Cestopisy a reportáže

Uf, to byla dřina. Domluvit si řidiče skútru na CELÝ den, to znamená do západu slunce v osm. Nerozumím tomu – je tu tolik řidičů, ale žádný se mnou za žádnou cenu nechce jet. Až později jsem zjistila, že slaví svátek, a na obřad (půdžu) v chrámu nesmí chybět. To se rozumí samo sebou, ale oni mají svátek obden:-)

Před očima mám kužel černé sopky Batur s viditelným kráterem, v úpatí modravé jezero  – a v jeho vodách se odráží – asi pro jistotu, sopka ještě jednou. Stojíme na kraji frekventované silnice, a nadšeně hledíme na nádherný výhled. Vedle nás staví turistický autobus, o kus dál několik aut – všichni se chtějí kochat výhledem. Proč taky ne, jsme v Penelokanu, což v překladu znamená „Vyhlídkové místo“.

Kamarádi autem, my s Pepou na skútru. Mám ráda vítr ve vlasech… a možnost dělat si, co chci. Do Ubudu jedeme přes hodinku, navigace nám našla bezva zkratku, a tak nemusíme to objíždět přes Semarapuru. Cesta vede úrodnou rovinkou – pole, vesnice, a civilizace – město Gianyar. Kromě zkratky je cestou docela velký provoz a tak si to šineme v koloně, nikdo moc nepředjíždí a my jsme rádi za naši čtyřicítku. Dost na tom, že jedeme vlevo.

Našli jsme pod vánočním stromem knihy? Chodili jste jako děti často do lesa a učili vás rodiče a učitelé o přírodě, vyhazování odpadků a recyklaci? Pokud ano, měli jste větší štěstí než 85 milionů indonéských dětí vyrůstajících právě teď.

Co lze vytvořit pokud máte bohulibý záměr a lásku k dětem? Bambusový sen. To, co vidíte na obrázku není 3D model ani ilustrativní maketa, je to realita. Tato atraktivní stavba je škola, a ne jen tak ledajaká, honosí se titulem „Nejzelenější škola na Zemi”!

Naše výprava do Indonésie si kladla za cíl vytrhnout celou naši rodinu ze zrychleného životaběhu, odpojit nás od všech možných sítí, vyladit naši rodinnou rozhozenost, načerpat inspiraci životní i kreativní a samozřejmě poznat další části této rozmanité země. Byli jsme s manželem odhodlaní chlapcům ukázat svět z druhé strany. Jak se dá žít spokojeně i bez komfortu. Chtěli jsme být spolu a poznat naší planetu z té přírodní divoké stránky.

Koupit „funkční“ skútr v Palu, natankovat, nakoupit konzervy a hurá do džungle. Bez map, bez signálu, bez navigace. Tak začíná to pravé dobrodružství.

Když se řekne ostrov Komodo, většina si asi představí komodské draky, největší ještěry na světě. Dovolená na tomto ostrově o rozloze 390 kilometrů čtverečních a 2 tisících obyvatelích, nabízí daleko víc. Plavba pustými zelenými ostrovy, kde není ani noha nebo úžasné šnorchlováni s obrovskými rejnoky a manty. S Adou jsme se tedy vydali na dvoudenní plavbu lodí, abychom objevili, proč je Komodo jedním z nejzajímavějších ostrovů Indonésie.