Pátý den našeho pobytu v úchvatné zemi, kterou Bali bezpochyby je, jsme si naplánovali cestu do jedné z nejstarších a také nejchudší vesnice Trunyanu.
Další den pobytu na rajském ostrově, který je naplněn vůní květů, skvělého jídla a lidmi, kteří mají potěšeni z naší přítomnosti, jsme vyrazili od moře do vnitrozemí na celodenní výlet do oblasti Besakih. Chrámový komplex dvaadvaceti chrámů, který je v těsné blízkosti nejvyšší hory ostrova Gunung Agung s 3.142 metry, ale nebude jediným cílem dnešního dne.
K nejnavštěvovanějšímu místu Náhorní plošiny Ijen patří čarokrásné jezero Kawah Ijen se svoji neuvěřitelně zelenou barvou. Samotný vulkán Gunung Ijen měří bez šesti metrů dva tisíce. V Náhorní plošině můžete ještě vidět „obra“ Gunung Raung s 3.332 metry a jen o pár metrů nižší Gunung Suket s výškou 2.950 metrů. Poslední sopkou této oblasti je Merapi s 2.800 metry.
Při návštěvě Indonésie, která leží na obou stranách rovníku, mezi kontinentální Asií a Austrálií, prožijete velké množství příjemných zážitků, ať už navštívíte kterýkoli z více jak sedmnácti tisíc kouzelných ostrovů.
Občanské sdružení Kintari foundation dokončuje rekonstrukci školy Ngolang na Lomboku. Přinášíme závěrečnou zprávu z projektu, který podpořil Expediční fond.
Yogyakarta Na nádraží jsem se setkala s Deby, s níž jsem navázala kontakt díky CouchSurfingu. Byla moc ochotná, ani jí nevadilo, že na mě na nádraží hodinu čekala. Nasedly jsme do jejího terénního auta a jely jsme do jejího domu, který byl vzdálený jenom 15 minut cesty od nádraží. Dům byl úplně jinačí než ty, které jsem znala. Byl menší, jednodušší a prostší. Koupelna se blížila typickým indonéským. Nebyla tam vana, sprcha, ani splachovací záchod, nýbrž kamenná čtvercová káď, do níž se napouští voda z kohoutku. Tato voda se nabírá do naběraček, kterými se lidé polévají. Touto vodou se také splachuje záchod, v této koupelně byl tureckého typu.
Jakarta – město, kam nesvítí slunce Na letišti na mě čekaly studentky z Universitas Indonesia, Tasya a Sindi. Hned mě překvapilo, že holky nenosí šátky, a odvodila jsem z toho, že nejsou muslimky. Nakonec muslimky byly, jenom v Jakartě není islám tak přísný a většina vzdělaných rodin dává dcerám na výběr, jestli chtějí, nebo nechtějí šátek nosit.
Jestli zrovna nepatříte mezi dobrodruhy, asi by vás hned na začátku zajímalo, co mě to napadlo a proč jsem jela zrovna do Indonésie. Tak začnu hezky popořadě.