Obecně platí, že Indie je zemí vegetariánů a zdejší tradiční jídla zpravidla neobsahují maso. Jinak tomu bývá na pobřeží a někdy i v horách, ale raději se připravte, že maso během několika dní nebo i týdnů neochutnáte. Má to mimo jiné i praktický kladný dopad, neboť ze zkaženého masa bývají nejhorší komplikace, zvláště při místních vysokých teplotách a špatných hygienických podmínkách.
Indii charakterizuje velmi pestrá a lákavá kuchyně. Tradičních jídel existuje bezpočet a oblast od oblasti se navzájem liší, ale i tak se pokusíme uvést alespoň ty nejdůležitější z nich. Popisovatzmiňovaná jídla podrobněji by ovšem bylo velice zdlouhavé, proto následující odstavce berte spíše jako návod pro základní orientaci. Doporučujeme ptát se přímo v restauracích a jídelnách,co přesně jídlo uvedené v menu znamená. Rozdíly mezi krajy mohou být skutečně značné a toto je nejspolehlivější způsob, jak se nezklamat.
Předkrmy a menší pochoutky
V Indii se běžně konzumují drobná jídla v průběhu celého dne. Nejčastěji lze všude na ulicích spatřit samosy, bhájí a kebaby, které jedí všichni a prakticky pořád. Jsou totiž velmi levné a dobré, na naše měřítka značně kořeněné, ale za ochutnání určitě stojí.
V Indii se jen zřídka připravují polévky, ale jedna z nich je vyhlášená – říká se jí mulligatawny. Za jakousi polévku lze považovat také dhál, přestože jde o poněkud méně přesné označení. Základ tohoto pokrmu tvoří hrách, čočkanebo jiný druh luštěnin, podobně jako u mnoha jiných indických jídel. Luštěniny totiž obsahují významný podíl proteinů. Recept na přípravu mulligatawny vznikl v anglo-indické komunitě, ovšem existuje v mnoha variacích. Jestliže se polévka podává s chlebem, může tvořit jeden z chodů oběda nebo večeře.
Pokud bychom chtěli stručně uvést některá z drobnějších jídel, jmenujme alespoň ta nejzákladnější: zeleninové pakory, samosy, kebab, bhájí, kousky smaženého kuřete, oplatky pappadum. Podrobnější popisování těchto dobrot snad ani není potřeba, setkáte se s nimi prakticky na každém kroku a budete je moci sami ochutnat. V Indii se pěstuje neuvěřitelně široká škála druhů zeleniny a podobně jako celá indická kuchyně, jsou i tato menší jídla (přirozeně s výjimkou kuřete) založena především na pečených či smažených kouscích zeleniny v různých kombinacích a samozřejmě na přítomnosti nejrůznějších druhů koření.
Maso
Ryby a mořské plody
Také tyto suroviny tvoří důležitou součást indického jídelníčku. Platí to ovšem pouze o pobřežních oblastech, nikde jinde na rybu prakticky nenarazíte. Ani ve velkých řekách se běžně neloví a spatřit rybáře se podaří spíše výjimečně.
Některé z nejjemnějších druhů krevet se loví právě v indických vodách a není tedy divu, že se v těchto oblastech připravuje spousta vynikajících jídel z těchto tvorů. Ve většině případů se používají obyčejné krevety, ovšem labužníci znají i královské(king prawns) nebo tygří (tiger prawns). Ty jsou sice podstatně dražší, ale platí za skutečnou delikatesu.
Nejběžnější a nejoblíbenější jídla z ryb a mořských plodů jsou například: Klasicky pečená ryba, ryba tandoori, královské balti krevety, krevetí patia, pikantní červené krevety, krevetí madrás, krevety bhúna.
Vegetariánská jídla
Jak jsme již předeslali, naprostá většina Indů patří mezi vegetariány a jejich kuchyně nabízí široký výběr vhodných jídel. Nejpoužívanější zeleninou bývají brambory, baklažán, všechny druhy luštěnin, květák a rajčata. Do některých jídel se přidává i lehký sýr panir, který patří mezi skutečné pochoutky a rozhodně doporučujeme některé jídlo s ním ochutnat.
Jídelníček Indů se podle oblastí značně liší a může být až neuvěřitelně pestrý. Základ představuje hlavní zeleninový chod, zvaný obvykle sabdží.
Přílohou je téměř vždy rýže a často také prosté chlebové placky. Podává se také mnoho různých zeleninových příloh, jako například saláty nebo čatný (častěji psáno jako chutney, jedná se o pálivý doplněk z rozemletého ovoce), ovšem výčet všech variací by mohl být velice dlouhý. Indové často jedí z hliníkových táců či podnosů, jež mají několik oddílů pro jednotlivé chody a přílohy.
