Xi’an je hlavní město provincie Shaanxi (Šen-si). Leží ve střední Číně v oblasti kolem řeky Wei (Wej; přítok Žluté řeky), která je považována za kolébku čínské civilizace.
Wutaishan leží na jih od Pekingu a je charakterizován jako jedna ze svatých hor, i když slovo „hora“ tady není zcela na místě. Jde vlastně o rozlehlé údolí, kolem kterého se zvedá pět vrcholků dosahujících výšky kolem 3000 m nad mořem. Odtud také pochází název pohoří, které lze do češtiny přeložit jako pohoří Pěti teras.
Areál parku Voňavých hor se nalézá na severozápadním předměstí Pekingu, nedaleko známého Letního paláce. Park je součástí rozsáhlejší přírodní lokality zvané Západní hory – Xishan (Si-šan).
Urumči, coby hlavní a největší město provincie Xinjiang (Sin-ťiang), není z historického hlediska příliš významným místem.
Taipei je největším a hlavním městem Taiwanu (Tchaj-wan). Oblast kolem města patří k nejhustěji obydleným místům na planetě. S tím je spojený i největší problém tohoto města – doprava. Ulice jsou přeplněné především skútry.
Suzhou je na čínské poměry poměrně malé, ale velmi známé město na východě Číny, poměrně blízko Šanghaje. Proslulo výrobou hedvábí, výšivkami na hedvábí a především typickými čínskými zahradami.
Sichuan leží v hlubokém vnitrozemí a je to jedna z největších čínských provincií (přes 110 milionů obyvatel) a její východní část je jednou z nejhustěji obydlených oblastí na naší planetě. Východní část je nížinatá, úrodná, západní hornatou část provincie obývají většinou Tibeťané.
Starobylé městečko Pingyao se nachází v provincii Shanxi (Šan-si) a patří k místům s nejzachovalejší historickou zástavbou v Číně. Její stěžejní část pochází z období dynastií Ming a Qing (Čching). Největším lákadlem starého města jsou monumentální hradby, jejichž základem byl původně hliněný val vystavěný v 8.–9. století př.n.l, který byl kolem r. 1370 obestavěn cihlovým zdivem.