Cestopisy a reportáže

Podlehl jsem lákavým exotickým chutím, odevšud linoucím se nepřeberným vůním, rozmanitosti barev i kombinaci ingrediencí…

Třicet let nemohli lidé žijící v indonéském Acehu v oblastech zasažených konfliktem obdělávat svá pole a zahrady. Dříve úrodná rýžová políčka a kaučukové plantáže byly po více než generaci ponechány ladem, neobdělávané a nesklizené.

Čím delší nos tím větší fešák? Kahau nosatý má však jiné starosti. Pralesů za poslední desetiletí výrazně ubylo a nové domovy, které jim určila vláda v ne příliš vhodných  mangrovech, také rychle mizí. Mění se v krevetí farmy.

Zatímco kremace blízkých přichází za zvuku tichých tónů, „smuteční veselí“ je – stejně jako všechen život na Bali – plný živoucí hudby a barevného tance. Zdánlivě odlišná témata indonéské kultury mají k sobě překvapivě blízko.

Pohled do nových katalogů cestovních kanceláří ukazuje, že „konečná cena zájezdu“ někdy není konečná. Na co si máte dát pozor? V článku také nastupující trendy v zájezdech.

Plánovaný výlet změnila neplánovaná hospitalizace Traduje se, že ležet v nemocnici a v cizí zemi navíc, je zlým snem všech cestovatelů. Po zkušenostech, které jsem zažil na vlastní kůži v daleké exotické Indonésii na ostrově Bali, musím upřímně konstatovat, že zřejmě jak kde.Na ostrově jsem nakonec místo původně sedmnácti plánovaných dnů strávil téměř jeden měsíc.

Ať už se jedete do Indonésie podívat jen na skok, nebo tam chcete pobývat déle, určitě vás ta země překvapí. Máme pro vás pár postřehů, jak na kulturní šok vyzrát.

I když už jste v Indonésii nějakou dobu a myslíte si, jak se vyznáte v různých druzích dodávek, rikš, taxíků, otřískaných autobusů, vlaků, lodiček, obřích trajektů nebo letadel, místní veřejná doprava vám přesto dokáže připravit mnohá překvapení.