Areál hrobek čínských císařů dynastie Ming ze 14.–17. století nalezneme asi 50 km na sever od hlavního města Pekingu. Na ploše asi 40 ha je zde mezi políčky a vesničkami roztroušeno třináct hrobek bývalých čínských panovníků.
Macao je bývalá portugalská kolonie a od r. 1999, kdy bylo předáno zpět Číně, zvláštní administrativní oblast ČLR. Rozprostírá se při ústí Perlové řeky do Jihočínského moře, zhruba 60 kilometrů západně od Hongkongu.
V r. 1980, kdy ČLR zahájila program hospodářských reforem, bylo rozhodnuto o vybudování několika zvláštních ekonomických zón (ZEZ), které se stanou příkladem pro hospodářský rozvoj ostatních oblastí.
Lanzhou, hlavní město provincie Gansu (Kan-su), bývalo významným obchodním centrem na hedvábné cestě a jedním z posledních velkých měst na západní hranici čínského impéria, kudy proudily zástupy karavan s drahocenným nákladem. Mnoho se od těch dob změnilo a z malé, ale významné oázy se stalo po vzniku ČLR důležité průmyslové centrum celé severozápadní Číny.
Chrám Nebes se nachází v jižní části centrálního Pekingu. Je to skvělá ukázka tradiční mingské architektury. Obklopuje ho 267 ha velký park porostlý čtyřmi tisíci cypřišů, v němž můžeme pozorovat odpočívající, cvičící nebo tančící Číňany.
Na předměstí města Chengde, ležícího asi 250 km severně od Pekingu, nalezneme císařské horské letovisko a jednu z největších císařských zahrad nacházejících se mimo hlavní město.
Bývalá britská kolonie se skládá ze tří částí: ostrova Hongkong (čínsky Xianggang; Siang-kang), poloostrova Kowloon (čínsky Jiulong; Ťiou-lung) a z Nových Teritorií. V r. 1842, po tzv. 1. opiové válce, získali Britové jako válečnou náhradu pouze ostrov Hongkong.
„V nebi je ráj a na zemi je Hangzhou a Suzhou (Su-čou),“ tvrdí staré čínské přísloví. Marko Polo jej při své cestě ve 13. století, kdy mělo údajně téměř 2 miliony obyvatel, popisuje jako jedno z nekrásnějších měst na světě. I když se od té doby samozřejmě dost změnilo, spousta ze starých krás městu stále zůstala.