módu do teplých krajin. I ve čtyřiceti stupních vám nebude nic prominuto a buďte si jistá, že jakmile vám vítr šátek sfoukne z vlasů, najde se někdo, kdo vás na to během chvilky upozorní.

• Naprostá specifika vykazuje doprava v íránských městech. Přecházení ulic v Teheránu je kapitolou samu pro sebe, neuvěříte, dokud neuvidíte na vlastní oči – auta ani motorky vám na přechodech na mnohaproudých silnicích určitě nezastaví, bude proto nejlepší, když se na nejrušnějších místech necháte přes cestu převést alespoň pro začátek poměrů znalými Íránci. Také budete jen stěží chápat, jak dokážou Íránci svými dopravními prostředky na centimetry kličkovat mezi sebou a přitom se nezabít. Brzy pochopíte, proč si i přes velmi dobrou kvalitu silnic turisté nepůjčují auta. Mnohem spíše si najmou auto rovnou s řidičem. Vynikající alternativu představují pohodlné a levné autobusy (hodina cesty přijde zhruba na 20 korun), případně vlaky a pro dobrodruhy také místní aerolinky, které cestu výrazně zkrátí, ale vzhledem ke stáří flotily kvůli ekonomickým sankcím si nemůžete být jisti, že vám nezkrátí i život.
• Bát byste se také mohli toho, že Írán patří k seismicky aktivním oblastem a samozřejmě není vyloučeno, že se vám jednoho dne neobjeví nad hlavou bojové stíhačky.
• Co se týče kriminality, nelze tvrdit, že neexistuje, ale pokud nebudete vyloženě riskovat procházením se za tmy zákoutími měst, s velkou pravděpodobností se s jejími projevy nikterak nesetkáte.

Opusťte však myšlenku, že právě tohle je hlavním důkazem porušování ženských práv v Íránu, bylo by velmi zjednodušující tvrdit, že pokud by odívání nebylo upraveno zákonem jako nyní, Íránky by houfně přešly k evropskému stylu oblékání. Nuže, strávíte zřejmě nemálo času s přípravami oblečení a ve výsledku pak stejně budete mladým Íránkám zdrojem k pobavení, když se budete z nouze soukat do nevzhledných volných kusů oblečení: vy nemáte v Evropě džíny? Sledujte módu v ulicích a šatník si během své cesty upravte.

Jste- li muž, tak to budete mít mnohem jednodušší, doma nechejte jenom kraťasy. Rozhodně se vyplatí před cestou se něco dozvědět o íránských zvycích a perské kultuře. Nemusíte zrovna přelouskat Nietzscheho veledílo Tak pravil Zarathustra, ale zajímavým nahlédnutím do života Íránců může být například film Rozchod Nadera a Simin režiséra Asghara Farhádího, který letos dostal Oscara za nejlepší zahraniční film. Když narazíte na anglicky mluvící mladé Íránce, určitě si s Vámi o tomto filmu rádi popovídají.

Stovky pravidel

Kdyby to snad vypadalo, že má být dnešní Írán rájem na Zemi, tak to není. Měli byste přijet s pokorou, respektovat jiné náboženství, jiný historický vývoj, jiná pravidla. Ale nad některými rozum zůstává stát. Proč by mělo být správné zahalení žen zakotveno v zákoně a jeho dodržování vynucováno policií v ulicích? Proč by ženy nesměly jezdit na kole? Proč by vůbec měl být svět mužů a žen rozdělen takovými bariérami? Bariérami, nad kterými Íránci často nevěřícně kroutí hlavami. Proč by na vlastní svatbě měli být odděleni muži od žen? Proč by měl být cenzurován internet?

Íránci jsou ale mistři obcházení všech pravidel. To už začíná možná na silnicích, kde neplatí pravidla vůbec žádná. S odblokováním internetu si většinou umí poradit a snad každý si vás bude chtít přidat na Facebook, doma budou mít většinou satelit a budete možná překvapeni, když narazíte na Íránce, kteří budou mít o naší zemi mnohem aktuálnější informace než vy o té jejich.

Návštěvníkovi z východní Evropy se asi nejednou do mysli vkrade srovnání s komunistickým režimem. O to víc, když si zapne pravidelné shrnutí zpráv v angličtině ve státní televizi, které vybírá to špatné ze západního světa, zatímco Írán idealizuje. Můžeme nadávat na Nečase, Sobotku nebo Bártu, ale při návštěvě země jako je Írán člověku brzy dojde, že rychle a snadno zapomínáme na to, že svoboda jednotlivce je něco, co není samozřejmé a čeho je třeba si vážit.

• Pro klasický okruh se uvádí jako nejvhodnější doba k návštěvě duben a květen a říjen a listopad, kdy jsou teploty velmi příjemné, přes den nejčastěji mezi 20-25 stupni, v letních měsících se připravte na extrémní vedra, v zimě vás pak může nemile překvapit klasicky zimní počasí.
• Měnou je íránský riál (ve směnárnách dostanete za 1 euro v současné době až 25000 riálů, což následně umožňuje snadný hrubý přepočet 1000 riálů rovná se 1 Kč). S počítáním v riálech se však setkáte málokdy, Íránci budou ceny uvádět v tomanech (1 toman odpovídá 10 riálům).
• Pokud neovládáte žádný světový jazyk, nezoufejte, univerzální jazyk domluva rukama nohama bude asi nejčastějším způsobem dorozumívání, určitě se vyplatí naučit se základní slova persky  a základní číslovky. Anglicky mnoho lidí neumí, vždy se však někdo v okolí najde, kdo v případě potřeby angličtinu ovládá.

Jak se tam dostanete?

Letecky jsou nejběžnější cesty přes Istanbul s Turkish Airlines a přes Moskvu s Aeroflotem, případně s Emirates přes Dubaj nebo s Austrian Airlines přes Vídeň. Ceny začínají od 11000 Kč. Informujte se o aktuálních požadavcích pro získání víza na íránské ambasádě v Praze, popř. na cestovatelských fórech. Lze jej získat za poplatek 50 eur až na letišti v Teheránu, zjistěte si však u své letecké společnosti, že vás bez platného víza v pasu pustí do letadla v místě transferu.

Chcete-li mít vízum dopředu, velmi doporučuji kontaktovat některou z íránských cestovních agentur (např. Touran Zamin doporučovaná ambasádou), které vám během několika dní vyřídí formality na íránské straně (za poplatek v závislosti na rychlosti vyřízení) a dále zaplatíte konzulární poplatek 50 eur a předložíte další dokumenty.