Lenka Klicperová je válečná novinářka a fotografka. Od roku 2004 je šéfredaktorkou časopisu Lidé a země. Navštívila řadu afrických zemí, pracovala v Angole, Namibii, Nigérii, Tanzánii, Keni, Etiopii, v Mali, Burkině Faso, Čadu, Nigeru či několikrát v Demokratické republice Kongo a Iráku. Přečtěte si rozhovor nejen o jejích posledních cestách do Iráku a Kurdistánu, kde dokumentuje boje proti tzv. Islámskému státu.
Na světě je jen několik zemí, nad kterými ve spojení s cestováním všichni lidé kroutí hlavou. Irák rozhodně patří mezi ně. Některé části tohoto státu si údiv rozhodně zaslouží, ale mělo by tomu tak být také v jeho kurdské části?
Třitisícový Mt. Halgurd už sice není považován za nejvyšší vrchol Iráku, ale pořád stojí výstup na něj za to, i když je potřeba překonat policejní checkpointy a minové pole.
Mladá pohledná slečna nám podává přeslazený černý čaj v tradičně tvarované skleničce. Snad u každého domu jsme takto přivítáni a pohoštěni. „Panir?“ nabízí otec rodiny domácí sýr. Ostýchavě přikyvujeme.
V této části našeho fotokurzu odhalíme největšího nepřítele cestovatelského i necestovatelského fotografování, jímž je člověk ve skupině. (Opravdu!)
Strana kurdských pracujících, PKK, vznikla před více než třiceti lety v Turecku, aby bojovala za založení vlastního kurdského státu. Dnes působí nejen v zemích Blízkého východu, ale třeba i v Evropě. Do řad teroristů se přidávají i ženy.
Na přelomu zimy a jara se vydáváme do Kurdistánu – přes východní Turecko tentokrát do Irácké autonomní oblasti. Vzhledem k nedostatku historických památek i trekových příležitostí v kombinaci s nepříznivým počasím jde o poznávací cestu z jiného soudku.
V poslednej dobe sa objavilo viacero ľudí so záujmom navštíviť menej prebádané miesta akým je napríklad Irak. Nie ten Irak, ktorý zapĺňa každý deň stránky novín krvavými písmenami, ale jeho severnú kurdskú časť známou aj ako „Iný Irák“.