Cestopisy a reportáže


Indonéská vesnice Trunyan aneb kde je hřbitov turistickou atrakcí
Cestopisy a reportáže

Indonéská vesnice Trunyan aneb kde je hřbitov turistickou atrakcí

Pátý den našeho pobytu v úchvatné zemi, kterou Bali bezpochyby je, jsme si naplánovali cestu do jedné z nejstarších a také nejchudší vesnice Trunyanu.

Putování po Bali: Celuk, Ubud, Besakih
Ostrovy a pláže

Putování po Bali: Celuk, Ubud, Besakih

Další den pobytu na rajském ostrově, který je naplněn vůní květů, skvělého jídla a lidmi, kteří mají potěšeni z naší přítomnosti, jsme vyrazili od moře do vnitrozemí na celodenní výlet do oblasti Besakih. Chrámový komplex dvaadvaceti chrámů, který je v těsné blízkosti nejvyšší hory ostrova Gunung Agung s 3.142 metry, ale nebude jediným cílem dnešního dne.

Kawah Ijen – žluté sirné peklo v Indonésii
Cestopisy a reportáže

Kawah Ijen – žluté sirné peklo v Indonésii

K nejnavštěvo­vanějšímu místu Náhorní plošiny Ijen patří čarokrásné jezero Kawah Ijen se svoji neuvěřitelně zelenou barvou. Samotný vulkán Gunung Ijen měří bez šesti metrů dva tisíce. V Náhorní plošině můžete ještě vidět „obra“ Gunung Raung s 3.332 metry a jen o pár metrů nižší Gunung Suket s výškou 2.950 metrů. Poslední sopkou této oblasti je Merapi s 2.800 metry.

Dech beroucí sopka Bromo aneb Sopečný král v Indonésii
Trekování v horách

Dech beroucí sopka Bromo aneb Sopečný král v Indonésii

Při návštěvě Indonésie, která leží na obou stranách rovníku, mezi kontinentální Asií a Austrálií, prožijete velké množství příjemných zážitků, ať už navštívíte kterýkoli z více jak sedmnácti tisíc kouzelných ostrovů.

Škola dětem na Lomboku – závěrečná zpráva
Cestopisy a reportáže

Škola dětem na Lomboku – závěrečná zpráva

Občanské sdružení Kintari foundation dokončuje rekonstrukci školy Ngolang na Lomboku. Přinášíme závěrečnou zprávu z projektu, který podpořil Expediční fond.

Putování Indonésií (3.část)
Cestopisy a reportáže

Putování Indonésií (3.část)

Yogyakarta Na nádraží jsem se setkala s Deby, s níž jsem navázala kontakt díky CouchSurfingu. Byla moc ochotná, ani jí nevadilo, že na mě na nádraží hodinu čekala. Nasedly jsme do jejího terénního auta a jely jsme do jejího domu, který byl vzdálený jenom 15 minut cesty od nádraží. Dům byl úplně jinačí než ty, které jsem znala. Byl menší, jednodušší a prostší. Koupelna se blížila typickým indonéským. Nebyla tam vana, sprcha, ani splachovací záchod, nýbrž kamenná čtvercová káď, do níž se napouští voda z kohoutku. Tato voda se nabírá do naběraček, kterými se lidé polévají. Touto vodou se také splachuje záchod, v této koupelně byl tureckého typu.

Putování Indonésií (2.část)
Cestopisy a reportáže

Putování Indonésií (2.část)

Jakarta – město, kam nesvítí slunce Na letišti na mě čekaly studentky z Universitas Indonesia, Tasya a Sindi. Hned mě překvapilo, že holky nenosí šátky, a odvodila jsem z toho, že nejsou muslimky. Nakonec muslimky byly, jenom v Jakartě není islám tak přísný a většina vzdělaných rodin dává dcerám na výběr, jestli chtějí, nebo nechtějí šátek nosit.

Putování Indonésií (1.část)
Hinduismus

Putování Indonésií (1.část)

Jestli zrovna nepatříte mezi dobrodruhy, asi by vás hned na začátku zajímalo, co mě to napadlo a proč jsem jela zrovna do Indonésie. Tak začnu hezky popořadě.