Cestopisy a reportáže

Evropa a Amerika střídavě převlíká kabát s tím, že palmový olej pro ten či onen účel kupovat bude a zas že nebude, a mezitím v Asii rostou dva daleko nebezpečnější giganti, kteří můžou západní konzumaci během příštích pár let odsunout někam do pozadí – Indie a Čína. Indonésie se před časem zavázala k tomu, že na další plantáže olejné palmy nepadne už ani hektar primárního pralesa.

Přečtěte si aktuální zprávu z indonéské džungle. Pátrání po zbloudilé ženě se změnilo v opravdové životní dobrodružství. Nakonec přišli na pomoc i kouzelníci.

V posledním díle seriálu o ochraně opic kahau na Borneu Stanislav Lhota popisuje vlastní recept na zkorumpované úředníky, líné novináře a ilegální paliče dřevěného uhlí. Projekt podpořil Expediční fond.

Hlavním nepřítelem opic kahau nosatých je člověk a jeho plundrování krajiny. Jak dnes vypadají místa, která bývala domovem kahau, popisuje přírodovědec Stanislav Lhota. Na Borneu realizuje projekt výzkumu a ochrany těchto opic s podporou Expedičního fondu.

Kolik opic kahau nosatých žije v indonéské části ostrova Borneo? Dočtete se v článku přírodovědce Stanislava Lhoty, který tento druh opic právě zkoumá přímo v jejich domovině s podporou Expedičního fondu.

5. máj 2008 O šiestej ráno vyrážame vlakom do Viedne. Odtiaľ poobede odlietame smer Indonézia. Po piatich hodinách letu sme pristáli Qatare a tá teplota a vlhkosť boli vražedné, ale už po hodine odlietame do Jakarty s medzipristátím v Singapure.

K čemu používají nosaté opice ozdobu svého obličeje? A neteče jim ve vodě do nosu? Přečtěte si článek přírodovědce Stanislava Lhoty, který s podporou Expedičního fondu  zkoumá kahau nosaté v indonéské části ostrova Borneo.

Přestože civilizace neúprosně proniká i do nejodlehlejších míst světa, stále ještě je možné najít taková, kde žijí lidé podle svých tisíciletých tradic, prostě a přirozeně. Takové jsou tradiční vesničky na východě indonéského souostroví Malé Sundy.