Z vegetariánských jídel jistě stojí za zmínku panír v rajčatové či jiné omáčce, bramborové kari, zeleninové pullao, zeleninová korma, kari okra, fazole á la gujarati, fazolové klíčky se špenátem, květáková kheema, pikantní žampióny apod.
Saláty
Indické saláty bývají většinou poměrně jednoduché. Používá se jen několik ingrediencí, které se obvykle doplní zálivkou, jejímž základem bývá citronový džus. Často se podávají jako součást hlavního jídla, nebo jako předkrm s pappadumy. Saláty často obsahují zelí, baklažán, květák, fantazii se ale při přípravě meze nekladou. Nejčastějšími druhy salátů jsou: salát z rajčat a cibule, hlávkový salát s koprem, salát z okurek, máty a bazalky, zelný salát nebo salát z mrkve a mandarinek.
Dhály
Rýže
Pro přípravu indických jídel představuje rýže neodmyslitelnou součást. Brambory a jiné přílohy se sem dostaly až mnohem později, z jiných konců světa. Za nejkvalitnější se považuje dlouhozrnná rýže, například basmati. Roste hlavně na úpatí Himálaje a prodává se pokud možno co nejstarší, protože zráním získává speciální vůni a lahodnou chuť. Kromě prosté bílé rýže se můžete setkat také se složitějšími způsoby její přípravy. Za pozornost stojí třeba šafránová rýže s růžovou vůní, různě kořeněná rýže nebo kari rýže.
Chlebové placky
Indický „chléb“ představují nekvašené ploché placky, které tvoří obvyklou přílohunejrůznějších jídel. Používají se ale také k přidržení nebo nabírání jídla, čímž nahrazují talíře a příbory.
Příprava placek je velice snadná. Sestávají pouze z mouky a vody, občas malé příměsi koření a správný tvar získávají hnětením a válením. Pro přípravu kvalitních placek se v Indii často používá lehce vydutá pánev, které se říká tava. Běžně se ale setkáte i s pečením v hliněných pecích jako za dávných časů. Některé druhy placek, jako třeba nán, se připravují tak, že se připlácnou na horkou stěnu pece a za chviličku jsou hotové. Placky bývají velmi dobré, nenechte si je ujít. Podávají se ještě horké, pec v jídelně většinou peče po celý den. Zásoby se nedělají, neboť tento chléb rychle vysychá. Nejběžnějšími druhy chlebových placek jsou čapátí, bhútory, nán, kořeněné paráty z hrubé mouky a purí.
Dezerty
Indické dezerty bývají většinou velice syté, sladké a vždy obsahují mléko, cukr a tuk. V mnoha částech Indie nelze kvůli velikému horku mléko skladovat, takže se vyrábí jistý druh kondenzovaného mléka. Oblíbenými příchutěmi pro různé dezerty jsou kardamom, pistácie, mandle, kokos, či růžový olej a nejčastěji se nazývají kulfi, gulab jaman, šríkand a další.
V severních horských oblastech se nabídka jídel značně liší od jižní části země. Lze říci, že jejich výčet není tak obsáhlý, jsou méně pestrá a pálivá, ale vůbec to neznamená, že horší. Jako všude jinde i zde platí, že čím chudší kraj, tím prostší kuchyně a Himálaj hmotným bohatstvím pochopitelně neoplývá. Stejně jako u obyvatel jižních oblastí Indie tvoří však i zde základ stravy dhál a prosté chlebové placky čapátí. V levných jídelnách se můžete dočkat i špaget se zeleninou a jiných bezmasých jídel, známých i v Evropě. Připravují se výhradně kvůli turistům, místní je obvykle nejedí.
V některých restauracích, například v Lehu, zahrnuje velmi pestrá nabídka téměř vše myslitelné, včetně masa nebo pizzy a jíst zde se opravdu vyplatí. Jakmile ale vykročíte do hor, budete se muset uskromnit a čekají vás luštěniny, rýže, občas těstoviny, výjimečně vajíčka.
Způsob stolování v Indii se značně odlišuje od našich zvyklostí. Příbory se běžně nepoužívají, nanejvýš lžíce. Většinou ale ani ty ne a jí se pouze pravou rukou. Pomáhají také chlebové placky, kterými se jídlo nabírá. Pro nás není právě běžné přehrabovat se v jídle rukama a nemusí nám to moc vyhovovat. Indové to vesměs chápou a tolerují, pokud třeba jíme levou rukou. Oni sami ji považují za rituálně nečistou, neboť ji využívají na toaletách, kde bývá místo papíru k dispozici pouze voda. V mnoha případech proto turistům k jídlu raději rovnou dávají lžíce.
